Hlavními hrdiny amerického nezávislého snímku je šestice typických obyvatel New Yorku. Televizní producent Tommy se právě rozešel se svou přítelkyní a zažívá tedy typické trauma z odloučení. To mu ovšem zpříjemní krátkodobá známost s dívkou z videopůjčovny Mariou, ovšem nepohrdne ani vdanou realitní agentkou Annie, se kterou se seznamuje při hledání bytu. Annií vyšla v životě většina věcí, kromě manžela Griffina, se kterým prožívá partnerskou krizi. Není divu, když ji Griffin, úspěšný devětatřicetiletý zubař, soustavně podvádí s devatenáctiletou servírkou Ashley, kterou potkal jednoho dne v parku. Když jí otevře oči jejich společná kamarádka, Annie se začne zajímat o nadějného muzikanta Bena. Ten se totiž zrovna před rokem rozvedl s Mariou, dívkou z videopůjčovny a potřebuje slova útěchy. Zdá se že v miliónovém městě se kruh partnerství, podvodů a nenaplněných lásek uzavírá. Jak se tedy pozná, že právě to je ten jediný a pravý, když po ulicích potkáváme denně tolik tváří? To je otázka, na kterou se v dokumentárně laděném filmu ze života společensky tepajícího New Yorku snaží odpovědět režisér a scénárista Edward Burns, který si zahrál rovněž jednu z hlavních rolí.
Česká veselohra „Muž v povětří" je zasazena do malého městečka, které je až příliš často vzrušováno různými pokusy vynálezce Silvestra Čápa. Čáp je rozený zlepšovatel, ale své praktické a rozumné vynálezy neuznává a pachtí se vždy za něčím nemožným. Právě vymýšlí „věčnou sirku", jakési perpetuum mobile, a musí dostat hodně studenou sprchu, aby si uvědomil, že vynálezce nesmí létat vzduchem, ale vymýšlet lidem potřebné a praktické věci. (FILMOVÝ PŘEHLED 1 / 1956)
Vlasta Burian v roli vynálezce Čápa, který svými pokusy narušuje klid městečka Krásnov. Cílem pana Čápa je objevit věčnou sirku. Při jeho pokusech se z okna valí dým a zápach, provázené detonacemi. Někteří lidé se tím baví, jiní mají strach o svůj život.
Zubní lékař dr. Verner by se chtěl oženit, ale kromě své hospodyně Amálky nesnesl dosud vedle sebe žádnou ženu. Usmyslí si, že si najde v nižších společenských vrstvách prostou dívku, kterou pak vychová podle svých představ. První pokusy skončí nezdarem a Verner se musí zotavovat v Karlových Varech. Hospodyně Amálka tu potká mladou dívku, Milču Janotovou, které dělala chůvu, a vypráví jí o vrtochu dr. Vernera. Po návratu do Prahy realizuje Milča svůj plán. V jedné hospodě se setká s pobudou Vendelínem Pletichou a jeho prostřednictvím se seznámí s chováním lidí z periferie. V převlečení pak vyhledá dr. Vernera. Zaujme ho natolik, že ji doktor vezme k sobě na převýchovu, ačkoliv tím trpí jeho lékařská praxe. Verner se do Milči zamiluje. Když se jí konečně svěří se svým citem, vyjde podvod najevo. Uražený Verner vyžene Milču z domu. Milča použije znovu lsti. Předstírá, že umírá, a v "blouznění" vyzná Vernerovi lásku. Slaví se svatby dvě. Milčina a Vernerova - a Pletichova s jeho dávnou láskou Amálkou.
Pomenší čtyřicátník Ludvík Podzimek, loutnista a flétnista pražského orchestru, nemá zvlášť atraktivní vzhled. Přesto je obecně považován za velkého donchuána. Ženy se ho ujímají spíše z jakéhosi mateřského soucitu a Ludvíkovo měkké srdce nedovolí, aby se s kteroukoliv rozešel. Milenky se mu proto kupí a působí mu potíže. Tak stráví noc v bedně na peřiny, když se nenadále vrátí domů manžel bývalé spolužačky Blaženy. Manželka Zdena ho za to hodí na krk rodinné přítelkyni Heleně, na kterou žárlí. Ludvík se odstěhuje raději k příteli Břetislavovi. Pohledná konferenciérka Bohunka doprovází orchestr na zájezdu a zamiluje se právě do Ludvíka, což mu dá najevo v Praze při náhodném setkání ve vinárně. Intelektuálka Dáša nazve Ludvíka pasivním erotickým nádeníkem. Ludvík se Bohunčině lásce podá. Jejich první milostná noc skončí příchodem rodičů. Bohunka si hrdě odvede Ludvíka z domu a oba skončí na VB. Muž v pyžamu a dívka v noční košili vzbudí totiž na noční ulici srocení davu. Vztah pokračuje, ale Ludvík se nemá k rozvodu. Bohunka se natruc rozhodne vdát za jiného. Nakonec však přímo od radnice ženichovi uteče. Pronásleduje Ludvíka a k ní se připojí i jeho další milenky. Nešťastný muž uprchne. Inzerátem v novinách pak hledá další ženu...
Jeden z nejlepších a nejslavnějších sovětských filmů o Velké vlastenecké válce. Drama Leonida Bykova s prvky odlehčujícího humoru získalo celou řadu ocenění, včetně cen na festivalu v Karlových Varech. Válka je dočasná, hudba je věčná. To jsou slova velitele 2. letecké eskadry, když vysvětluje nováčkům, že i v průběhu války je potřeba najít si čas na muziku a zpěv. To je také to jediné, co odlehčuje tragické časy, plné bojů, násilí a smrti. S ní jsou mladí letci konfrontováni doslova každý den, když se svými letouny neohroženě brání sovětské nebe. Z čerstvých absolventů akademie se postupně stávají zkušení hrdinové, prožívající naplno své první lásky, svá první vítězství, ale také první nezvratné osudové ztráty.
Skopec, Prouza, Petrtýl jsou tři venkovští fasádníci, kteří pracují v Praze na obnově domů. Láká je pražský noční život, ale jejich první návštěva luxusního podniku Diplomat Grill se příliš nevydaří a nakonec musí utéci. Nevzdávají se však. Dají si ušít kvalitní obleky a najmou si na výuku společenské výchovy bývalého učitele tance Dvorského. Když Dvorský uzná, že jsou již sdostatek vzděláni, vypraví se muži opět do Diplomat Grillu. Tady se seznámí s třemi mladými ženami. Netuší, že jsou to dívky poněkud lehčího ražení, které hledají v Diplomat Grillu bohaté pány, aby je mohly patřičně oškubat. Byt jim za úplatu poskytuje šatnářka z Diplomat Grillu, která se snaží udělat z nich "dámy". V určený čas se šatnářka vrací domů a dívky vždy přinutí zákazníky, aby uprchli po lešení. Fasádníkům se slečny líbí a po veselém večírku odejdou do šatnářčina bytu. Tentokrát však osvědčený trik nevyjde. Když je zábava v plném proudu, vynutí si přístup do bytu předchozí potrefený zákazník i s Veřejnou bezpečností. Fasádníci chtějí skočit na lešení, ale v ten den byla oprava domu dokončena, a tak muži dopadnou na zem. S polámanými údy a dalšími zraněními je sanitka odveze domů k manželkám.
Budovatelsky - komediální příběh vypráví o poprasku, způsobeném v jednom vesnickém JZD příchodem nové, mladé a na místní poměry až příliš energické zootechničky. Jmenuje se Mája Četná a jednoho večera se jako tornádo přiřítí na motorce na náves typicky české vísky. Předseda, odjíždějící druhý den na dlouhodobé školení, nemá čas se s dívkou řádně seznámit, a tak není divu, že se po návratu nestačí divit. Všechno je jinak. Ve vsi je nová školka, v družstvu všechno funguje, družstevníci odjeli na výlet, protože mají hotovo a Mája, poté co nabourala zaběhaný řád v JZD, začíná nabourávat rodinný život účetního Štědrého. Předseda se rozhodne rázně zakročit a se zootechničkou zatočit, jenže nakonec pozná, že se mýlil a s mladou ženou se usmíří...
Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení.
Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací...
Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská".
Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Co se stane, když se vymyšlené křtiny musí za každou cenu uskutečnit.
Hlavní postavou víkendového dobrodružství plného zmatků, omylů a překvapení, je technický náměstek kartografického ústavu, ing. Čirůvka. Usedlý padesátník, odborník na slovo vzatý a slušný člověk jehož neprůbojné povaze však chybí potřebná ctižádost. Naštěstí i on má svého anděla strážného v podobě své energické sekretářky Karolíny. Ta totiž nemíní čekat až podnikového ředitele odcházejícího do důchodu nahradí jako odborník sice neschopný, ovšem zdatně podlézavý náměstek Humpl. Zvolí poněkud netradiční cestu jak dostat Humpla ze hry, když donutí Čirůvku k tomu, aby se pokusil Humplovi přebrat jeho novou mladou sekretářku Martinu.
Nesmělý náměstek notně postrkován Karolinou pozve dívku na výlet a doma se manželce vymluví na křtiny svého podřízeného Ryzce. Teprve cestou se dozví, že žádné křtiny se nekonají, neb šlo jen o výmluvu, aby mohl Ryzec strávit víkend se svou dívkou. A protože paní Čirůvková, je notně podezřívavá a je záhy záletnému manželovi v patách, nezbývá než rychle začít ve vesnici organizovat opravdové křtiny. Situaci však komplikuje nejen přízemní a notně žárlivý vesnický buran, který je otcem dítěte, ale také Čirůvkova nesmělost a další nečekané překážky. A tak se zdá, že jediný, kdo se dobře baví je Martina, která nakonec přistoupí na hru, protože je jí Čirůvka sympatický.
Ve své době slavná komedie, která si pohrávala s duchařskými, ne-li přímo ďábelskými náznaky. Před domem i v bytě přepracovaného vědce se zjevuje tajemná dívka, která jako by se před jeho očima právě zhmotnila. Někdejší Faustův dům, jehož dávného obyvatele si měl pekelník odnést stropem, umocňuje roztomile strašidelné zakotvení. Dívka si zpola zmateného muže odveze na výlet, ocitnou se na vesnici i nedalekém zámku, kde způsobí mnohé zmatky. I když nejvíce pozornosti získala ústřední dvojice vtipně zahraná Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou, mimořádné obliby dosáhla i rázovitá dvojice vesnických brumlalů (Vlastimil Brodský, Jiří Sovák).
