Den díkuvzdání připadá v USA tradičně na poslední listopadový čtvrtek. Claudia Larsonová cestuje domů na svátky s nechutí, frustrována a předem nabroušená. Kdo zná její střelenou rodinu, složenou ze svérázných individualit, ten se nediví. Máma šmejdí po domě a obtěžuje všechny se svou opožděnou krizí středního věku. Tatík je dobromyslný podpantoflák a homosexuální bratr se najednou objevil v doprovodu přítele... Rodina se po roce znovu sešla, ale dříve než se na svátečně prostřeném stole ocitne pověstný nadívaný krocan, projdou všichni Larsonovi očistcem nedořešených vzájemných vztahů, traumat a neuróz z opuštěnosti, z nenaplněnosti života, z nadrženosti, ze sexuální orientace a bůhví z čeho ještě. Kvalita této dramtické komedie stojí a padá s hereckými výkony.
Americký muzikál opisuje příběh děvčete, které chtělo být milované. Charity "Naděje" Valentinová pracuje už osm let jako barová tanečnice. Právě se chystá na svatbu se svým přítelem, z toho se ale vyklube podvodník, který ji jen okrade a uteče. Zoufalá Charity bloudí po městě, když se náhodou potká se slavným italským hercem Vittoriem Vitalem. Náhoda chce, aby Charity strávila s Vittoriem celou noc - nejdřív v zábavných podnicích a později v jeho domě. Vittorio je naivní a jednoduchou Charity okouzlený a vlastně pro oba má společně strávená noc velký význam. Charity se rozhodne změnit svůj život a hledá si normální zaměstnání. Na úřadu práce se seznámí s Oskarem. Oba si hned padnou do oka a vypadá to tak, že Charity konečně našla toho pravého....
Vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let, její naděje, přání i problematické vztahy se svými váženými, staromódními a pokryteckými rodiči. Larry a Lynn Tynovi tvoří typickou americkou rodinu s neodmyslitelnými starostmi s dcerou Jeannie, která bere drogy, a se společností, ve které se pohybuje. Jeanie odejde z domova. Její rodiče se setkají s dalšími lidmi, kterým utekly děti, a zjišťují, že je odchod člena rodiny může obohatit - najednou mají prostor, aby znovu objevili život, aby se k sobě opět přiblížili.
Andy Kaufman byl označován za nejnápaditějšího komika, mistra v provokování obecenstva, který dokázal vyvolat bouře smíchu, úplné ticho i skutečné slzy. Měl obrovskou popularitu a slávu. Již v mladém věku ho však postihla nevyléčitelná choroba. Ve filmu "Muž na Měsíci" spojili své síly a schopnosti tři z nejúspěšnějších osobností v oblasti současného filmu - Oscary ověnčený režisér Miloš Forman, úspěšný producent a herec Danny De Vito a komediální superhvězda Jim Carrey. Filmový příběh zachycuje divokou a zábavnou jízdu Andyho životem - od prvních důležitých chvil až po smutný konec
Hrdinkou filmu Lásky jedné plavovlásky je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen - a většina je stejně ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejich kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků a téměř podlehne jednomu z nich - Vacovskému. Až se konečně objeví ten pravý - mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za svou láskou do Prahy. Když se seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak...
Autorem námětu a scénáře je známá a osvědčená trojka Miloš Forman, Jaroslav Papoušek a Ivan Passer. Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.
První Formanův barevný film byl opět obsazen neherci známými z předcházejících filmů (za všechny jmenujme Jana Vostrčila v roli předsedy plesového výboru a Miladu Ježkovou jako ženu hlídající tombolu). Upocenou atmosféru vesnické tancovačky podtrhují dechovkové coververze soudobých beatových hitů, např. Hvězdy na vrbě či From Me To You od Beatles. Hovorová řeč představuje katalog komunikačních defektů, zvlášť když se postavy snaží být oficiální. Pamflet o společnosti, ve které přestávají fungovat kamufláže, ale není si schopná přiznat pravý stav věcí, se tehdy stal synonymem společensky podvratného filmového cynismu - proti filmu například zcela oficiálně protestovali čeští hasiči. Italský koproducent snímku Carlo Ponti se dokonce díla zřekl a žádal zpět vložený kapitál. Finanční trn z režisérovy paty nakonec vytrhl francouzský producent Claude Berri, který uhradil chybějící částku. Ponti ale udělal chybu, neboť film byl nakonec nominován na Oscara v kategorii cizojazyčný film.Text k písni "Hoří!", jejíž refrém dal jméno filmu, napsal Fanda Mrázek, ale zde je skladba uvedena pouze v orchestrální podobě. Mimopražská premiéra se uskutečnila ve Vrchlabí v říjnu 1967.
Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života.
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou.
Úspěšný boxer Sean Thornton (John Wayne) ukončí svoji kariéru v USA a vrací se do své irské vlasti. Tam se zamiluje do mladé Mary Kate Danaher ( Maureen O'Hara). Avšak její bratr je ostře proti tomuto spojení a podle irských zvyků má poslední slovo... Scénář je založen na románu Maurice Walshe, jenž zase vychází z Shakespearova Zkrocení zlé ženy.
Děj se odehrává na malém městě v Kentucky v roce 1890. Soudce Priest, veterán americké občanské války, se musí postarat nejen o spravedlnost, ale i o sňatek svého synovce. Film je založen na díle spisovatele Irvina S. Cobba, kde se poprvé objevila zidealizovaná postava soudce Priesta.
