Slavná kombinace hudební komedie, parodie na gangsterské filmy a bláznivé crazy komedie, se odehrává v roce 1929 a jejími hrdiny jsou Joe a Jerry, dva muzikanti, kteří se na útěku před bandou gangsterů převléknou za ženy a "ukryjí" se v dívčím orchestru Sladké Zuzi odjíždějícím na turné na Floridu. Seznámí se zpěvačkou Pusinkou Kovalczykovou, do níž se Joe zamiluje, ale sami se brzy stávají, stejně jako ostatní dívky, terčem pozornosti mužů. Zatímco o Joea alias Josefinu se zajímá mladičký hotelový poslíček Bellhop, k Dafne se přilepí obstarožní a neodbytný milionář Osgood Felding. Začíná řada neuvěřitelných zápletek, záměn, omylů a vtipných dialogů s břitkými narážkami, často řádně dvojsmyslnými. Vynikající komedie Billyho Wildera z roku 1959 se už dávno a právem zařadila do zlatého fondu filmové klasiky. Vedle neodolatelných výkonů hlavních představitelů Jacka Lemmona, Tonyho Curtise a Marilyn Monroeové vás v ní potěší také jazzová hudba Mattyho Malnecka.
Když americké manželky opustí v létě s dětmi rozpálený Manhattan, jejich obětaví pracující manželé se věnují "kladení pastí, lovu a honu", jinak řečeno, zajišťují rodinu a "trpí" ve městě. Své utrpení a samotu si zlehčují občasným zakázaným doutníčkem, nezdravým jídlem, příležitostnou sklenkou whisky a ti nejodvážnější dokonce proměňují chtivé pohledy na ženské křivky mladých krasavic ve skutek. Také Richard Sherman je typickým manhattanským manželem, který pravidelně v červenci vyprovodí ženu Helenu a synka Rickyho na nádraží, aby si užívali venkovských radovánek. Poté se chce ve vší počestnosti soustředěně věnovat své práci v nakladatelství, protože v bytě je konečně klid, nemusí nikoho zdravit a odpovídat na stále stejné otázky. Může se věnovat například korektuře nové knihy "Člověk a podvědomí", která se sice zdá nezáživná, ale její třetí kapitola "Potlačovaná vášeň u muže středního věku, její kořeny a důsledky" je svým způsobem inspirativní. I ten nejvěrnější otec od rodiny však může podlehnout pokušení, když se o patro výš nečekaně nastěhuje blonďaté sexy stvoření, roztomile naivní a nedotčené, zato s křivkami hollywoodské hvězdy. Na scénu opět přichází Marilyn Monroe ve své nezapomenutelné roli naivní a prosté dívenky, jejíž vlající sukně nad pouličním větrákem v jedné ze slavných scén tohoto filmu probouzela fantazii mužského publika mnoha generací. Předlohou k nestárnoucí konverzační komedii Billyho Wildera se stala divadelní hra herce, scenáristy a producenta Georga Axelroda (1922-2003) s původním názvem "Sedmiroční kopřivka". Po boku M. Monroe uvidíme Toma Ewella.
Sabrina je chudobné dievča, ktoré býva neďaleko príbytku bohatej rodiny. Už od detstva si vysnila podobný život a aby to nestačilo, zamilovala sa do jedného z dvoch bratov z "bohatého" susedstva. Tí si ju však veľmi nevšímajú a tak, keď sa po rokoch stretnú v jednom z miestnych obchodov, nespoznajú ju. Zo Sabriny je krásna žena, ktorá okamžite obidvoch očarí. Háčik je však v tom, že ona sa zamiluje do Davida, ktorý má spôsob života ako playboy, ale do Sabriny sa zamiluje Linus...
Soukromý život Sherlocka Holmese patří mezi méně známé Wilderovy filmy pravděpodobně proto, že je pro něj velmi atypický. Okázalé, do posledního detailu propracované retro totiž nemá být oslavnou poctou velkému detektivovi ani parodií. Přestože jde o film s notnou dávkou až šustivě suchého britského humoru, jedná se v zásadě o klasický holmesovský případ, který sice obsahuje trpaslíky, lochnesskou příšeru, tajemné mnichy i královnu Viktorii, nikdy ovšem nepřestává být regulérně odhalovanou záhadou. Ale nejen to. Úvodní, dosti výstřední "případ s ruskou balerínou" nastoluje paralelní a v zásadě nejpodstatnější téma filmu - totiž Holmesův vztah k ženám. Ten se vine v jemně potlačené podobě celým filmem a právě on činí z tohoto Wilderova filmu v závěru velmi melancholickou podívanou. Není to stárnoucí primabalerína, ale půvabná promočená žena, kterou jedné noci přiveze drožka do Baker Street, kdo Holmesovi zlomí srdce. Vývoj Holmesova "milostného" příběhu je samozřejmě inscenován v britsky zdrženlivé podobě a odehrává se především prostřednictvím letmých náznaků a gest, nikdy nedojde naplnění, ale přesto je dost zřejmý na to, aby divák pochopil Holmesovu celoživotní zdrženlivost.
Mnoho holmesovských fandů označuje snímek za jednu z nejlepších adaptací, ale milovníci Wilderových filmů ho nezbytně pociťovali jako zklamání, především kvůli absenci většího nadhledu nad tématem a překvapivému citu pro holmesovskou legendu. Snímek byl podle nich příliš dlouhý, nudný a nebezpečně se blížil "obyčejné" detektivce. Nevšimli si ovšem, do jaké míry Wilder vkládá do svého hrdiny sama sebe a jak je tudíž snímek upřímný a osobní.
Neúspěch Sherlocka Holmese byl spektakulární, a to především vinou studia. Film byl původně proponován jako roadshow (způsob distribuce uplatňovaný u "velkých" filmů, které jsou uváděny v první vlně jen ve velkých městech za vysoké vstupné a z tohoto image exkluzivity a senzace pak titul těží ve druhé distribuční vlně), závěrečný Wilderův sestřih, trvající tři hodiny dvacet, ale studio vyděsil. Pod hrozbou, že snímek vůbec neuvede, ho Wilder drasticky zkrátil a nakonec byl uveden jen běžnou distribuční metodou. Wilder však z neúspěchu vinil hlavně sebe: "Měl jsem být odvážnější. Chtěl jsem udělat z Holmese homosexuála...." -
Iva Hejlíčková
Jednoaktovou frašku Ference Molnára Eins zwei drei viděl Billy Wilder v Berlíně už při její premiéře v roce 1929 a výborně se bavil. Tento pocit pak po dvaatřiceti letech předal divákům, i když je pravda, že jemu samotnému při natáčení dvakrát do smíchu nebylo. Nejenže musel rovnat napětí na place (James Cagney nebyl nadšený z Wildera ani ze scénáře, ze všeho nejvíc ho popuzovala nadmíru sebevědomá nastupující hvězda Horst Buchholz), ale dějiny se kolem něj valily rychlostí, která by zahanbila i tempo filmu. Jak sám říkal: "Bylo to jako točit v Pompejích uprostřed vší té stékající lávy. Chruščov byl ještě rychlejší než já s Diamondem. "
Pro natáčení příběhu o zástupci coca-coly v Západním Berlíně MacNamarovi, který uprostřed pracovních ambicí čelí kalamitě v podobě dcery svého nejvyššího šéfa z Atlanty, se totiž po letech vrátil tam, kde ve 20. letech začínal. Jenomže Berlín v roce 1961 byl jako sud s prachem a Chruščov během několika dní nejen postavil berlínskou zeď, ale udělal z Wilderovy satiry vyšumělý trhací kalendář. A tak se štáb musel stěhovat do Mnichova a scénář přepisovat, často v inspiraci dobovými titulky.
Nic z těchto (a mnoha dalších) problémů se do filmu neotisklo. Když Wilder tvrdil, že chce natočit nejrychlejší komedii na světě, nepřeháněl. Titul filmu je totiž jak citací MacNamarova oblíbeného pracovního pokynu, tak také přesně vystihuje zvyšující se tempo děje, v němž se repliky střídají s razancí kulometné salvy (i s jejím smrtícím účinkem). MacNamara totiž za svěřenou dívku odpovídá. Když zjistí, že jejím vyvoleným je fanatický komunista z Východního Berlína, nechá ho nejdřív zavřít. Po zjištění, že Scarlett je i těhotná, nastupuje plán B - komunistu osvobodit a obratem z něj udělat gentlemana. Otec je totiž na cestě z Atlanty. MacNamara rozpoutává peklo a daří se mu nemožné - namísto Otto Ludwiga Piffla, komunisty bez ponožek, spodního prádla, ale se stranickou knížkou, dorazí na letiště mladý hrabě von Droste-Schattenburg v buřince, s manikúrou a dokonalými způsoby.
Raz dva tři je komedie nejen neuvěřitelně rychlá, ale i neobyčejně vtipná. Wilder se šťastným odstupem a obvyklou sžíravostí karikuje americké velikášství, německý oportunismus a v postavě tří ruských komisařů i prostomyslnou ruskou mazanost a pokrytectví. Ušetřen není nikdo - ani bránice diváka filmu, který ve své době logicky neměl příliš velký úspěch, čas ale ukázal.... - Iva Hejlíčková
Susan Applegate má už dosť života v New Yorku a rozhodne sa vrátiť domov do Iowy. Keďže však nemá dosť peňazí na cestu, prezlečie sa za malé dievča, aby mohla dostať polovičný lístok.
Vo vlaku stretne majora Kirbyho, ktorý ju prichýli na pár dni vo svojej akadémii, kde získa veľkú pozornosť chlapcov a každý sa snaží ju dostať.
Gary Cooper se v této dnes již klasické romantické komedii typově vrací ke své roli lehkomyslného svůdníka z filmu Bluebeard's Eighth Wife (1938), i když tentokrát jako stárnoucí playboy Frank Flannagan. Na scénáři k oběma snímkům se podílel slavný Billy Wilder, který Odpolední lásku i režíroval. Audrey Hepburn zde ztvárnila Ariane, dceru pařížského soukromého detektiva Clauda Chavasseho (Maurice Chevalier). Ten sleduje Flannaganovy milostné pletky a výsledek sděluje podváděnému manželovi (John McGiver), jenž se rozhodne záletníka zabít. To ale zaslechne Ariane, která okamžitě spěchá Franka zachránit. Dokáže jej udržet v bezpečné vzdálenosti od McGivera tím, že se sebe dělá světačku; to Frank sice rychle prokoukne, ale Ariane jej stejně velmi fascinuje a poté, co dívka zmizí, rozhodne se ji hledat... Když se pak jednou setká s Chavassem, vypráví mu o krásné neznámé a netuší, že jde o detektivovu dceru - a ten mu rovněž v nevědomosti nabídne, že mu ji najde. Když pak ale zjistí, že by tak podporoval vztah své dcery s o mnoho let starším casanovou, začne ji od něj zrazovat. Ariane však na jeho naléhání nedá, což otvírá cestu k velkému romantickému finále. Film osvěžuje jemný humor jako je například výborný opakující se gag s kvartetem cikánských houslistů, kteří záletníka Coopera sledují úplně všude, včetně koupele v páře. Tato plynulá, inteligentní a mistrně natočená romantická komedie získala kromě řady nominací také několik cen; jako adaptaci románu Ariane Clauda Aneta ji napsali společně Wilder a I.A.L. Diamond.
Rozjařená komedie Billyho Wildera o patáliích zpěváka, který uvízne v malém městě na cestě do Los Angeles. Při návratu z vystoupení v Las Vegas se staví populární zpěvák Dino (excelující Dean Martin, který tak ve filmu ztvárnil jakousi bizarní verzi sama sebe) v městečku Climax, kde chce doplnit nádrž. Pumpař Barney Millsap (Cliff Osmond) rozpozná slavného zpěváka a spatří v něm šanci pro sebe a svého přítele Orville J. Spoonera (Ray Walston, který převzal roli určenou původně pro Petera Sellerse, jemuž ale v natáčení zabránil infarkt). Oba se totiž snaží prorazit se šlágry, které spolu skládají a pějí. Zneškodní Dinovo auto a on je nucen přenocovat u Spoonera. Tady však bydlí pochopitelně i Spoonerova krásná, mladá žena (Kim Novak)... V žánru amerických sexy-komedií šedesátých let patří tato k těm odvážnějším. Obsahuje např. plácání po zadečku ve sprše (i když jen přes záclonu) a také nemanželské milostné poměry, což v době uvedení velmi rozlítilo nejvyšší představitele katolické církve. Vatikánu se snímek sice hrubě nelíbil, ale na současné, mnohem otevřenější poměry je v zásadě příjemnou a jemnou milostnou komedií. Film také nabízí vzácný pohled do osobního života Deana Martina: úvodní sekvence filmu se natáčela při jeho živém vystoupení v jednom kasinu v Las Vegas a italský sporťák, který Dean ve filmu řídí, byl rovněž jeho vlastní.
„Vše,“ zvolá vypravěč, „díky čemu má smysl žít.“ Irma La Douce je nejúspěšnější prostitutkou Paříže. Je moudrá, oblíbená, obléká se do nápadně zelených šatů a na rue Casanova je takřka neomezenou vládkyní. Triumfálně provozuje své řemeslo na nejžádanějším rohu ulice, kde se policisté ochotně dívají na druhou stranu a zákazníci nechávají tučné spropitné. Její ulice žije spokojeně pod heslem „žij a nech žít a užít“. Nový policista-moralista Nester Patou však i malý prohřešek proti zákonu považuje v prvé řadě za trestný čin, a tak nedlouho po svém čerstvém povýšení z dozoru nad dětským hřištěm organizuje na rue Casanova zátah. Přestože je razie v zásadě neoprávněná a je provedena značně amatérsky, Irma i její kolegyně jsou zatčeny. Nad Irmou se Nester slituje, avšak „smlsne si“ na přistižených zákaznících, a to včetně policejního kapitána. Po zátahu je Nester okamžitě propuštěn, ale nedá mu to a vrací se na místo činu a vyhledá Irmu. Poté, co porazí jejího pasáka, získává Nester nevědomky jeho pozici. Bláznivě se do sebe s Irmou zamilují, Nester však brzy začne žárlit na Irminy zákazníky. Převleče se tedy za zámožného anglického šlechtice a stává se Irminým jediným zákazníkem - nakonec však začne žárlit i na sebe sama. Záhy je tento formálně zásadový policista komickým způsobem uvězněn za brutální vraždu. Jak je slibováno v úvodu, film je oslavou života od počátku do konce a otevřeně uctívá chtíč, citovou opravdovost a nadevše pak pošetilost lásky.
Dej komédie z novinárskeho prostredia sa odohráva v Chicagu 30-tych rokov 20. storočia. Hildy Johnson patrí medzi špičkových novinárov v meste. Po rokoch náročnej novinárskej praxe chce odísť a oženiť sa. Ale jeho prefíkaný šéfredaktor s ním má iné plány a snaží sa Hildyho presvedčiť, aby pre neho napísal posledný článok na titulnú stránku... Veselá komédia populárnej komickej dvojice Jacka Lemmona a Waltera Matthaua v réžii majstra hollywoodskej komédie Billyho Wildera.
