Monica pořádá ve svém bytě v East Side Village silvestrovskou párty. Její noční můra, že nikdo nepřijde se pomalu stává realitou. Vše je připravené, jen pozvaní se stále nedostavují...
První a ne dlouho jediný, kdo na večírek dorazí, je Moničin bývalý přítel Eric, malíř a podle svých bývalých i nejhorší milenec na světě. Budoucí aktéři tohoto večírku se mezitím potulují po městě. Kevin prožívá deprese, protože má narozeniny a společně se svou nejlepší přítelkyní Lucy vymetají jeden bar za druhým. Další dvě dívky bojují o přízeň sexy barmana, kterého považují za umělce. Poté co zjistí, že umělec je pouhým studentem práv, obě dívky se po anglicku vytratí.
Další mladí hrdinové hledají milostné kontakty v New Yorské noční džungli - pankáč Tom, pubertální Vall, Stephie, romantik Jack a jeho Cindy, kterou minulou noc připravil o panenství.
Všichni se však ve 23:58 setkají na Moničině párty, která je jak má být. Jediný, kdo si oslavu nového roku neužije, je Monica. Ta neunesla tíhu role hostitelky večírku a nadmíra alkoholu ji zmohla ještě před půlnocí.
A ráno se diví nejen ona...
Komedie o mladých a pro mladé.
Bohatý majitel casina Donald Sinclair (John Cleese) připravi pro obveselení svých klientů novinku: veliký závod o dva miliony dolarů. Zbohatlíci se o ně ovšem nebudou ucházet sami, ale budou sázet na šest týmů, lačnících po bohatství. Potenciální milionáři jsou vybráni náhodně a vzniknou tak notně bizarní sestavy: Rozhádaná židovská rodina s užvaněným otcem (Jon Lovitz), bratři-kriminálníci (Seth Green, Vince Vileuf), upjatý obchodník a krásná pilotka (Breckin Meyer, Amy Smart), matka, usmiřující se s dcerou (Whoopi Goldberg, Lanei Chapman), fotbalový rozhodčí na útěku (Cuba Gooding, Jr.) a narkoleptický Ital (Rowan Atkinson). Na cestu z Las Vegas do Nového Mexika mohou vyrazit jakkoli - pěšky, autem, letadlem, na koni, nebo v balónu. Pravidla nejsou žádná - zbohatne jen ten nejrychlejší... a nejzákeřnější.
Někdo nezažije nic dobrodružného, kdyby se rozkrájel. A někomu stačí vyjít na ulici a ocitne se v samém centru těch nejbláznivějších situací, jaké si umíme představit. Poručík losangelské policie Frank Drebin patří k těm druhým. Dlužno ovšem po pravdě říct, že Frank nedostává nic zadarmo, že na celém tom zmatku, který vždy a všude jeho osobu provází, tvrdě a systematicky pracuje. A protože štěstí, jak známo, přeje připraveným, bývá to ostatní už jen logickým vyústěním děje. Jako třeba teď, kdy má do Los Angeles zavítat sama britská královna Alžběta a oddíl, jehož je Frank členem, je pověřen její ochranou...
Alfou a omegou dnešního světa je energie. A americká energetická politika se má do budoucna řídit podle projektu doktora Mainheimera, který jednoznačně preferuje alternativní zdroje této životadárné síly. Tak to alespoň plánuje prezident George Bush. Podnikatelé z oblasti tradiční energie, v čele s úlisným elegánem Hapsburgem, šéfem Hexagonské naftové společnosti, mají ovšem představy diametrálně odlišné. A protože se pro uhájení svého zisku nezastaví před ničím, je celý ten geniální Bushův plán ohrožen v samotném počátku. Jen jediný člověk se dokáže zlotřilým průmyslníkům postavit: Frank Drebin z losangelské policie...
Joe Cooper a Dough Remer jsou vášnivými fanoušky baseballu a sní o tom, že jednou budou velkými sportovními hvězdami. Po letech jdou na sraz se spolužáky z gymnázia, ale všichni je považují za šašky a trouby. Nemají žádné příjmy a jsou v krizové situaci. Přesto se rozhodnou konečně něco udělat _ a vymyslí novu hru, vycházející z basketballu. Novou hru se jim podaří prosadit, postaví družstvo a vyhrají první turnaj. Svou hrou zaujmou i miliardáře Teda Danslowa, který tzv. baseketball začne sponzorovat. Amerika z nového sportu šílí, hráči se stávají hvězdami. Za pár let hraje Danslowův tým Pivařů ve finále národní ligy. Během finále náhle Danslow umírá na srdeční kolaps. Podle závěti se má novým majitelem stát Cooper, ovšem s podmínkou, že tým dovede k vítězství v sezoně...
Když se Steven Spielberg a Robert Zemeckis rozhodli natočit tento film, vyvstal před nimi nesnadný úkol: vymyslet technologii, která by na plátně pomohla vytvořit iluzi, jakou diváci doposud neviděli. FALEŠNÁ HRA S KRÁLÍKEM ROGEREM vychází z myšlenky, že kreslení hrdinové animovaných grotesek vedou mimo kameru své soukromé životy a prožívají stejné starosti a radosti jako lidé z masa a kostí. Žijí sice v animovaném městečku Toontown (Kreslounov), často se ovšem potulují po hollywoodských studiích. Koexistence "kreslounů" a lidí je roztříštěna ve chvíli, kdy je zamordován majitel pozemků Toontownu a podezření padne na bílého králíka Rogera. Do případu se zaplete i soukromé očko a musí čelit úskokům sadistického soudce, který hodlá Toontown vymazat z povrchu země a místo něj postavit dálnici.
Zemeckisův a Spielbergův experiment měl prohloubit komunikaci herce s kresbičkou, zdokonalit synchronizaci, umožnit kameře volný pohyb a dodat figurkám trojrozměrnou plastičnost. Animátor, který by něco takového dokázal, byl pouze jeden - Richard Williams. Tvůrci přijali pravidlo, že herci budou pouze "harmonickým doplňkem a součástí animovaného filmu". Každá sekvence byla rozkreslena záběr po záběru a hrané pasáže se musely přizpůsobit možnostem pohybu kreslených postav. Herci natočili "živou" akci, při které hráli "nasucho" a komunikovali s neviditelnými protihráči. Teprve dodatečně byly na každé políčko ručně vkopírovány kreslené postavy.
Zapomenout na konvence animovaného filmu se tvůrcům vyplatilo - jejich komedie je zatím nejlepší symbiózou hraného filmu a animace, kterou překoná asi jen počítačová technologie. Na autenticitě obrazu má obrovskou zásluhu především představitel detektiva Eddieho Bob Hoskins. V prázdném prostoru dokázal vnímat své neexistující partnery a "hrát tak, jako by s animovanými králíky rozmlouval celá léta." Příběh o králíkovi Rogerovi, který byl falešně obviněn z vraždy domnělého milence své nebezpečně smyslné manželky Jessiky, propojuje dva zdánlivě neslučitelné americké filmové žánry 40. let: kreslenou grotesku s kriminálním příběhem "drsné školy". Výprava, kostýmy i nasvícení se podobají klasickým filmům "noir", dialogy jiskří břitkými bonmoty a černým humorem a struktura snímku přejímá modelové principy detektivní šarády. Do krvavého komplotu však nejsou zapleteni lidé - s výjimkou Eddieho a jeho milenky Dolores - ale nevinná disneyovská zvířátka, pro něž je největší tragédií, když se publikum nesměje jejich vtipům...
O ojedinělosti celého projektu svědčí i fakt, že se v něm objevují nejen disneyovské figurky, ale i kreslení hrdinové dalších filmových společností. Mezi elitu se přirozeně začlenila i ústřední manželská dvojice. Králík Roger je sice občas trochu hysterický, jeho mimika je však odzbrojující. Předobrazem pro jeho dráždivě koketující ženu Jessicu se stala mimo jiné rusovlasá Rita Hayworthová. V originále ji namluvila Kathleen Turnerová, která erotickým hlasem šeptá věty typu: "Já nejsem špatná - mě jenom takhle nakreslili."
"One owner" - nápis na autě, které visí nad autobazarem New Deal mluví za vše! Rudy Russo (Kurt Russell) jako prodejce aut je jedinečný, prodá cokoliv, i když auta, které prodává, za moc nestojí. Jack Warden ve dvojroli jako jeho nadřízený Luke ve filmu svádí bratrovražedný boj s Royem, který vlastní poněkud "lepší" autobazar naproti přes ulici. Luke je ovšem slabší na srdce... Naštěstí se objeví jeho dcera, kterou deset let neviděl. Ta společně s Royem zachrání autobazar před zánikem. Konec ještě okoření divoká honička dvouset "vraků" aut.
Když je její sestra unesena lupiči hledajícími neocenitelný klenot v kolumbijské džungli, vlastní život spisovatelky románů (Kathleen Turner) se brzy dostane do nebezpečí. Rozhodne se sama proto na vlastní pěst zachránit svoji sestru a setkává se s příjemným dobrodruhem (Michael Douglas) který ji přesvědčí, aby spolu s ním bandity napálila.
V sobotu 8. 2. 1964 vystupuje na newyorském letišti z letadla čtveřice kluků, známých jako Beatles. O den později mají vystoupit ve známé TV show Eda Sullivana. Propuká "Beatlemánie". Pro sedmnáctiletou Rosie jsou Beatles smyslem života, a tak vymyslela s kamarádkami výlet do New Yorku. Cestou se k nim přidal ještě drsňák Tony. V New Yorku je ale čeká zklamání. Hotel, ve kterém jsou jejich božstva ubytována, je policií hermeticky uzavřen, aby dovnitř nepronikla ani myš. Jenže vynalézavost fanynek nezná mezí. Začíná hon na Beatles...
Zemeckisův film je brilantním shrnutím dosavadních režisérových poznatků o možnostech "comicsového" vyprávění. Formálně i obsahově nejméně konvenční z jeho snímků přesvědčuje komediálními gagy i naléhavě patetickým tónem. Jeho hrdinou je prosťáček Forrest Gump, typický obyčejný muž, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své pečlivé maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: Když se dostaneš do problémů, utíkej. Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně "hází kameny". Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Forrestova životní pouť od 50. do 80. let je koncipovaná jako totálně "bezelstné" vyprávění hrdiny, neschopného obecnějšího hodnocení situace. Forrest jako sportovec i jako válečný hrdina se setkává se slavnými lidmi, které nakonec vždycky někdo zastřelí (J. F. Kennedy, J. Lennon). Také jeho bližní umírají, ale on sám zůstává. Empiricky se dopracovává od impulsivního útěku před životem k úvahám o lidském osudu a o Bohu. Soukromý hrdinův osud zároveň postihuje třicet let poválečných amerických dějin.
Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek. Film vedle výjimečného citu pro metaforu a brilantních humorných scén překvapuje patetickým tónem a nezvyklou melancholií. Důležité místo zde mají technicky dokonalé triky ve stylu Allenova Zeliga, dovolující hrdinovi vstoupit do dobových dokumentů a setkat se tak s význačnými osobnostmi.
