Catherine a Raphael se zdají být poměrně šťastným pařížským párem. Jednoho rána však Catherine omylem zavolá bývalý přítel Emmanuel, což vede ke sporu manželů s nečekanými následky. Zatímco naštvaný Raphael urazí svého šéfa a je na hodinu propuštěn, Emmanuel pošle kytici s omluvou. A protože Catherine není doma, převezmou ji vlezlí sousedé Antoine a Alice. Ti si ji ovšem mylně vysvětlí a odstraní Emmanuelův vzkaz, aby Raphael nepoznal, od koho kytka je. Situaci tím ještě víc zamotají, a pak už jde kytka z ruky do ruky a spouští lavinu všemožných nedorozumění a omylů.
Svižná detektivní veselohra, v níž po smrti slavného lupiče-gentlemana přebírají jeho odkaz dva nemanželští synové - François (Jean-Claude Brialy) a Gérard (Jean-Pierre Cassel). Zápletka se rozvíjí kolem záhadného zmizení korunovačních klenotů bývalého poldavského krále a předevšímn kolem tajných dokumentů, odhalujících zločineckou minulost poldavského konzula.
Ačkoli je Marty robustní chlap, dokonce řezník, trpí komplexem méněcennosti a neobyčejným ostychem před ženami. Svůj staromládenecký úděl nese těžce, zato trpělivě. Až potká ženu stejného osudu - a nesmělá sympatie postupně přeroste v komplikovaný milostný vztah. Původně televizní hra renomovaného autora 50. Let Paddyho Chayefského nese všechny znaky inspirace neorealismem - psychologicky laděný příběh je pohledem do života obyčejných lidí a pronikavě se odlišuje od proklamované filozofie úspěchu a amerického stylu života.
Bohatý nakladatel Fausto Di Salvio (A. Sordi) a jeho účetní Palmarini (B. Blier) opouštějí únavný ruch velkoměsta a odjíždějí do Angoly hledat švagra Oresta (N. Manfredo), který před léty záhadně zmizel. Později ho najdou v pořádku - Oreste žije mezi domorodci a je kmenovým šamanem. Oba muži Oresta přemlouvají k návratu do civilizace. Oreste se nechá přesvědčit a jednoho dne z vesnice utečou. Když se domorodci shromáždí na břehu řeky a sborově volají na odjíždějící loď, Oreste je vyslyší a vrátí se k nim.
Příběh ze Sardinie, kde čest je víc než život. Efisio Mulas (Ugo Tognazzi) je nucen do ženitby s Domenicangelou Piras (Nicoletta Machiavelli). Ta je ve vězení, protože ho napadla nožem, a falešně obvinila ze svedení. Její bratři chtějí, aby se s ní oženil, hned jak ji propustí. Efisio to odmítá, neb je šeredná. Ale Domenicangela ve vězení dospěla a zkrásněla. Na svatbu musí Efisio donést ovci. Při kradení ovce mu pes urve kus nohavice. Mezitím mezi dvěma nepřátelskými rody probíhá vendeta, stařešina rodu je zabit, ale jeho syn chce zastavit krveprolívání, a tak otcovu mrtvolu položí do ovčince, ze kterého byla právě ukradena ovce.
Po obřadu novomanželé vyhazují z bytu staré věci, mezi nimi i roztrhané kalhoty. Ty dopadnou přímo do četnického vozu, který se vrací z vyšetřování vraždy. Efisio prchá do Itálie. Jednou se tajně vrátí, s pověřením někoho zabít, což nemá ani v úmyslu, ale někdo ho předejde. Jde domů, kde se pomiluje se svou ženou. Za půl roku dostane amnestii. Mezitím vyšlo najevo, že je jeho žena těhotná. Pro okolí je cizoložnicí. Nikdo mu nedá práci. Opouští městečko. Příbuzní se od něj odvrací. Když přizná, že byl na ostrově, bude pravděpodobně obviněn z vraždy. Snaží se pomoci četníkovi vypátrat vraha, ale ten je mezitím zabit. Nikdo nemůže prokázat jeho nevinu. Tak Efisiovi zbývají dvě možnosti a na konci každé čeká smrt.
Chudý student Denis si přivydělává po nocích na slavném tržišti Les Halles. Do jeho života vstupuje neznámá žena v bílém, po níž začne toužit. To těžce nese jeho přítelkyně Nina. Jedné noci Denis usne na ulici a je probuzen neznámým cizincem, znovu se objevuje neznámá žena. Denis věří, že stále jen sní, ale všechno kolem je příliš reálné.
Film BÁJEČNÁ NOC (La nuit fantastique) patří k umělecky hodnotným filmům slavného režiséra Marcela L'Herbiera, pod scénářem je podepsáno několik neméně významných tvůrců francouzského filmu. Snový a z reality vytržený snímek byl založený především na výrazném vizuálním pojetí a stylově se zcela vymykal ostatní dobové produkci. Přes jisté nedostatky je dnes řazen k vrcholům francouzské kinematografie čtyřicátých let. Slabší stránkou filmu je struktura příběhu a jeho reprodukce, stejně tak je poměrně málo výrazný Fernand Gravey v hlavní roli, zatímco v úloze vysněné neznámé ženy zazářila Micheline Presle. Ve Francii měl film premiéru 10. července 1942.
V roce 1750 za vlády Ludvíka XV. žil na francouzském venkově lékař chudých Benjamin Rathery. Svobodný tělem i duchem, volnomyšlenkář, sukničkář a neznaboh. Neměla ho ráda vrchnost, všichni ti, kterým nasadil parohy, ale nejvíc měl na něho spadeno hostinský, protože pil na dluh a sváděl jeho krásnou nevinnou dceru. Když ho jednou markýz de Cambyse zesměšnil a ponížil před celou společností, Benjamin se pomstil po svém.
Hlavní roli ve francouzském filmu Můj strýc Benjamin režiséra Édouarda Molinara vytvořil šansoniér a herec Jacques Brel, který je autorem hudby a jehož nezaměnitelný zpěv si tímto filmem znovu připomeneme.
Benoît Lepape (Jean Yanne) ztratí ze dne na den práci v elektronické firmě. Tehdy se mu hodí, že jeho strýček Onkel (Bernard Blier) je důležitým zvířetem v odborech. S pomocí odborářských peněz dá Lepage do pořádku poměry v jedné továrně na kola. Avšak ne tak, jak by si představoval jeho marxistický strýček... Inteligentní satira na socialismus i kapitalismus.
Slavný komik Fernandel v roli pečlivého klarinetisty pana Alberta, který vede strohý až nudný život a má stálé angažmá v jednom divadle. Když je po patnácti letech manželství jeden večer náhodou sám doma, přijme pozvání navštívit jednu sboristku v jejím bytě. Touto návštěvou se mu úplně změní jeho fádní život. Zažívá dobrodružství, kde je hodně mrtvol, spousta podezřelých a zločinci na útěku. Tento film se začátkem šedesátých let minulého století promítal v kinech pod názvem Muž v nepromokavém plášti.
Camille Morestan je vážený muž z bohaté podnikatelské rodiny, který zároveň působí jako poradní hlas z lidu u soudu. Zúčastní se soudního přelíčení s mladou dívkou Natalií Roguin, která je obviněná z vraždy. Přestože dívku prakticky nezná, nabídne jí po dobu soudu azyl ve svém domě. Morestanův syn se domnívá, že otec má s dívkou nějaký bližší vztah, což mu ovšem nebrání, aby se o Natalii nezačal sám zajímat. Natalie si uvědomí, že svým pobytem způsobila rozbroj v rodině, a rozhodne se odejít. Před odchodem ale v domě odcizí několik šperků...
Film GRIBOUILLE (Janek) natočil režisér Marc Allégret podle stejnojmenné předlohy Marcela Acharda, který byl také spoluautorem scénáře. Film je především jednou z nejvýznamnějších ukázek herectví Jeana Raimu, jemuž zdatně sekundovala vycházející hvězda Michéle Morgan. O tři roky později byl upravený příběh natočen v Americe pod názvem THE LADY OF QUESTION (1940) s Ritou Hayworth v hlavní roli; na rozdíl od francouzského originálu se americká verze nevyhnula typickému happy endu. Ve Francii měl film premiéru 10. září 1937.
