Film byl natočen na základě komiksů "TUROK". Během 20 let ve vyhnanství se stal Turok silným bojovníkem. Nyní se vrací a zjistí, že jeho vesnice byla zničena a jeho rodina byla zavražděna tyranem Chichaka. Muž se vypraví na dalekou cestu, aby pomstil smrt bližních. Hrdina bude muset bojovat s krvelačnými dinosaury, pravěkými ptáky, jeskynními zrůdami...
Filmárka Holly počas nakrúcania dokumentárneho filmu stretne veľmi záhadnú a krásnu Vicki, ktorá o sebe tvrdí, že je skutočný upír. Od prvého momentu ju Vicki priťahuje a je ňou fascinovaná. Obe sa príliš skoro pustia do vášnivého ľúbostného pomeru. Avšak Vickina túžba po krvi narastá a keď Holly objaví, že Vicki je tehotná a čaká "upírie" dieťa, je vtiahnutá do špirály smrti...
Polská emigrantka Lena je uklízečkou na letišti Heathrow. Po jedné směně jí ujede autobus, ale kamarádka Birdie jí naštěstí velice ochotně nabídne přespání v rodinném domě nedaleko letiště. To ještě Lena netuší, že se dostane do rukou psychopatické mamky a taťky, kteří si přímo pod ranvejemi vytvořili vlastní svět, kde vládnou jejich pravidla a zákony. Snímek, který začíná jako sociální drama Mika Leigha, se velmi rychle zvrtne v krvavou a zvrhlou hru o přežití, v níž zpočátku nejistá Lena dokáže uhrát jisté body a získat pozornost a snad i důvěru mamky. Snímek se nebrání velmi černému humoru a svérázně paroduje životní styl a každodenní rituály britské rodiny. Režisér k filmu dodává: „Vyrostl jsem ve stínu letiště Heathrow a zvuky, které slyšíte v tomto filmu, jsou zvuky mého dětství.“ Snímek Mamka a taťka byl uveden ve Velké Británii v televizi o Vánocích a vzbudil velice kontroverzní reakce. [44. MFFKV 2009]
Když Jess vyrazí s přáteli plachtit na otevřené moře, nemůže se ubránit pocitu, že je něco špatně. Podezření se realizují, když jejich jachta v bouři ztroskotá. Jediná šance na záchranu se jeví v možnosti dostat se na vzdálenou a zdánlivě opuštěnou loď.
Děj hororu se odehrává v ospalém městečku Riverton ve státě Massachusetts, kde koluje legenda o sériovém vrahovi s rozpolcenou osobností - rivertonském rozparovači. V den, kdy zemřel, přísahal, že se vrátí, aby zavraždil sedm dětí, které se v noci téhož dne narodily (říká se jim Rivertonská sedma). Patnáct let to byla jen povídačka pro děti - až do šestnáctých narozenin dětí z Rivertonské sedmy, kdy je neznámý útočník začne jednoho po druhém vyvražďovat. Zrodil se rozparovač znovu v těle jednoho z nich, nebo snad tehdy vůbec nezemřel? Přežil snad pád do řeky v hořícím voze ambulance? Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, policie tedy věřila v logické vysvětlení, že leží na dně řeky - ale je to tak opravdu? Vše závisí na jednom šestnáctiletém chlapci: musí záhadu rozluštit dříve, než bude on i zbytek Rivertonské sedmy mrtev.
Děj se odehrává v období rusko-švédských válek. Konkrétně v roce 1595, kdy boje ustaly a obě země posílají své skupiny, aby vytvořily a zmapovaly nové hranice. Oba tábory spolu ale nevycházejí dobře. Hlavními hrdiny jsou dva finští bratři Knut a Erik zastupující švédskou stranu. Mladší z bratrů, Knut, je student, který nemá s válkou mnoho společného a ke skupině se připojuje jako geograf, potažmo kartograf a výsledná mapa má být součástí jeho studií. Starší Erik je válečný veterán, který si jen těžko zvyká na období míru a "přátelství" s ještě nedávnými nepřáteli. To vyústí v problémy především s vesničany, ke kterým se chová stále jako za války a považuje je za zrádce. Jedna potyčka končí smrtí. Knuta pronásledují na další cestě výčitky svědomí v podobě ducha dívky, které v té vesnici nepomohl. Skupina však pokračuje dál a dostává se do velkých, nezmapovaných mokřin. Uprostřed nich nacházejí bezejmennou vesnici s tajemnou a děsivou historií, pojící se k blízké finské sauně.
Netradiční upírský horor se odehrává na ponurém švédském sídlišti. Tady žije outsiderský hrdina Oskar a sem se přistěhuje nový soused s dcerou Eli. Dvě zvláštní děti se sblíží a Oskar zjistí, že jeho kamarádka je upírka. Oskar se těžko rozhoduje, jestli se s podivnou dívkou dál přátelit – něco ho k ní ale stále osudově táhne... Film byl natočen podle bestselleru Johna Ajvida Lindqvista a blízký je například potemnělým snímkům Roye Anderssona. Hrůzostrašná pohádka plyne v pomalém tempu a dodržuje pravidla upírského žánru – jen vztah Eli a Oskara je s ohledem na jejich věk platoničtější, i když stejně jako řada jiných upírských filmů je i tenhle hrůzostrašně a až chorobně romantický. Přitom je ale zvláštně chladný – nejen díky skvostným hereckým výkonům dětských představitelů a tomu, že se odehrává na sídlišti pokrytém sněhem. Film podmanivý, sugestivní a ponuře krásný, krvavý, jitřivý a zneklidňující – přesně takový, jaké má skutečné filmové umění být.
Příběh o životě staletého upíra Barnabase Collinse (Johny Depp), který se na svých cestách setkává s různými monstry, čarodějnicemi a duchy. Film vznikne na základě seriálu Dark Shadows.
Německá Zoo ve Frankfurtu je vcelku normální, zvířátka se chovají mile, všichni na ně jezdí a mají je rádi. Budou je mít ale rádi teď? V Zoo totiž nastane peklo, když se zvířata napijí, díky chybě personálu, z chemicky znečištěné vody a stanou se z nich vraždící bestie, ať už to jsou krysy, sloni, gepardi nebo lvi, i tak platí, že nikoho neušetří. Jediný, kdo je může zastavit, je veterinář Berner, jeho přítelkyně Laura a inspektor Braun. Dokáží zastavit vyvražďování návštěvníků?
Na lékařské fakultě jedné z nejprestižnějších soukromých univerzit v zemi začíná akademický rok. Barbara ale nosí v hlavě jiné myšlenky než studium: má především problém, jak školní rozvrh skloubit se sériovým vražděním. Jako dokonalá oběť módy skrývá za mnoha vrstvami make-upu zlost. Není ochotna si přiznat, že se nikdy nedostane na obálku Cosmopolitanu, a stává se tak příkladem manipulace kultovních lifestylových časopisů s dívčí myslí. Jediný způsob, jak ventilovat frustraci, nachází Barbara v roli kanibalského psychopata. Stejné potěšení, ne-li větší, však objevuje v možnosti svěřit se divákovi. Vyhledává kameru, aby ji učinila svým libidinózním komplicem. A zatímco se „nejbezpečnější univerzita na světě“, jak tvrdí děkan, před jeho zraky mění v řeznictví, nikoho by ani nenapadlo podezírat mlčící jehňátko Barbaru, jejíž jedinou posedlostí jsou, jak se zdá, poslední výstřelky módy. A tak odpovídá sama sobě: „Proč zabíjím? A proč ne? Nejlepší je prevence...“ Brilantní karikatura krvavých hororů a satira na diktát konzumu. [44. MFFKV 2009]