Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker (Bruno Ganz) dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula (Klaus Kinski), který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá...Tento snímek je remakem klasického Murnauova UPÍRA NOSFERATU z roku 1922. Natočil ho Werner Herzog v překrásných exteriérech, které pečlivě vybíral po celé evropě. Stejně jako Murnau, i on natáčel scény z Draculova sídla na slovenském Oravském zámku. Zajímavostí také je, že snímek natáčel zároveň ve dvou jazycích - duálně - v Němčině a Angličtině...
Temná a bizárna vízia fungovania spoločenstva ľudí. Mnohí čítali Herzogov film ako alegóriu fašizmu, čo však tvorca radikálne odmieta. Napriek tomu je jeho dielo natoľko abstraktné, že ho v istom zmysle treba vnímať ako podobenstvo (aj keď na všeobecnejšej úrovni, nie ako priamu odozvu na politický režim 30. - 40. rokov minulého storočia). Film sa stal po svojom uvedení v USA hitom v rámci "midnight movies" a dodnes má potenciál zaujať diváka svojou imaginatívnosťou a pôsobivou bizarnou atmosférou...
Do rukou se vám dostává vlajková loď všech kultovních úchyláren. Důkaz toho, že toxický odpad je věc vysoce pozitivní, přinášející lidstvu dobro a že z nás, malých lidiček bez šance, může udělat hrdiny bez bázně a hany. Stejně tak, jako pomohl Melvinovi - čističi z města Tromaville - rychle dospět v mocného Toxic Avangera, může určitě pomoci i nám.
Tokio boj se! Toxie přichází! Dobrodružství pokračuje. Ďábelská korporace Apocalypsa, s. r. o. plánuje přetvořit městečko Tromaville v obří chemickou továrnu. Odláká proto hrdinného obránce utlačovaných do Japonska, aby tam hledal své kořeny. V Tokiu se Toxie setkává nejen s otcem, ale s i nepřeberným množstvím zla, které je nutné vymítit. Ale obyvatelé Tromaville mezitím zoufale postrádají svého toxického mstitele...
Práce, vejplata, rodina – z Toxieho se stává tatík. Ale Zlo nikdy nespí! Toxie se znuděně prochází po svém milovaném městě Tromaville a nemá do čeho píchnout. Všichni padouši jsou zlikvidováni, všechno Zlo je minulostí. Jenže našemu hrdinovi není do zpěvu. Milovaná Claire má šanci znovu získat zrak, ale operace není z nejlevnějších a Toxie marně hledá zaměstnání. Jenže kdo by zaměstnal obřího zmutovaného superhrdinu? A tak mu nezbývá než se upsat do služeb zlotřilé společnosti Apokalypsa s.r.o. Hranice mezi dobrem a zlem se stírají a Toxiemu nezbývá, než se pokusit odolat svému poslednímu pokušení...
Sci-fi horor o automobilu poháněném lidskou krví. Začínající automobilová závodnice Mima má možnost jezdit s mimořádně kvalitním vozem, který však funguje na neobvyklé palivo - na lidskou krev. Jen její přítel dr. Marek si uvědomuje nebezpečí hriozící každému, kdo se zaplete s automobilkou Ferat... Režisér Juraj Herz použil jako námět filmu povídku Josefa Nesvadby "Upír po dvaceti letech".
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu.
Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem.Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Deváté srdce". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Deváté srdce", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ".
Jeffrey Franken je docela normální kluk, který miluje svojí dívku Elizabeth a pokusy s oživováním lidské tkáně. Jenže jednoho dne se stane nehoda a jeho milovaná zemře pod koly zahradní sekačky, kterou před tím Jeffrey trochu vylepšil. Jenže láska hory... v tomto případě spíše hroby přenáší a tak se v Jeffreyho hlavě zrodí šílený plán: pomocí elektřiny přivede Elizabeth zpět k životu a protože se z ní zachovala pouze hlava, získává odhodlaný mladík možnost sestavit si ideální přítelkyni z částí mrtvých prostitutek...
Podobně jako v Šílenství proutěného košíku i zde je hrdinou mladík, který před světem ukrývá ohyzdné monstrum. V tomto případě jde o obludku, která svým tvarem připomíná lidský výkal a která nese jméno Aylmer. Monstrum a mladík jménem Brian spolu žijí ve vzájemně prospěšném parazitickém vztahu – Aylmer vstřikuje Brianovi do mozku halucinogenní drogu a Brian naopak obstarává příšeře její potravu, jíž jsou lidské mozky.
Zatímco Šílenství proutěného košíku je dnes nejznámější Henenlotterův snímek, Mozková příhoda představuje v jeho filmografii skrytější, ale ještě zářivější klenot. Mluvící fekální monstrum Aylmer (realizované jako mechanická figurína), které může být chápáno jako symbol narkománie, pohlavního údu i hrdinova nevědomí, je hlavní hvězdou filmu. Snímek obsahuje řadu groteskních scén, z nichž vrcholem je bezesporu pasáž, v níž Aylmer vyklouzne z hrdinova poklopce přímo naproti obličeji prostitutky připravené poskytnout Brianovi orální sex, vsune se jí do úst a vysaje jí mozek.
Mozková příhoda byla hororovými fanoušky objevena až poté, co byla distribuována na video. Zmíněná „felační“ scéna byla při uvedení do kin a na video v USA vystřižena a diváci ji mohli poprvé vidět až při prvním DVD vydání v roce 1999. O kultovní pozici díla svědčí i to, že Bob Martin z magazínu Fangoria napsal podle snímku stejnojmenný román.
