Škótsky archeológ Angus Flint objaví v zrúcaninách kláštora nezvyčajnú obrovskú lebku akéhosi prastarého plaza. Čoskoro po rozchýrení zvestí o objave sa do blízkeho kaštieľa Temple House nasťahuje krásna a záhadná lady Silvia Marshová. Pôsobí dojmom znudenej bohatej krásky sa záujmom o mladých mužov. V skutočnosti však Silvia má celkom iné plány.
Na večierku v dedine sa zoznámi Angus s mladým bohatým lordom Jamesom D´Amptonom, ktorý práve pricestoval skontrolovať majetok svojej rodiny, nachádzajúci sa neďaleko kláštora.
Ten Angusovi porozpráva legendu o obrovskom bielom červovi, ktorý sa údajne skrýval v podzemnej jaskyni a zabíjal ľudí. To, čo doteraz ľudia považovali len za legendu, sa zdá pravdou. Navyše začnú miznúť mladí muži z blízkeho okolia a z Angusovej izby niekto ukradne nájdenú lebku.
Angus s Jamesom odhalia, že práve na mieste kláštora mal stredisko tajomný kult, ktorý považoval červa za boha a jeho kňažky mu prinášali ľudské obete. Angus ho svojím kopaním, hoci to znie neuveriteľne, prebudil k životu a telepaticky privolal svoju kňažku, ktorou nie je nikto iný, ako lady Silvia.
Je schopná hypnoticky ovládnuť svoju obeť a zmeniť ju pohryznutím na sebe podobnú bytosť s dlhými jedovatými očnými zubami. Angus, James a sympatická Mary Trentová sa rozhodnú Silviu zastaviť skôr, ako k životu prebudí dávne monštrum..
Víte, co bylo skutečným impulsem k tomu, aby Mary Shelleyová stvořila nesmrtelnou literární postavu uměle oživeného monstra Frankensteina? Britský režisér Ken Russell se v roce 1986 rozhodl ve svém snímku hledat pravdu během jedné deštivé noci roku na počátku léta roku 1816 na břehu Ženevského jezera. Právě zde se totiž rozkládalo sídlo lorda George Gordona Byrona, do kterého onoho dne, 16. června, přicestovala návštěva v podobě dalšího známého britského romantického autora Percyho Bysshe Shelleyho, jeho budoucí paní Mary a její nevlastní sestry Claire. A všichni přítomní, ještě ve společnosti Byronovo osobního lékaře doktora Polidoriho, se odhodlali prožít dohromady nevšední zážitek - večer plný hrůzy vystavěný na požívání laudána a dalších drog, vyprávění děsivých příběhů a vyvolávání duchů, kteří se pak pod vlivem narkotik začali zhmotňovat do až příliš životné podoby. Pozoruhodný, až surrealistický psychologický horor je ověnčen kromě unikátně působivé atmosféry i vynikajícími hereckými výkony, a to především uhrančivého Gabriela Byrnea a Natashy Richardsonové.
Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta.
Vědec Eddie Jessup (William Hurt) věří, že změněné stavy vědomí jsou stejně skutečné jako každodenní realita. Za využití smyslové deprivace, a pak přidání silných halucinogenních drog tyto stavy sám na sobě zkoumá. Šílenství se zdá být ve srovnání s jeho temnými zážitky procházkou růžovou zahradou. Vedle držitele Oscara, Williama Hurta, v roli Jessupa (jeho filmový debut) silnou hereckou sestavu filmu doplňují Blair Brown, Bob Balaban a Charles Haid. Režisér Ken Russel se nechal při natáčení snímku inspirovat románem Paddyho Chayefskyho. Ve filmu nás mistrovsky provází Eddieho magickou, avšak děsivou cestou, kterou skvěle dotváří bravurní vizuální zpracování.
Kristen (Patricie Arquette) se po děsivé noční můře ocitá v psychiatrické léčebně, kde v tu samou dobu nastupuje odbornice na sny Nancy (Heather Langenkamp) a účastní se sezení i s ostatními pacienty. Mezi prvními obětmi Freddyho Kruegera je Phillip a Jeniffer. Na pohřbu se seznámí doktor Neil s vrchní sestrou a ta mu řekne, že neklidný duch musí být uložen k odpočinku. Po nedovolené terapii, kterou stejně doktor Neil a Nancy uskuteční zůstává Joey v komatu. Tím se vyostřuje vztah mezi nadřízenými a doktorem Neilem, který dostává padáka. Při odchodu se mu opět ukáže sestra a vchází do míst, která byla od 40.let uzavřená po jednom incidentu (přes svátky tu nechaly omylem zavřenou mladou sestru a snad ta nejhorší stovka duševně nemocných zločinců ji znásilňila). Doktor Neil musí najít ostatky Freddyho a pohřbít v posvátné půdě. Jediný kdo ví, kde je zakopaný, je otec Nancy. Kristen pomůže Nancy a ostatním se dostat svým darem do snu, aby ho společně mohli porazit... někteří během bitvy prohrávají a navždy umírají. Doktor Neil s otcem Nancy kostru skutečně objeví a udělají mu OČISTEC. Však lstivý Krueger si vybírá ještě poslední oběť - Nancy. Na pohřbu se doktor Neil z náhrobku dozvídá, že ta sestra která mu celou dobu pomáhala byla Freddyho matka Amanda Kruegerová.
Co má společného kráska městečka, roztleskávačka a vzorná dcera s nemanželským synem místní lehké ženy, rváčem a chlapcem z polepšovny? Nic, dokud k městečku nespadne družice s tajným vládním experimentem - podivným fialovým slizem, který se pohybuje, požírá a absorbuje vše živé a roste, a roste a roste... Boj o život začíná.
Život zdravotní sestry Maggie, se rázem změní, když její mladší lehkovážná sestra Jenna zanechá na prahu domu své dítě - autistickou dceru Cody. Po šesti letech se Jenna nečekaně provdá za strach nahánějícího podivína Erica a chce se vrátit ke svým rodičovským povinnostem. Přes Maggiino odmítání Eric dítě unese a tak začíná spletitá cesta děsivá jako noční můra. Maggie posbírá všechnu svou sílu, aby společně s Johnem Travisem, agentem FBI, který se zabývá rituálními vraždami a kriminalitou spojenou s okultismem, zachránila Cody ze spárů temných sil, které čekají ve stínu století na toto nadpřirozeně obdarované dítě.
Mysleli jste si, že masovému vrahovi Michaelovi Myersovi v poslední části série nazvané Halloween H20 sťali hlavu a tím ho definitivně zneškodnili? Omyl. V novém pokračování úspěšné horrorové série dali tvůrcové legendárnímu vrahovi novou příležitost vraždit nevinné. Znovu v Haddonfieldu, Freddie Harris a jeho přítelkyně Nora, zakladatelé webové stránky www.nebezepecnazabava.com, vyberou šest studentů, aby se zúčastnili obzvláště nebezpečné hry. Účastníci mají podle plánu strávit halloweenskou noc v rodném domě masového vraha Myerse a k tomu v přímém přenose na internetu. Zatímco většina účastníků považuje tuto hru za zábavu a rychlý zdroj slávy a peněz, Sára se přidává pouze neochotně kvůli svým kamarádům Jenovi a Rudy. Stmívá se a mrtvoly se začnou hromadit. Nakonec je právě na Sáře a jejím virtuálním společníkovi, aby vraha jednou provždy zničili.
Halloween patří mezi nejoblíbenější americké svátky, zejména mezi mládeží, pro které je jedinečnou příležitostí pořádně se vyřádit. Do noci září rozšklebené obličeje z vydlabaných dýní, ulice se hemží stovkami masek duchů, čertů, mrtvol a různých příšer. V zatemnělých místnostech se vyprávějí děsivé příhody. Atmosféra, v níž se mísí neklid a radost, jako by přímo vybízela k dalšímu děsivému příběhu. Opět je tu Halloween, předvečer svátku všech mrtvých, opět se chystá řada taškařic a mladí si chystají děsivé masky. Děsivou masku si chystá i Michael Myers. Psychopatický vrah, který uprchl z psychiatrické léčebny, aby rozpoutal o halloweenovské noci v městečku Haddonfield děsivou noční můru. Začíná další děsivá noc, a to zejména pro sympatickou Lauru, kterou se Michael pokouší zabít stejně jako v prvním díle.
V roce 1963 natočil Alfred Hitchcock, jeden z nejslavnějších režisérů v historii kinematografie, napínavý horror Ptáci. O třicet let později se k němu filmaři vrátili, aby znovu uvrhli nicnetušící lidstvo mezi smrtící zobáky utočících ptáků. V souladu s dobou vzniku se odehrává třicet let po děsivých událostech v Bodega Bay, tentokrát na ostrově Gull a spíše než o klasické pokračování jde napůl o remake, využívající většiny prvků z původního Hitchockova filmu. Opět nechybí děsivé útoky na jednotlivce i skupiny, zejména pak děti, opět nechybí výbuch benzínové stanice. Navíc je tu vše zahaleno v módním oparu ekologického podtextu, protože podle hlavního hrdiny, biologa Teda Hockena, je útok ptáků odplatou za zničené životní prostředí.
