Slavný Elvis jako naivní, leč sexy mladík z venkova, jenž se ocitá mezi potrhlými horaly, kteří přijeli na Floridu.
Komediálni muzikál Jdi za svým snem představuje jeden z několika snímků s Elvisem Presleym, za nimiž stojí filmové studio United Artists. Muzikál potěší i diváky, kteří nejsou přímo fanoušky Elvise. Vychází z románu Richarda Powella Pioneer Go Home a v hlavní roli se objevuje král rock’n‘rollu jako Toby Kwimper, nejzodpovědnější člen potulné vesnické rodiny skládající se dále mimo jiné z Popa Kwimpera (Arthur O’Connell) a kypré sestřenky Holly Jones (Anne Helm). Kwimperovi se domáhají svých práv na bydlení a k nelibosti místních gamblerů Carmina (Jack Kruschen) a Nicka (Simon Oakland) budují v jejich městě svůj domov. Místní sociální pracovnice Alicia Claypool (Joanna Moore) chce rodinu vyhnat pryč, a proto se snaží dokázat, že Toby je „zvrhlík“, ovšem podaří se jí jen udělat ze sebe blázna. Kromě skvělých písní patří k vrcholům filmu také Elvisovo bezděčné rozbití místního hráčského doupěte a dramatická scéna soudního procesu s Rolandem Wintersem v roli nevrlého, leč v hloubi sympatického soudce.
Rockový zpěvák se během turné v Anglii zaplete s bohatou mladou dědičkou. Zjistí, že dívčin strýc se ji snaží připravit o peníze a ohrožuje její život, protože je zapleten do pašování šperků. Film je jeden ze dvou snímků (Kissin´Cousins), ve kterých Elvis Presley hraje dvojčata, v reálném životě jeho dvojče při porodu zemřelo.
Záměrem tvůrců tohoto filmu bylo vyzdvihnout bohatý inspirující odkaz originální umělecké osobnosti Emila Františka Buriana. Chtěli ho dnešním mladým lidem přiblížit prodtřednictvím hudby, písní a divadelních inscenací tak, jak se k nim dnes vrací mladá generace. Děj této velké obrazové a hudební koláže - kinokonceru - se odehrává v sočasnosti a jeho průvodcem je mladý zvukař David, pro něhož výstava o Burianovi je popudem k tomu, aby se o tohoto avantgardního umělce více zajímal. Vzájemně se tu propojují dvě linie - dokumentární, faktografická: těžící z dobového materiálu a archivních snímků - a fiktivní: aranžované inscenace, příběh zvukaře Davida. Režisér Vladimír Sís využil svých zkušeností z Balady pro banditu a s pomocí moderních vývojových prostředků natočil filmové dílo, které přes určitou dramaturgickou neujasněnost zaujme svou neobvyklostí a originalitou.
Anglický aristokrat nešťastně zemře a všechen svůj majetek odkáže svému synu Jackovi (Peter O'Toole). Má to ale háček. Jack je paranoidní schizofrenik – považuje se za Ježíše Krista. Ostatní o něco společensky přijatelnější členové rodiny jsou rozhodnuti ho o dědictví připravit a proto začínají plánovat vraždu.
Hrdinka príbehu Katka sa naozaj nemôže na nič sťažovať. Má dostatok všetkého, môže žiť bezstarostne, rodičia jej kúpia, na čo si len spomenie. A predsa... Katkini rodičia si vo víre povinností a záľub nenájdu čas na to najdôležitejšie - na vlastné dieťa. A Katku to, samozrejme, veľmi trápi.
Střihové vyprávění má vzdávat hold slavnému českému herci, ale výsledek posléze dopadl dost neslavně. Výňatky z Nového filmů jsou pospojovány hodně troubovitými hraným rámcem, v němž předválečná i poválečná hvězda již nedopřeje publiku svou tvář, slyšíme jen její hlas. Film měl původně režírovat Jiří Suchý, ale nesměl se toho ujmout, nakonec vyšuměl i vtipný nápad, že Semafor působil na stejné scéně jako kdysi Nový.
Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová.
nahrávka: Martin Kratochvíl, kvartety B. Smetany, W. A. Mozarta, J. Haydna a A. Dvořáka hraje Kubínovo varteto Prázdninové zážitky třináctiletého Mildy Malého se prolínají s oblíbenou četbou -- Dumasovými Třemi mušketýry. Nepříliš originální příběh pro děti.
Píše se konec 19. století a v New Orleans vyrůstá kluk jménem Jeff Lambert. Jeho otec si potrpí na vážnou hudbu a nechává synovi platit lekce klarinetu, Jeffa to ale od klasiky táhne spíš k černošské Basin Street, kde se po večerech hraje jazz. O několik let později je z Jeffa už dospělý muž, láska k "pokleslé hudbě", jak je tento žánr americkou smetánkou nazýván, ho ale neopustila. Dává dohromady první jazzovou skupinu tvořenou výhradně bělochy a je odhodlán udělat téměř cokoliv, aby Amerika začala tento původně černošský styl respektovat.
Píší se bouřlivá 20. léta a zpěvačka Ruth Ettingová má všechno – vzhled, šarm, zastřený jazzový hlas i ono nepostižetelné cosi, co jí dodává neodolatelnou přitažlivost. A má také chicagského gangstera Martina "Pajdu” Snydera, jemuž sice vděčí za kariéru, ale také za strach a trápení.
Tento oscarový® snímek (nejlepší námět, 1955), v němž dobové písně zpívá mimořádným způsobem sama Doris Day, vznikl podle drsného příběhu Ruthina života s mužem, který svými násilnickými metodami napomohl její kariéře a přitom ji dusil svým obsesivním majetnictvím, jemuž unikla jen za cenu velkého nebezpečí. James Cagney si za roli Snydera vysloužil jednu ze šesti oscarových® nominací, které film získal. Doris Day podala v roli Ruth Ettingové svůj vůbec nejlepší dramatický výkon, který jí vynesl ocenění od kritiků a protestní dopisy od fanoušků, kteří nebyli připraveni na herecký posun od jejích tradičních slunných a veselých rolí.
