Dvacetiletý Ljoňa žije v městečku na Volze, kde „chcíp pes“. Jedinou továrnu zavřeli, pracovní úřad nemá co nabídnout. Zatímco propuštění dělníci se vyžívají v utopických snech a popíjení, Ljoňa zkusí prodávat boty u stánkaře, zednické práce ani úklid se mu nezamlouvají. Pár dní stráví u cestářů, ale na melouchy prohnaného brigadýra nemá náturu. Holky ve městečku jsou drzé. Ty diskotékové i spolužačky. A snad právě proto zdejší mládenci rádi rukují na vojnu. Ljoňovu poctivost a slušnost však nemine odměna. Náhoda mu přihraje šanci seberealizace, sice náročné a nevýnosné, zato chlapské a zcela nezávislé... Inspirací autorovi byla konkrétní realita uboze živořící provincie. Její beznadějná tvářnost jako by prosákla do psychiky lidí, ochromila smysluplnost sociálních vztahů. Popis psychopatologie všedního života v běžných projevech bytí evokuje hrůznost pověstného ruského bezčasí... [MFF Karlovy Vary]
Nynne je pozvána do rodiny svého přítele Henrika a očekává, že ji požádá o ruku. Místo toho ji náhle sdělí, že si našel jinou. K dovršení všeho přijde Nynne o svoji kreditku, protože přečerpala limit. V jejích těžkých časech jí pomáhájí její dvě přítelkyně z práce a Martin, její slepý soused. Nynne stále doufá, že se k ní Henrik vrátí, když ale o ni projeví zájem nový zaměstnanec Poul Erik Ø, tak nezaváhá.
Elba 1814. Martino Papucci, místní učitel a spisovatel, žije v Ponteferraio Diamantina se svou sestrou a bratrem. Nenávidí Napoleona, který byl na ostrov poslán do vyhnanství po porážce v Lipsku. Každou noc ho zabíjí ve svých snech. Když dostane možnost, nastoupí do jeho služeb jako tajemník a konečně má šanci svůj sen uskutečnit. Ale všechno bude jinak.
Je květen roku 1999 a přes Rumunsko jede pod vedením amerického kapitána Jonese vojenský vlak NATO. Míří na srbské hranice, kde mají být instalovány radary, aby monitorovaly srbsko-kosovský konflikt. Chlapský a korektní Jones ale narazí na nepřekonatelnou překážku v podobě mazaného a lehce mafiánského Doiarua, přednosty na jedné zapadlé zastávce, který využije administrativního chaosu a nechá transport odstavit na vedlejší kolej. Sám si tak mimo jiné léčí dávné trauma z dětství a pro vesničany je nucená zastávka Američanů podnětem k přemýšlení o tom, jak z dané situace co nejvíc vytěžit. Pomalé tempo vyprávění dovoluje detailní rozehrávání situací, výstižné psychologické postřehy se mísí s ironickou zkratkou. Výsledkem je působivá tragikomedie s pronikavou kritickou reflexí v rovině komorní i společenské, příběh s platností univerzálně sdělného podobenství.
Když si nastávající nevěsta Vanessa splete kněze ve zpovědnici s tesařem Nickem, rozpoutá tím řadu nečekaných situací. Nick se do ní zamiluje a hodlá svatbě zabránit.
Misaki Ajuzawa se stala první předsedkyní školní rady na seikaské střední škole, která ještě nedávno byla školou jen pro chlapce. Proto Misaki bere vše do svých rukou a snaží se napravit pověst školy, která by se dala charakterizovat jako „škola plná špinavců a násilníků“, aby ji začalo navštěvovat více děvčat. Na škole vládne pevnou a nemilosrdnou rukou, jenomže i přísná předsedkyně má své tajemství. Pracuje na částečný úvazek v kavárně. Ale proč brigádu držet v tajnosti? Asi proto, že se zde nosí jako pracovní uniformy oblečení pro služky. Kdyby to ostatní věděli, její pověst diktátorky by byla v troskách. Jenomže každé tajemství jednou vypluje na povrh. A tohle objeví její poněkud lhostejný spolužák Takumi Usui. Vyhlásí to po celé škole? Použije to k vydírání Misaki?
Snímek otevírá historka, že každá žena potřebuje ve svém životě tři muže. Jednoho pro skvělé chvíle zábavy, jednoho pro sofistikovanou konverzaci a jednoho na dobrý sex. Anna poznala všechny tři muže v jediném – Johanovi. Měla ho, a přišla o něj. Nyní se po pětiletém strádáni její život dostává do lepší fáze, když tu se na scéně znovu objevuje Johan, stejně neočekávaně, jako tenkrát zmizel. Vše o Anně je v nejlepším slova smyslu ženský film. Za jeho úspěchem stojí téměř výhradně ženy. Režisérkou byla Jessica Nilsson, scénář napsaly dvě dámy a jeho centrálními body jsou také ženy, především Anna. (Pavel Vošíval - Pornoktitik.cz)
Matthew Perry je na dně. Po neúspěšné léčbě skončil s psychiatrií a zjistil, že na nemocnou duši je láska ten nejlepší lék.
Pokud si pamatujete Mathhewa Perryho pouze jako Chandlera ze seriálu Přátelé, pak vás posmutnělá romantická konverzační komedie Zmatená duše režiséra Harrise Goldberga možná trochu překvapí. S nejvyšší pravděpodobností ale příjemně, protože právě v ní Perry prokazuje svoji naprostou hereckou univerzálnost a schopnost položit se do jakékoli dramatické úlohy. Jeho hrdina, Hudson Milbank, je úspěšným hollywoodským scenáristou, u něhož se nenápadně rozvinula závažná duševní porucha, která jako by mu vzala všechny emoce. Hudson proto obchází doktory a psychology, zkouší i vlastní šokovou terapii, ale nic nepomáhá. I jeho přítel a kolega spoluscenárista je ochoten udělat cokoli, ale nemá nejmenší šanci. A pak se najednou objeví Sára, kterou Hudson náhodou potká na pracovní schůzce. Že by láska byla tím pravým všelékem? Nic není jisté, ale zatím se to rýsuje slibně...
Lymelife je příběh o temné straně předměstského ráje a ztrátě nevinnosti ztrápené a dysfunkční
rodiny na počátku osmdesátých let. Film se odehrává kolem citlivého patnáctiletého chlapce Scotta
Bartletta (Rory Culkin), jehož rodina se obrátí vzhůru nohama. Komunitu totiž zasáhne Lymská
borelioza, která se rychle šíří. Navíc, rodiče Scotta - workoholický otec Mickey (Alec Baldwin) a
přehnaně pečující matka Brenda (Jill Hennessyová) jsou na pokraji rozvodu. Bratr Jim se chystá
přidat k posádce válečné lodi. Navíc se scott zamiluje do své sousedky Adrianny (Emma Roberts).
Oba si rozumějí, protože jejich rodinné zázemí je velmi podobné.
Tři nejlepší kamarádky patří k padesáti nejúspěšnějším ženám v New Yorku. Jsou na tom ale stejně i v osobním životě? O Wendy má vyjít kniha, která ji popisuje jako špatnou matku, Nico opět podlehne milenci a Victory musí propustit své zaměstnance... Americký seriál od autorky Sexu ve městě.
