Nakladatel Larry Lipton (Woody Allen) žije již drahně let ve šťastném manželství s energickou a podnikavou Carol (Diane Keatonová). Jednoho dne se seznámí se svými sousedy, postarším a zdánlivě vyrovnaným a spokojeným manželským párem Houseových. Krátce nato paní Houseová umírá na srdeční záchvat, ovšem Carol začne, více méně bez důvodu, podezřívat postaršího sympatického pána z rafinované vraždy vlastní manželky. Sice nemá ani ponětí o tom, co by mohlo být motivem zločinu, ale vedena ženskou intuicí se přesto na vlastní pěst pouští do vyšetřování. Slídí v sousedově bytě, sleduje jeho milenku a postupně přinutí ke spolupráci nejen přátele, ale i manžela, který je vším možným, jen ne prototypem neohroženého detektiva. K překvapení všech, a konečně i Carol samotné, se její podezření ukáže jako opodstatněné. Nebyla to nehoda, byl to zločin! Zdá se být více než jisté, že jednou mrtvolou to neskončí...
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života. Film Láska a smrt je neobyčejně vtipnou filozofickou "lahůdkou" na existenciálně pojaté téma - sex a konec života, stejně jako parodií na historické romány typu Vojna a mír. Také tady nalezneme Allenovy originální vizuální gagy, nejednou inspirované proslavenými tituly světové kinematografie: Kachní polévka, Světla velkoměsta, Sedmá pečeť (postava Smrti, která si odvádí nebožtíky) a Křižník Potěmkin. Děj provázi hudba Sergeje Prokofjeva, za kamerou tentokrát stál klasik frankofonního filmu Ghislain Cloquet.
Jeden z nejlepších světových režisérů Woody Allen ve svých filmech již léta mapuje mezilidské vztahy. Pro svoji zatím poslední sondu si vybral dvě manželské dvojice. Jedna z nich na počátku filmu oznamuje svůj rozchod a nechtěně tak zapůsobí jako rozbuška v manželství druhém. Shodou ironických náhod byl film uveden do premiéry ve chvíli, kdy vyšel najevo vztah, který je i v tomto filmu - mezi starším mužem a mladičkou dívkou. V obou případech byl tím mužem Woody Allen. Zatímco ve filmu se v postavě profesora literatury zamiluje do provokativní studentky, v soukromém životě navázal vztah přímo ve své rodině - se svojí nevlastní dcerou. Jak ve filmu, tak ve skutečnosti propukla bouře. Tisk všemožně přetřásal etickou stránku věci, Mia Farrowová, která byla (ve filmu i ve skutečnosti) tou podvedenou, vytáhla na stránkách tisku ke křížové výpravě proti zvrhlému manželovi. Woody Allen tak nechtěně dokázal, že jeho filmy skutečně odrážejí vztahy mezi lidmi, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Woody karikuje sám sebe - neurotického režiséra Vala Waxmana, na kterého padnou zlé časy. Jo, kdysi to byl pán režisér, ale od té doby se mnoho změnilo a Val teď může být vděčný za sebemenší druhořadý kšeftík v televizi. Manželky a milenky jsou na světě proto, aby svým drahým občas podaly pomocnou ruku. Val dostane od své exmanželky nabídku režírovat velkorozpočtový "mainstreamový film". Je to skvělé, ale katastrofy jsou tady zase od toho, aby nám znepříjemňovali život - Val dočasně oslepne následkem své chronické paranoi. Jde o velký balík peněz a tak skupinka jeho pěti kamarádů dělá vše pro to, aby se šéfproducent o režisérově slepotě nedozvěděl. Tahle Valova disfunkce na sebe ve filmu váže desítky skvělých gagů a situací, které nenechají Vaši bránici v klidu. Zrodila se velká groteska a Woody Allen byl zase u toho.
Milostná vzplanutí, zklamání i selhání v rodinném propletenci tří sester na newyorském Manhattanu.
V Haně a jejích sestrách se Allen znovu věnoval svým oblíbeným tématům, jako jsou svádění, nedostatek lásky, láska k městu, film jako balzám, či strach ze smrti – tady tématům, jimiž se zabýval třeba už i v Annie Hallové a Manhattanu. Od uvedení Annie Hallové tak dosáhl největšího okamžitého úspěchu – jak komerčního, tak v uměleckých kruzích. Sám Woody, který se při práci na svých projektech všem vnějším zásahům vyhýbá, nevycházel z údivu, když zjistil, že se tentokrát strefil do černého u kritiků i u diváků: „Když člověk udělá úspěšný film, začne se ptát sám sebe, v čem jsem se zmýlil? Musel jsem udělat něco, co je buď pohodlné, nebo potvrzuje předsudky střední vrstvy nebo je příliš povrchní či přehnaně citlivé.“
Film tematicky i formálne nadväzuje na vrcholné Allenove diela zo 70. rokov - ANNIE HALL a MANHATTAN. Na osudoch troch sestier z newyorskej umeleckej rodiny a ich manželov, rodičov a druhov rozohráva autor typickú koláž svojich obľúbených tém - láska, smrť, umenie, zmysel života. Portrét Hany ako silnej osobnosti, ktorá svojou citlivosťou a vyrovnanosťou poskytuje oporu, ale aj príležitosť na zneužitie všetkým ostatným členom rodiny, hlavne manželovi a sestrám, a práve preto je určitou prekážkou pre ich emocionálne naplnenie, ilustruje komplementárny charakter rodinných úloh a dokazuje Allenovo psychologické majstrovstvo. Povzbudivý a hrejivý film obratne spája skepsu s optimizmom (Allenove neurotické obete civilizácie sú jeho špecifickou tvorivou autoterapiou a verejnou introspekciou) a hlási sa k bohatému komediálnemu dedičstvu americkej kinematografie, avšak ako komédia charakterov a mravov. Film s presvedčením o psychologickej rovnocennosti objektívnej a fiktívnej "reality" rozpráva o potrebe čistého humanizmu ako vzťahu, v ktorom možno odhaľovať ľudské slabosti, hrať sa, vtipkovať a provokovať, no nie urážať ani ponižovať. Allen-režisér bravúrne vedie r"znorodý herecký súbor (M.O'Sullivan je skutočnou matkou M. Farrow), v typickej kreácii upúta Allen-herec.
Sexuální revoluce, tak jak je popisována v celé řadě knih a osvětových projektech poskytuje Woodymu Allenovi dostatečné množství látky pro zábavnou satiru. Allen nevynechá jedinou otázku a každému ožehavému tématu věnuje vlastní epizodu: Pomáhá afrodiziakum? Jak vlastně žijí transvestité? Kromě toho se zde nabízí "svépomoc" při odstraňování problémů s orgasmem a také jsme seznámeni s jednou osobní drobnou perverzí. Nakonec Woody Allen divákům předvede, jak se cítí spermie, které jsou vypuštěny do akce z řídící centrály mozku vzrušeného muže...V USA film zpočátku nechtěli zařadit do distribuce. Allenovský humor, který je zde ve své kritičnosti pseudovědecké komercionalizace sexuality dohnán ad absurdum, nenachází v prudérní Americe úrodnou půdu.
Svět newyorského sedmnáctiletého děvčete je sám o sobě dost komplikovaný; je-li k tomu naplněn takovou spoustou příbuzných, že je člověk ani nedokáže pořádně rozeznat, na přehlednosti mu to také nedodá. D.J.(Natasha Lyonne)ina matka Steffi (Goldie Hawn) se po krachu prvního manželství znovu vdala a je nyní podruhé šťastně provdaná, a to za Boba (Alan Alda). D.J.ina nevlastní sestra Skylar (Drew Barrymore) je sice zasnoubena s poctivým Holdenem (Edward Norton), neodpustí si však flirt s bývalým trestancem Charlesem (Tim Roth). Skylařin bratr Lucas dělá rodině starosti se svým nově objeveným konservatismem a sestry Lane (Gaby Hoffmann) a Laura (Natalie Portman) se právě zamilovaly do stejného mladíka. D.J.in pravý otec Joe (Woody Allen) vede nešťastný život spisovatele v Paříži a již málem vzdal svoje nekonečné pátrání po ideální ženě poté, co ho opustila jeho francouzská přítelkyně. Ještě se sebevražednými myšlenkami v hlavě se během krátké dovolené v Benátkách seznámí s překrásnou Von (Julia Roberts)... Allenův hold klasickým hollywoodským muzikálům.
Roku 1961, kdy je studená válka nejžhavější a vzájemné popichování Spojených států amerických a Sovětského svazu hrozí co chvíli přerůst v atomovou katastrofu, se kvůli jistému nedorozumění ocitá americká rodinka Hollanderů (Woody Allen, Julie Kavner, Mayim Bialik) v nepříliš přívětivé turistické destinaci. Na východní straně železné opony, uprostřed blíže nespecifikovaného nepřátelského území, kde jediný spásný bod představuje americká ambasáda. Přítomnost tří povětšinou hlučných, brzy navíc politicky zneužitelných osob urychlí šedivění vlasů mladého ambasadora Axela Mageeho (Michael J. Fox), avšak potěší kněze-eskamotéra (Dom DeLuise), který zde tahá králíky z klobouku již šest let. Pro Hollanderovy je nemyslitelné, aby si neplánovaný pobyt prodloužili stejným způsobem, začíná se proto rodit důmyslný (no, nakonec možná ne až tak důmyslný) plán útěku do končin nesužovaných rudým terorem.
Woody Allen napsal divadelní hru Don’t Drink The Water pod vlivem společenského ovzduší již v 60. letech (premiéru měla 17. listopadu 1966) a k jejímu prvnímu zfilmování došlo roku 1969. S filmem Howarda Morrise nebyl Allen vůbec spokojený, na svou vlastní verzi si nicméně vyhradil čas až o šestadvacet let později.
Další brilantní film Woodyho Allena. Harry Block, spisovatel středního věku, píše romány a krátké příběhy na základě vlastních zkušeností. Trpí zábranami, je neurotizován svou posedlostí sexem, šestkrát se zhroutil a život mu komplikují i jeho tři ženy, Polyká prášky, moc pije, spí s prostitutkami , lže, je zbabělý, zbytečný, starý Blíží se oslava jeho životního úspěchu a Harry se bojí, že s ním jeho radost nebude nikdo sdílet. Bývalá přítelkyně Fay si právě bere jeho nejlepšího přítele Larryho, syna Hillyho zase nepustí bývalá manželka a doktorka psychiatrie Joan. Harry nakonec svého syna unese a doprovod jim dělají přítel Richard, nevlastní sestra, její manžel Celý film je plný malých postav a postaviček, které v podobenstvích představují Harryho v různých etapách jeho života. A přesně v tom stylu, na jaký jsme u Woodyho Allena zvyklí!