VHS, jež vyšla jako promo materiál pro album Billyho Idola Cyberpunk. Obsahuje dvě verze videoklipu Shock to the system zobrazujícího zpěváka jako reportéra, který se účastní nepokojů v L.A. budoucnosti a po napadení policií se mění v „tetsuoidní“ plechové monstrum. Druhá verze klipu je vyrobena za použití tzv. blendo počítačového designu. Stejně tak i alternativní verze skladby a videa Heroin. Na kazetě se rovněž nachází dokument z natáčení.
Známý americký instrumentalista Ry Cooder napsal hudbu již ke dvěma filmům Wima Wenderse: ke snímkům Paříž, Texas a The End Of Violence. Během práce na posledním zmíněném snímku hovořil Cooder často s Wendersem o své cestě na Kubu a o tamním nahrávání s několika kubánskými muzikanty. Po té, co se deska objevila na trhu s názvem Buena Vista Social Club, zaznamenala ihned obrovský celosvětový úspěch. Desky se prodalo několik miliónů a byla oceněna cenou Grammy. V roce 1998 se Cooder vydává opět na Kubu, aby zde nahrál solo album s Ibrahimem Ferrerem Opět za účasti muzikantů, kteří se podíleli i na Buena Vista Social Club, a kteří jsou známí na Kubě jako Super Abuelost či Super Granddads. Wenders jej tentokrát doprovází s malým filmovým štábem, aby zaznamenal práci muzikantů ve studiu a jejich životy na Kubě. Natáčení pokračovalo v Amsterdamu, kde Buena Vista Social Club měli dva koncerty a skončilo v New Yorku při jejich triumfálním úspěchu v legendární Carnegie Hall.
Hudební komedie vypráví o fiktivní skupině Strange Fruit, která se v roce 1977 rozpadla a jejíž členové se po dvaceti letech setkávají kvůli vystoupení na hudebním festivalu ve Wisbechu. Zestárlí rockeři v osobním životě příliš neuspěli - klávesista Tony prodává kondomy, baskytarista, zpěvák a skladatel Les Wickes se stal pokrývačem, bubeník Beano je zahradníkem, zpěváka Raye živí bohatá manželka a vůdčí osobnost skupiny Brian prý zemřel po předávkování drogami. Přesto, že si nejsou vůbec jistí, zda je o generaci mladší publikum nevypíská, vydávají se spolu na turné.
Paul (Pierre Perrin), pařížský taxikář, napsal píseň „Měsíc v Maubeuge“, kterou jeho přítelkyně pracující v rozhlase pustila do éteru. Píseň sklidila obrovský úspěch a začal se hledat její autor, aby bylo možné s ním podepsat smlouvu. Nakonec Charlie (Robert Manuel) ředitel rádia Superdisko získává Paulův podpis. A Paul poznává všechny klady i úskalí popularity. Nemůže vydržet rytmus nového života a tak s manželkou odjíždí do Japonska, ale i tam zní jeho píseň.
Ať se jim to líbí nebo ne, nezkrotné kočky mají hudbu v krvi. Jasmine Wilde pracuje v útulku pro zvířata, ale v raném věku jako zpěvačka poznala slávu a štěstí. Teď se zdá, že její čtrnáctiletá dcera Issy podědila stejný talent. S vynikajícím kalifornským producentem míří Issy do L.A., Jasmine moc ráda není a bojí se, že Issy podlehne nástrahám slávy. Ale po přemlouvání a slzách se Jasmine přece jen rozhodne nechat svou dceru jít za svým snem. Nová vzrušující kariéra v bláznivém městě a nenadálé setkání s Issyiným otcem, kterého dívka nikdy neviděla, hrozí úplným rozpadem rodiny. Ale naštěstí patří k těm, které vše dokáží vyřešit.
Hedvika se původně narodila jako Hansel chlapec z Východního Berlína. Zde se zamilovala do vojáka z americké posádky a plná víry ve společný život plný lásky podstoupila operaci změny pohlaví. Chirurgický zákrok se však nepovedl a Hedvika zůstala stát na pomezí mezi mužstvím a ženstvím. Opuštěná všemi odchází do Kansaského zábavního parku, aby se zde ukryla před světem. Nalezne zde však svůj osud stane se rockovou hvězdou.
Skupina Elán už dlhé roky zotrváva na výslní domácej hudobnej scény, čo koniec-koncov permanentne potvrdzujú aj výsledky ankety Slávik. Podľa námetu Borisa Filana nakrútil režisér Dušan Rapoš v roku 1989 film, ktorý čerpá motívy práve z hudobného zákulisia hudobnej skupiny. Hrdinov filmu hudobníkov skupiny predstavujú Elánisti Jozef Ráž a Jano Baláž. Hudobný film zobrazuje príbeh o skupine Rabaka, ktorá sa po svojom rozpade rozhodne, že sa opäť vráti na koncertné pódiá. S mladým textárom a scenáristom Petrom (Attila Berencsi) sa pokúšajú získať nielen technické vybavenie kapely, ale najmä zostaviť nový koncertný program pod názvom Návrat malého princa.
Krzysztof Kieślowski je patrně jediný režisér z postkomunistických zemí, který si svou tvorbou udržoval vysoký celoevropský a i světový kredit. U nás si ho ceníme od jeho slavného AMATÉRA (1979), ve světě se však důsledně prosadil až svým televizním DEKALOGEM a filmem DVOJÍ ŽIVOT VERONIKY (1991). Důsledně v nich pokračuje v originálních analýzách vnitřního světa člověka, kde zůstává vždy mnoho tušeného, nevyřčeného a kde se nahodilost a nutnost, rozum a city pohybují v určitých kruzích. Kieslowského spojení metafyziky a hlubokého zájmu o osud jedince se realizuje v působivé formě, vyznačující se přesností a zároveň i mnohovýznamovostí.Zvláštní příběh dvou identických dívek, Polky a Francouzky, lze vnímat v nejrůznějších rovinách. Divákovi se záměrně otvírá nekonečný prostor pro úvahy a reflexe. Zatímco "polská" Veronika dává před láskou k muži přednost lásce k hudbě, a proto také umírá, "francouzská" Veronika volí zdánlivě "příjemnější" životní cestu. Obě ženy, které se náhodně setkají jen na dálku a na kratičký okamžik, trpí stejnou srdeční nemocí, mají stejná gesta, používají stejné předměty. Také vztah k otcům je velmi podobný. Zatímco první umírá pro lásku k umění, druhá nachází - jakoby v podvědomí poučena jejím údělem - životní lásku k muži, který je možná strůjcem jejich příběhu. Záhadné věci se tu dějí s neuvěřitelnou přirozeností a jednoduchostí.
Kieślowski pomocí dokonale propracovaných detailů vytváří strhující až mystický obraz, naplněný zvláštní emoční silou a vymykající se v mnohém současným kinematografickým trendům. Obrovský podíl na vyznění filmu mají kameraman Sławomir Idziak, hudební skladatel Zbigniew Preisner a především představitelka obou Veronik Irène Jacobová.
Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993.
Toto DVD obsahuje kromě několika kratších záznamů z live koncertů a pár videoklipů také nahlédnutí do soukromí členů kapel, představení jejich rodin a zálib...