Pustit se po neznámých silničkách australského Nového Walesu se nemusí vyplatit, zvláště pokud ve tmě narazíte na pár falešných dopravních značek a skončíte v příkopu. Ráno se probudíte jako nedobrovolný host v zapadákově, kde všichni vyhlížejí podivně idylicky a které se bůhvíproč jmenuje Paříž. Mladík Arthur Waldo pomalu zjišťuje, že v téhle Paříži rozhodně není všechno v pořádku. Městečko funguje jako past, obyvatelé jsou poznamenaní autonehodami a potměšilá vozidla se nenápadně chystají rozpoutat svou vražednou strojovou pomstu. On však netouží po úniku, protože zde poprvé v životě poznal, co to je domov.
Beverly Sutphinová je dokonalou hospodyňkou a vzornou manželkou zamě-stnaného zubaře Eugena a chápavou matkou dvou dospívajících dětí Nikdo však netuší, že si život tajně zpestřuje obscénními provokacemi neurotické sousedky, čtením "morbidních paperbacků a sbíráním výstřižků o hromadných vrazích. Je jen otázkou času, kdy Beverly ztratí trpělivost a dá průchod svému pohoršení. První ženinou oběti se stane synův "netolerantní" učitel, dalším mrtvým pak nevěrný přítel její obtloustlé dcery. Na světě jsou i lidé, kteří ubližují ptáčkům a kteří nepřevíjejí videokazety na začátek, případně i ti kteří zahlédli Beverly 'při práci". Důkazy se množí a usměvavá hospodyňka Je zatčena. Veřejnost však Beverly nebere jako zločince, ale jako populární osobnost. 0 výsledku soudního procesu, během něhož se žena sama hájí, je rozhodnuto předem. - John Waters ve svém snímku, natočeném na základě skutečných událostí(!), kritizuje pokrytectví spo-lečnosti, v níž za úhlednou fasádou bují lež a zvrácenost a v níž masmédia ovládají hodnotový žebříček konzumentů bizarními "senzacemi". Reklamně idylické obrázky zde prudce kontrastují s křiklavé odpuzujícími detaily; pro svůj výsměšně negativistický pohled na temnou stránku světa však tvůrce nenašel zcela adekvátní výraz. Podobně jako všechny novější režisérovy snímky, natočené už mimo sféru podzemní kinematografie, postrádá film naléhavost a vybíjí se většinou v samoúčelných zábavných skečích, využívajících kontrastu přívětivého povrchu a brutálního Jednání hlavní hrdinky. Popuzená kritika masmédií (včetně "exemplárních" ukázek z filmů od idylické Annie po krvavé horory a porno) poněkud připomíná přehnané reakce samotné Beverly; ani nedotaženost finále a místy křečovitý výkon Kathleen Turnerové nepřispívají k vyváženosti snímku, jenž je však pro svou nezvyklost zajímavým zpestřením programové nabídky.
V karavanu, kde v baltimorském podsvětí žije notoricky známá Divine, byste bydlet nechtěli. A čert vem, že tam kromě téhle makabrózní figurky žije také její hipíkovský syn Crackers a přes křeslo přetékající tunová matka Edie. Divine se totiž ne náhodou honosí titulem „královna oplzlosti“. Jen potkat ji by vás mohlo stát obsah vašeho žaludku, nedej bože s ní rovnou promluvit. A co je nejhorší, právě se odkudsi vynořila vydařená rodinka Marbleových, jež se rozhodla o korunku pro nejnechutnější osobu na planetě srdnatě zabojovat. Začíná šílená série zvrácenosti, odpornosti a nevkusu, která i divákům pražského festivalu Týden otrlého diváka zmrazila krev v žilách, a velmi hlasitě položila otázku, kam až by si měl režisér ve svých filmech dovolit zajít. Každopádně John Waters zašel nejdál, jak jen to bylo možné. A při tvorbě komedie Pink Flamingos, jež je určena jen skutečně srdnatému obecenstvu, se evidentně dobře bavil.
Pecker je teenager žijící v americkém městečku Hampden. Pracuje v ospalém bistru a společně se svým šéfem nabízí hamburgery nevalného vzhledu a chuti. Jeho největším koníčkem je jeho fotoaparát a touha stát se fotografem. Fotí vše, co kde vidí připálené hamburgery, kamaráda, jak krade v obchodě, tajnou striptérskou show, obscénní akce v gay klubu a také mnoho dalších více či méně bizardních situací. Jeho fotky jsou skvělé a osud tomu chce, že se Pecker setká s člověkem pracujícím pro slavnou agenturu. Věci mají rychlý spád a on se přes noc stává hvězdou
Mladá blonďatá sexbomba si zajede do parku, kde ji svede foot fetišista. Když jí ojíždí nohy, představuje si, že je Popelka. Omámenou tímto zážitkem ji na silnici srazí Divine. Ta ji naloží do auta a objíždějí Baltimore, přicemž zažívají hromadu bizarních situací (včetně zjevení panny Marie, kterou Divine prosí: "Oh Mary, teach me to be Divine"). Blondýna, stále v bezvědomí, je nakonec dopravena k doktorovi, který jí amputuje nohy a nahradí je monstrózními ptačími... Místo dialogů jsou použité známé písně a melodie, které vystihují danou situaci. Autorská práva k těmto písním nebyla nikdy zaplacena, a proto nebyl film nikdy oficiálně vydán.
Film zachycuje nejskvělejší baltimorskou pop show z roku 1962 The Corny Collins Show. Rozjaření teenagerové se klepou, aby mohli sledovat, jak ti největší odvazové z celého města vytáčejí nejnovější tanečky. Mezi diváky patří i Tracy, obtloustlá dívka, které se vysoupením na show splní její životní sen.
Hysterická, paranoidní a hypochondrická žena v domácnosti společně se svou černošskou služebnou s kleptomanskými sklony zabijí pána domu. Tato nehoda dožene nesourodou dvojici k útěku. Uchýlí se v osadě někde v lesích plné dalších desperátů a odpadů civilizované společnosti, které vládne stará, zákeřná a sexuchtivá královna. Ve společném bydlení s lesbickým párem započne transformace hrdinek z naformátovaných civilizačních jednotek na naprosto svobodné avšak amorální kreatury. Komedie pro velmi otrlé diváky plná absurdních, často nechutných, situací, jež (naštěstí) odporují zdravému rozumu.Zvrácenost a morální úpadek je stěžejním pilířem filmů Johna Waterse, které spolu s dalšími legendami žánru (ROCKY HORROR PICTURE SHOW) položily základ fenoménu „Midnight movies“. Waters do svých filmů obsazuje své oblíbené neherce a každé z jeho děl je plivnutím do tváře „normální“ společnosti.
Cry-Baby má talent na plač, keď vypustí slzu, dievčatá okamžite plačú. Má partiu chuligánov, ktorý tvoria okruh jeho priateľov. Allson je bohaté dievča, ktoré sa zaľúby do Cry-Babyho. Šialený muzikál s množstvom bizarných charakterov.
Honey Whitlock je hvězda každým coulem, i po čtyřicítce je stále krásná, bohatá a nemá o nabídky nouzi. Přijíždí do Baltimore a netuší, že ji zde čeká ta nejbláznivější šance. Unesou ji totiž nezávislí filmaři a šílený režisér Ceal ji chce obsadit do svého nového undergroundového snímku.
Kdysi se většina dřeva z horských lesů dopravovala na pily po řekách. Voraře postupně vytlačily nákladní automobily a železnice, oni však stále vzpomínají na dny své slávy a romantiku vodních putování. Dvěma zkušeným starým plavcům Váňovi a Šindelářovi se podařilo prosadit návrat ke starému způsobu alespoň pro jednu cestu. Sehnali si partu podobných nadšenců a vory svázané z klád se mohou vydat po říčním proudu...
