Dvě veselé povídky se odehrávají v prostředí učňovské mládeže a zachycuje milostná trápení dospívajících hochů. V prvním příběhu "Trápení ďáblova učedníka" spatříme upovídaného skladníka, jenž svým svěřencům ustavičně radí, jak by si měli počínat, aniž tuší, že jeden z mládenců se zamiloval do jeho dcery. Překonávání nesmělosti zachycuje i druhá z povídek nazvaná "Smím prosit, Helenko?" Snímek poskytuje bodrou zábavu televizního ražení, na scénáři se podíleli Zdeněk Mahler a Gustav Oplustil.
Příběh úzce navazuje na televizní snímek Šéfe, to je věc! Mazaný podvodník Pepan (Petr Nárožný) se snaží marně uniknout před "mafiánskou" rodinkou vdavekchtivé dívky Anežky, kterou chtěl okrást. Po návratu do Prahy se seznamuje s tajemnou Barbarou (Jiřina Bohdalová). Rozhodnou se pronajímat lidem byty, které jim vůbec nepatří. Pepan však netuší, že Barbara na něj chystá léčku...
Sňatkový podvodník Pepan (Petr Nárožný) se vrací z vězení a zakládá novou partu. Se zlodějem aut Járou (Karel Heřmánek) a prostitutkou Marcelou (Naďa Konvalinková) vymyslí mazanou fintu na „kliftóny“. Nakonec ale zjišťují, že "každý švec se má držet svého kopyta".
Život zaměstnanců ústecké chemičky se odvíjí v zaběhnutých stereotypech. Áda Vinš dostává po desetiletém manželství od své Joži každou neděli kuře a každou sobotu sex. Neděli doplní kanasta s manželi Nejtrovými. Ádův podřízený, třicetiletý provozář Standa, dře denně po práci na přestavbě domku. Každou sobotu se na svobodárně pomiluje se svojí Bohunkou a v neděli je na stavbě. Jako vejce vejci se podobají i dny pracovní. Mění se jen roční období. Jednu jarní sobotu je všechno jinak. Áda čeká u auta na Jožu, která nakupuje. Nudí se, a osloví proto hezkou Bohunku. Dívka přijme jeho nabídku na výlet do přírody. Ve srovnání s přízemním Standou má zkušený Áda romantické řeči i chování a Bohunka jeho "kouzlu" podlehne. Milenci se nastěhují do chaty, kterou Ádovi půjčil Joska Nejtr. Sám Joska situaci využije k utěšování osamělé Joži. Nešťastný Standa vymýšlí různé pasti a triky, kterými by zničil svůdce své Bohunky. Jenomže vztah Ády a Bohunky spěje k zániku sám o sobě. Na chatě je vlhko a zima a dívka vaří denně jediné co umí - guláš z buřtů. Áda je rád, když si jí Standa z chaty odvede. Za čas je vše ve starých kolejích. Joža dostala na usmířenou zlatý náramek. Standa s Bohunkou, teď už manželé, přijímají návštěvu jiné mladé dvojice, aby si zahráli kanastu.
V podkrkonošské chalupě žije šedesátiletý Joska Platejz, svérázný všeuměl. Báječně vyvařuje pro partu dřevařů. K chalupě si svedl horský potůček a zřídil si sadu nádrží (v jedné chová pstruhy). Má také větrnou elektrárnu, lanovku na dřevo, v chalupě klimatizaci a figurínu muže, která se zove Albert a která vyleká neznámého návštěvníka. Joska je člověk, který tvrdí to, že nejlepší je být sám, ale přesto se neustále snaží sám nebýt. Přátelí se s hajným, učitelem, snaží se, aby za ním jezdily pravidelně děti a proto snadno podlehne dámě středních let. Ta se nenechá dlouho přemlouvat a brzy za ním do chalupy přijede. Zdá se, že se rodí velká láska...
Poněkud hořká komedie o tom, že sny rodičů a dětí jsou jen málokdy stejné. Hrdinou příběhu je Franc, otec Oliny a Jiřiny, který se rozhodl, že jim jako svatební dar postaví ohromnou a luxusní vilu. Názor jeho dcer na budoucí život ho ani v nejmenším nezajímá. Energický muž na stavbě zaměstná nejen celou rodinu, ale i Jiřinina snoubence a chlapce, s nímž Olina chodila do tanečních. Navíc o něm začne uvažovat jako o druhém potenciálním ženichovi. Dívky však nesdílejí otcovo nadšení a už vůbec se jim nelíbí, že se jich nikdo na nic neptá. Jak se blíží onen slavný den, kdy by si oba páry měly říci své ano a Franc by jim měl s velkou slávou předat klíče od domu, situace se stále více komplikuje. Franc odmítá pochopit, že dívky mají vlastní představu o životě, a tak není divu, že se mu situace začne vymykat z rukou právě v okamžiku, kdy se blíží naplnění jeho velkého snu...
Energická lékařka Alice Váňová nastoupí jako závodní lékařka šachty Mír. Na radu svého bývalého kolegy doktora Kaleše se pustí do výzkumu, jehož cílem je prevence silikózy pomocí takzvané kalciové bariéry, což v praxi znamená pravidelné pití mléka. Jenže přinuťte horníky, aby veřejně pili mléko. Na první pohled nepřekonatelný problém. Ale nic není nemožné, a tak to prostě partička sedmi horníků, přezdívaná parta hic, dostane příkazem. Jenže i přes stranicky zdůvodněnou přednášku o prospěšnosti celé akce havíři statečně odolávají naléhání, aby se experimentu zúčastnili. Předseda ROH Janeček se nakonec rozhodne, že zvítězí všemi prostředky. S milými rebely se proto pustí do psychologické války...
Podle anekdotické historky sepsané Milanem Kunderou natočil začínající Hynek Bočan nahořklé, nakonec ani ne příliš veselé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... Působivé je zasazení příběhu do věčně rozkopaných, neupravených pražských ulic.
Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí. Český film podle povídky Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky.
Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život...
Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce Směšné lásky. Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana.
Perfektně zorganizovaná akce zahraničního špičkového kasaře selhá na "zájmech " několika českých podvodníčků. Ve vile, která je určena k demolici byl v trezoru zlatý poklad, ale díky "zájmům" zmizel…
Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry.