Na rozestavěném pražském sídlišti stojí maringotka a v ní bydlí dva mladí zedníci, na které ve městě čekají nejrůznější životní zkušenosti. Kolem dvou venkovských zedníků pohlcených velkoměstem je tu rozehrána zábava více než rozpačitá, bezzubá, prozrazující, že v době vrcholící normalizace se i veselohernímu žánru dařilo bledě, především byly nežádoucí jakékoli satirické narážky. Bez citu pro humornou nadsázku a bez vtipně pointovaných zápletek se odvíjí příběh, který ukazuje, jak se hrdinové, přebývající v maringotce stojící na rozestavěném sídlišti, potýkají se všelikými nástrahami "velkého světa"... Nepomohla ani účast oblíbených herců s pitvořícím se Josefem Dvořákem v čele.
Britský občan Harry Pendel vlastní v Panamě věhlasný krejčovský salón s nejpočestnější tradicí, kde se obléká mužská část místní smetánky. Harry má duši umělce a snílka a může se pokládat za úspěšného člověka. Jeho žena je zaměstnaná na správě Panamského průplavu. Andy Osnard je špión, pověřený dohledem nad průplavem v zájmu Velké Británie, jež ho odevzdala Panamě v roce 1999. Sdílný Harry je pro Osnarda skvělým zdrojem informací. Lze ho využít tím spíš, že Osnard brzy vypátrá, kde se Harry ve skutečnosti vyučil krejčovskému řemeslu. Harry ostatně skrývá před světem a před svou ženou i jiná tajemství, a tak je pro Osnarda snadné přimět ho ke spolupráci. Protože nemá na vybranou, začne si Harry vymýšlet senzační zprávy, které ohromí nejen Osnarda, ale hlavně jeho nadřízené. Kdo prodává průplav, kdy a komu? Harry má po ruce odpovědi, které Osnard náležitě vyšperkuje. Až se o tutlaný skandál začne zajímat zvědavý novinář a dokonce i Pentagon...
Autobiografický příběh režiséra Johna Boormana zachycuje Londýn v době 2. světové války očima
malého chlapce, který celou situaci vnímá jako veliké dobrodružství. Ve filmu nechybí veselé momenty
ani chvíle dojímavě působivé. Snad ještě nikdo nezachytil onu děsuplnou dobu a život ve válečném
Londýně se všemi leteckými poplachy a bombardováním tak dobře a do detailu, jako právě John
Boorman. Jednu z vedlejších rolí, sestřeleného německého pilota, si zahrál režisérův syn Charley
Boorman.
Dr. Bannister, plachý profesor, cestuje se svou snoubenkou do San Francisca, kde by rád od bohatého mecenáše získal příspěvek na svou práci. Snoubenci bydlí v oddělených pokojích, což způsobí řadu nedorozumění - stejně jako několik naprosto stejných kufrů, patřících ovšem různým majitelům. V jednom z kufrů jsou totiž ukradené klenoty.
Konkurz na nové talenty v jednom mládežnickém country klubu se opět blíží. Přijíždějí sem mladí lidé s kytarou, aby si zkusili splnit svůj sen. Jen ti nejlepší zde mohou i pravidelně vystupovat. Také Miranda je přesvědčena, že svět hudebních klubů jí ukáže svou vlídnou tvář. Namísto toho přichází pozdě a navíc ji jako výmluvu využije drzý a arogantní mladík. Jmenuje se James, má zjevný talent na muziku i na to, dělat si z lidí nepřátele. Poznává i sympatickou zpěvačku Lindu. Všichni mají jedno společné. Jsou mladí, chtějí zpívat a v lásce se jim až doposud příliš nedaří.
Ostřílený soukromý detektiv John Russo (Ben Gazzara) se specializuje na sledování nevěrných bohatých paniček, většinou v době delší nepřítomnosti podezřívavých manželů. Jeho nová klientka, manželka milionáře, je křehká a nepřístupná Angela (Audrey Hepburn), matka malého chlapce. Detektiv je ovšem při rutinní práci stále více přitahován magickým šarmem této krásné tmavovlásky, která je navíc zcela odlišná od obou jeho milenek.
Třicátá léta. Právě osiřelá devítiletá Addie (Tatum O'Nealová) se přidá k matčinu dávnému příteli, podvodníčkovi Mozesu Prayovi (Ryan O'Neal). Ten se živí podomním prodejem biblí, které svým zákazníkům rafinovaně vnucuje. Mozes má Addii jen odvézt k její tetě ve vzdáleném městě, avšak po cestě zjistí, že svérázná dívenka má kromobyčejný talent zapůsobit na jeho zákazníky. Ostatně není vyloučeno, že Mozes je Addiiným otcem. A tak se po cestě z obou stane sehraná podvodnická dvojka, která se kromě podomního prodeje živí i různými jinými podvůdky, například fintami při rozměňování peněz. Jednoho dne si však oba vezmou větší sousto, než jaké umí spolknout: pokusí se podvést nelegálního prodejce alkoholu...
Vynikající černobílá retrokomedie režiséra Petera Bogdanoviche, natočená podle románu Joea Davida Browna, vynesla Oscara pro dětskou herečku Tatum O'Nealovou, která se stala nejmladší držitelkou tohoto ocenění v soutěžní kategorii (tj. nepočítaje Zvláštní cenu pro šestiletou Shirley Templeovou v roce 1935). Kromě toho měl film tři oscarové nominace: pro herečku ve vedlejší roli (Madeline Kahnová), nejlepší scénář podle předlohy a zvuk.
Lloyd Fellowes (Michael Caine) je majitel kočovné herecké společnosti a nemá zrovna na růžích ustláno. Má připravenu dobrou hru, charakterní herce a spoustu chuti do díla a samozřejmě nadšení. Ale je otázkou, zda to bude stačit k úspěchu, protože stejně jako v každém jiném lidském společenství nuceném po dlouhou dobu spolupracovat odděleně od odstatních, i tady jsou milostné vztahy a rozmíšky připraveny vybuchnout. A jak se často stává, to co se děje na pódiu je nesrovnatelné s tím, co se děje v zákulisí.
Příběh zasazený do pionýrského období amerického filmu je zároveň holdem všem "prvoumělcům" filmového pravěku. Hlavní hrdina - právník Leo Harrigan - poněkud nezvládne situaci v soudní síni a zmateně prchá. Na útěku mu pomohou filmaři; mezi nimi potkává i dívku - herečku, do které se zamiluje (ta se však později provdá za svého filmového kolegu). Leo se rozhodne svůj život změnit, cestuje na západ a stává se režisérem, natáčí filmy. Netuší ale, že jeho materiál zpracovávají daleko na východě střihači a vytvářejí tak úplně jiné příběhy. Další profesionální ránou je požár ateliéru. Nicméně vše teprve začíná, doba velkofilmů přichází a vznikající Holywood potřebuje zkušené filmaře...
Dvě veselé povídky se odehrávají v prostředí učňovské mládeže a zachycuje milostná trápení dospívajících hochů. V prvním příběhu "Trápení ďáblova učedníka" spatříme upovídaného skladníka, jenž svým svěřencům ustavičně radí, jak by si měli počínat, aniž tuší, že jeden z mládenců se zamiloval do jeho dcery. Překonávání nesmělosti zachycuje i druhá z povídek nazvaná "Smím prosit, Helenko?" Snímek poskytuje bodrou zábavu televizního ražení, na scénáři se podíleli Zdeněk Mahler a Gustav Oplustil.
