Je rok 1975. Elizabet odchází s dětmi od manžela. Přístřeší jí poskytne bratr Göran, žijící ve Stockholmu v komunitě nazvané Společně. Její obyvatelé, bydlící ve společné domácnosti, šokují nejen lidi ze sousedních domů, ale také Elizabetiny děti. Po počátečním oťukávání a nedůvěře se však původní i noví obyvatelé domu dokážou vzájemně pochopit a obohatit, což společně stvrdí fotbalovým zápasem v zasněžené zahradě. Druhý snímek Lukase Moodyssona není tak komorní, jako byl jeho filmový debut Fucking Amal, má však stejnou poetiku. Moodysson opět s humorem otvírá témata lásky, přátelství, sexuální svobody a tentokrát i politiky. Nechybí songy jako Love Hurts od Nazareth nebo S.O.S. od švédské skupiny ABBA. Snímek získal mnoho mezinárodních ocenění, např. Cenu za nejlepší režii na festivalu v Gentu, Cenu za nejlepší scénář, režii a mužský herecký výkon pro Michaela Nyqvista na festivalu v Gijónu nebo Zvláštní cenu poroty na festivalu v Paříži.
Poněkud nudné a ospalé švédské městečko Amal: Dvě dívky zmítané problémy dospívání a citovým zmatením se rozhodnou pro poněkud jinou cestu lásky, než bývá zvykem. Jak ale může dopadnout láska plavovlasé krásky s tváří filmové hvězdy a introvertní dívky, která je ve třídě spíš trpěná než oblíbená?
Hudební komedie vypráví o fiktivní skupině Strange Fruit, která se v roce 1977 rozpadla a jejíž členové se po dvaceti letech setkávají kvůli vystoupení na hudebním festivalu ve Wisbechu. Zestárlí rockeři v osobním životě příliš neuspěli - klávesista Tony prodává kondomy, baskytarista, zpěvák a skladatel Les Wickes se stal pokrývačem, bubeník Beano je zahradníkem, zpěváka Raye živí bohatá manželka a vůdčí osobnost skupiny Brian prý zemřel po předávkování drogami. Přesto, že si nejsou vůbec jistí, zda je o generaci mladší publikum nevypíská, vydávají se spolu na turné.
Francois Perrin se ucházel o místo redaktora v prestižním týdeníku, byl přijat na zkušební dobu a dostal za úkol napsat reportáž z obchodního domu. A právě když dorazil na místo, přišel tam nakupovat synek jeho nejvyššího šéfa Eric. Rozmazlený chlapec má doma tolik věcí, že už ho ani nebaví. Nyní mu otec slíbil, že dostane všechno, po čem zatouží. Náhle Erikovu pozornost upoutá člověk, který se chová poněkud popleteně: Francois. Právě tuhle živou hračku chce! Ředitel obchodního domu se ujme vyjednávání. Novinář je vyvedený z míry, nechce ale přijít o čerstvě nabyté zaměstnání. Dá se tedy přemluvit, aby nekazil hru, a zabalený v krabici putuje do sídla tiskového magnáta...
Pierre Brochant (Thierry Lhermitte) je nakladatel, jehož přátelé mají velmi rádi drsnou zábavu. Každý týden je pořádána takzvaná večeře blbců, kdy každý účastník přivede co nejvýstřednějšího hosta a baví se jeho hloupostí. Tentokrát má Pierre něco extra - ministerský úředník Francois Pignon (Jacques Villeret) je snad opravdu "král blbců". Co se však nestane, Pierre se zraní při golfu, na večeři nemůže přijít a Pignon je už na cestě. Pierre zažije dlouhý večer plný neočekávaných zvratů, kdy vyvstane otázka, kdo že je vlastně onen blbec?
Zdraví Augusta Barda (Michel Simon) nestojí za nic, věk se hlásí o slovo čím dál víc. Řidiče autobusu Barda zlobí srdce, lékař mu zakázal pít i kouřit. Bard nemá děti, ale moc by je chtěl. A najednou se na něj usmálo štěstí a v kasinu vyhrál 25 milionů. S takovými penězi si chce najít ženu, která by mu dala dítě.
Pan Guillaume je nesmlouvavý muž, geniální podnikatel a tvrdohlavý manžel. Paní Bernadette je energická žena, neméně tvrdohlavá manželka a náruživá zahradnice. Jejich manželství je věčný souboj technického talentu a podnikatelských schopností a lásky k přírodě. Stačí jedna výhodná zakázka od Japonců a život paní Bernadette se obrátí naruby. První to "odnese" její zimní zahrada - co se dá dělat, přece svého muže miluje, ale když se obráběcí stroje dostanou i do její ložnice a ona má spánek vyměřený na minutu přesně, vyrazí do protiútoku. A pomsta zklamané manželky stojí rozhodně za to.
Film je satirou na život jednoho vydavatelství. Vypráví o nemocném manažeru Moscatovi (Peirre Fresnay), úspěšném autoru, fintilovi Maréchalovi (Franck Villard), druhém úspěšném autorovi, žlučovitém Bourginovi (Jean Aymé), strádajícímu kvůli velkým ambicím Brégalliona (Jean Brochard) a laureátovi Zolovy ceny Marku Fournierovi. Žena posledně jmenovaného Jacqueline (Blanchette Brunoy) mu dává dostatek materiálu k napsání nového románu díky svým mileneckým eskapádám.
Spisovatel Pierre Careau (Pierre Brasseur) vydal knihu „Život ve dvou“, která popisuje reálný život čtyř skutečných párů. Kniha měla ohromný úspěch a přinesla autorovi nejen slávu, ale také mu vydělala mnoho peněz. Po mnoha letech Careau napsal závěť, podle které po něm veškeré bohatství zdědí ta dvojice, která si dokázala udržet lásku. Pokud se to ani jedné dvojici nepodaří, peníze získají jeho kolegové, kteří spolupracovali při publikaci knihy.
Život slušného člověka: Albert a Alain (Michel Simon v dvojroli) jsou dvojčata. Albert je průmyslový magnát, bohatý, slušný člověk s nešťastným rodinným životem. Alain není bohatý, ale je svobodný. Albert je unaven ze svého rodinného života, nenávidí svoji ženu i nudné večeře s rodinou. Jeho nespokojenost se projevuje podrážděností. Alain je naopak stále veselý, neboť není zatížen žádnými pracovními a rodinnými závazky. Žije v obyčejné místnosti a jí v levných restauracích. Když se dostal do finančních potíží, rozhodl se zajít za svým bratrem a poprosit ho o nějaké peníze. Albert mu udělá sáhodlouhou přednášku na téma nepřípustnosti takového životního stylu, jaký Alain vede, ale sám v hloubi duše bratrovi závidí. Jednoho dne najde Albert Alaina v zbědovaném stavu, záhy Alain umírá. V Albertově hlavě se okamžitě rodí plán. Urychleně sepíše závěť, ve které vše odkazuje Alainovi a začíná předstírat, že je zesnulý bratr.
