Mladá herečka Camille (Asta Nielsen) je angažována v novém působišti. Hodně jí pomáhá její milý, dramatik Jean Mayol (Johannes Poulsen). Také ji seznámí s přítelem, malířem Poulem Richem (Valdemar Psilander). Camille Jeana zbožňuje, on ale raději koketuje s Yvette, ženou bankéře Simona. Camille ze žárlivosti Simonovi prozradí vztah jeho ženy. Když ale vidí, jak rozzuřený bankéř spěchá na místo milostné schůzky s revolverem v ruce, předběhne jej a milence varuje. Přesto Simon svoji ženu zavraždí. Camille se nervově zhroutí a v nemoci je jí oporou malíř Poul. Odveze ji dokonce na venkov k rekonvalescenci. Dramatik Jean za ní jednoho dne přijede, ale mladá žena dá přednost Poulovi.
Chodil pes po klavíru nás seznámí s Táňou (Aljona Kiščiková), která bydlí v Berseněvce. Dle Tániných pozorování se v obci neděje nic romantického. Ale kolem létají astronauti, mění se ministři, začínají a končí mistrovství světa. Jenže to všechno je jen v televizi. Jednoho dne se Táňa odvrátila od obrazovky a vzala svůj osud do vlastních rukou. Nejdříve se seznámila s pilotem Komarovem ze sousedních Vjerchnych jamok, který nevěděl nic o její dosavadní existenci. Potom se poznala s Míšou, který bydlí naproti a již dávno ví, že si ji chce vzít za ženu.
Názvy jednotlivých epizod:
1. Jsou v nesnázích
2. Jsou doma
3. Jdou ven
4. Jsou ve škole
5. Se předvádějí
6. Jsou na výletě
7. Jsou v hostinci
8. Jsou na hradě
9. Padnou do zajetí
10. Trénují
11. Útočí
12. Ve vězení
13. Vítězí
14. Aneb Edudant a Francimór si užívají
15. Aneb Edudant a Francimór sáňkují
16. Aneb Edudant a Francimór mezi trpaslíky
17. Aneb Edudant a Francimór u táborníků
18. Aneb Edudant a Francimór mají návštěvu
19. Aneb Edudant a Francimór sestřenice
20. Aneb Edudant a Francimór se stěhují
21. Aneb Edudant a Francimór jsou udivení
22. Aneb Edudant a Francimór pátrají
23. Aneb Edudant a Francimór se vracejí
24. Aneb Edudant a Francimór jsou podvedení
25. Aneb Edudant a Francimór jsou v maléru
26. Aneb Edudant a Francimór se loučí
Ke Krtečkovi se přistěhují dva drzí hříbci. Krtek se jich chce zbavit, poprvé je odnese ke stromu (vrátí se), pak je vyhodí (stejný výsledek). Nakonec se ukáže Krtkova temná stránka, když na hříbky pozve zlého červa. Hříbci se rozbrečí, Krtkovi je jich líto, a tak je nechá bydlet u sebe. Začne pršet, hříbci se dospějí...
Píše se začátek jednadvacátého století, doba ztráty hodnot a okupace dětského vysílání Teletubbies. Z výstavy k 50 letům České televize konané během 38. ročníku Mezinárodního festivalu v Karlových Varech je v noci z 10. na 11. července odcizena loutka Mufa, známého moderátora Studia Kamarád. Ještě během festivalu se čtyři přátelé rozhodují strávit léto pátráním po ztracené loutce a zároveň natáčením dokumentu, který se pokusí zodpovědět palčivou otázku, která se vznáší nad úrovní současného dětského vysílání: "Hledal by vůbec někdo odcizenou Libuši Havelkovou?"K velkému překvapení policie (a hlavně svému) jsou v pátrání úspěšní už na samém začátku, čímž přicházejí o spoustu plánované zábavy. Zamýšlené osmihodinové dokumentární dílo Spřízněni loutkou: Nový Muferion - Klíče od Studia Kamarád aneb Kdo bude hledat hledače se tedy scvrkává na dvanáctiminutový dokumentární videoklip, jehož primárním cílem je současná nevzdělaná "generace MTV". Při výrobě filmu byly použity nejmodernější technologie (kamera, počítač, mikrofon) a při náročné postprodukci byly použity dosud neviděné digitální efekty ('zpomalení' a 'zrychlení'), které se zřejmě v budoucnosti stanou filmařským standardem. Film byl úspěšně uveden na Letní filmové škole v Uherském Hradišti za přítomnosti válečného zpravodaje Petera Arnetta, který jej podle dobře informovaných zdrojů vůbec nepochopil. Nicméně ohlas u domácích diváků přivádí film Mufíme si pomáhat do pražského kina Evald, kde bude celý týden promítán jako předfilm Nudy v Brně.
Jeden pán na zahradě zalévá stromy. Za ním se objeví chlapec, který přišlápne gumovou hadici. Zahradník je překvapený a diví se, že voda přestala téct. Začne si prohlížet hadici a v tom okamžiku mu proud vody vstřikne do obličeje.
Unavený pařížský četník přežívá na pokraji chudoby a stravuje se především z odpadků odhozených turisty. Jednoho dne však spatří starou dámu, kterak usilovně krmí velký počet holubů. Ve vlastním zoufalství utkví mu v hlavě bizarní myšlenka. V přestrojení za ptáka, vlastně jen v obří holubí hlavě, dochází ke stařence pravidelně na návštěvy a nechává se od ní vykrmovat. Postupně však začíná ztrácet kontrolu nad svojí vlastní identitou...
Snímek Odpolední osidla natočila jako svůj debut Maya Deren spolu s českým dokumentaristou a fotografem Alexandrem Hammidem. Derenová zde zužitkovala své pohybové zkušenosti a cit pro výraz, zatímco Hammid přidal filmařskou zkušenost a neuvěřitelný obrazový talent.
Děj snímku je spíše sensuální halucinací, která se odehrává na malém prostoru domu ústřední dvojice a v jeho nejbližším okolí. Využívá zručně multiplikace postav a předmětů, takže hlavní hrdinka se potkává sama se sebou nebo se pozoruje v situacích, které se už staly a v prožívané současnosti je doprovazejí mírné obměny v provádění úkonů (např. otevírání dveří). Neustále vracející se motiv květiny, klíče a nože znejisťuje diváka, aniž by mu na závěr poskytl uspokojivou odpověď, proč se předměty v příběhu objevily. Některá zpodobnění Mayi mají místo obličeje zrcadla, která jen posilují dojem existenciální úzkosti. Surrealistický film končí v tragické pointě, která jediná poskytuje jakési vodítko k uchopení děje.
At Land je patnáctiminutový, němý experimentální film, který je zamýšlen jako sen, ve kterém se žena vyplavená na pláž (Derren) vydává na podivnou cestu shledávání se s ostatními lidmi i s variacemi na sebe samou. Maya Derren se nechala slyšet, že At Land je filmem o boji za udržení si jediné osobní identity. Na filmu, který se natáčel v Amagansettenu na Long Islandu se podíleli i skladatel John Cage a filmový kritik a básník Parker Tyler.
Snímek Rychlé šípy natočil Tomáš Vorel ještě za studií na ČVUT v Praze. Krátký film je svérázným převyprávěním prvních komiksů o slavné foglarovské pětici. Připomeňme, že vůdce budoucího klubu Mirek zachrání Jarku Metelku před krutým mučením tenisovými míčky, za což si oba vyslouží nemilost Bratrstva kočičí pracky. Na útěku se seznámí s Jindrou Hojerem, aby byli všichni tři v poslední chvíli spaseni Červenáčkem a Rychlonožkou po obklíčení ve dvoře pavlačového domu. Vorlův film pracuje s počátky poetiky trapnosti, kterou rozvinulo v osmdesátých letech divadlo Sklep. Chlapecké hrdiny hrají dospělí herci a komiksovost předlohy je ve filmu zdůrazněna užitím bublin namísto dialogů a polostatickými obrazy běhu hlavních hrdinů. Groteska získala cenu za druhé místo na rakouském festivalu ve Veldenu.
