Filmy online ke shlédnutí zdarma

Díky tajemství "pavučiny pěti jedů“ uchovávané v šaolinském klášteře může ten, kdo se jej zmocní, získat mocné síly. Znepřátelení vůdcové Hadí a Štíří sekty tedy nekompromisně usilují o jeho získání.

Dvacetiletá Polly opouští vězení pro mladistvé, rozhodnuta začít život znovu od začátku. Její plán je jasný. Za prvé: najít si práci. Za druhé: zamilovat se. Za třetí: najít si vlastní bydlení, aby se konečně mohla odstěhovat od rodičů. Začátek vypadá slibně, ale brzy zjistí, že zanechat minulost za sebou nebude tak snadné – stejně jako dostat se z vlivu své rodiny.

Romantická komedie, která rozbuší vaše srdce, začíná během chladného zimního dne v New Yorku. Toho dne dojde k náhodnému setkání mezi dvěma mladými lidmi. Na první pohled se do sebe zamilují, je ale šance, že se ještě někdy uvidí?

Průměrný žurnalista, toužící po slávě a uznání, dočítá na návštěvě u svého nemocného přítele jeho nový rukopis. Vědom si kvality díla, ohodnotí jej pouze průměrně, čímž vezme příteli veškeré naděje a přivede ho k myšlence na dobrovolnou smrt. Následně mu nabídne morfium a nechá přítele jeho osudu. Pod rouškou noci se do jeho bytu vrátí, aby tam rukopis odcizil. Román vydá pod svým jménem a záhy se stává slavným. Teprve láska k cizí ženě v něm opět probudí city a s nimi i špatné svědomí… Film vznikl podle stejnojmenného románu Stanislawa Przybyszewského z roku 1912. Po druhé světové válce nezůstala v Polsku ani jediná kopie a film byl považován za ztracený. Až v roce 1997 se jedna kopie našla v Bruselském filmovém archivu. Na DVD vyšel s hudbou od Maleńczuk Tuta Rutkowski Super Tria.

Dva přátelé Al a Max se rozhodnou strávit víkend rybařením, během něhož nečekaně chytí kufr plný dolarů. Boss, který ony dolary ztratil, dává svým dvěma osobním strážcům 48 hodin na jeho nalezení.

Po ztroskotání speciální operace posílá ústředí jako náhradu agenta Suborovceva, nepředvídatelného muže s brýlemi a vážnym výrazem. Kdo podrazil agenta Veršinina? Zdá se, že hlavní postavy nespolupracují. Rychlost událostí je přiměje, aby spojily své úsilí.

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.Přestože jeho dětský hlásek, bláznivé manýry a nekonvenční oblečení vzbuzují v oblasti, která se stále považuje za součást starého Západu, zprvu nepřátelské pocity, Capoteovi se brzy podaří získat si u místních lidí důvěru - zejména pak u Alvina Deweyho (Chris Cooper), agenta kansaského úřadu vyšetřování, který vede pátrání po vrazích. Když se oba zabijáky - Perryho Smithe (Clifton Collins Jr.) a Dicka Hickocka (Mark Pellegrino) - podaří v Las Vegas chytit, jsou odvezeni zpět do Kansasu, kde je čeká soud, usvědčující rozsudek a trest smrti. Capote je začíná navštěvovat ve vězení a pomalu si uvědomuje, že to, co mělo být původně novinovým článkem, se postupem času rozrostlo až na knihu - takovou knihu, která by se mohla zařadit mezi nejvýznamnější tituly v soudobé literatuře. Jeho téma se nyní může rovnat s kterýmkoliv fiktivním románem. Nejedná se o nic menšího než střet dvou tváří Ameriky: bezpečného světa, který znali Clutterovi, a světa bez jakýchkoliv jistot a hodnot, v němž žijí jejich vrazi. Přestože Capote navenek působí frivolně, uvnitř dřímá spisovatel s obrovskými ambicemi. Ale i on sám má pochyby, zdali dokáže napsat knihu - skvělou knihu - kterou mu dle jeho přesvědčení přihrál sám osud. "Když přemýšlím, jak dobrá by mohla být," píše jednomu ze svých kamarádů, "úplně se mi tají dech."

Film vykresluje útok maniaka na nic netušící rodinu. A to hned těsně po propuštění z vězení. Tento film nemá obsáhlý děj, je to spíš takový portrét a ukázka činů vraždícího násilníka během 24 hodin. Obsahuje minimum dialogů, ale celé řádění je doprovázené vrahovým monologem o jeho dětství, minulosti, traumatech, sadistických touhách atd.

Byla to skutečnost nebo jen příliš živý sen? Elspeth McGillicuddyová by přísahala na to, že se jí to nezdálo. Že v osvětleném okně toho souběžně jedoucího vlaku, do jehož kupé na historicky krátký okamžik nahlédla, doopravdy nějaký muž rdousil tu tmavovlasou ženu, na jejíž vytřeštěný pohled nemůže Elspeth zapomenout. Jenomže všichni kompetentní činitelé ji přesvědčují, že to skutečnost být nemohla. Jinak by se už přece musela někde najít nějaká mrtvola, to dá rozum. Slečna Marplová je ovšem poněkud jiného názoru. Na rozdíl od všech ostatních nebere slova své staré přítelkyně na lehkou váhu, ba právě naopak. A je pevně rozhodnuta přijít téhle záhadě na kloub... Případ chybějící mrtvoly patří mezi příběhy slečny Marplové k nejznámějším, o což se nepochybně zasloužilo i britské filmové zpracování z roku 1961, které se pod názvem "To je vražda, řekla" úspěšně hrálo i v našich kinech. Slečnu Marplovou v něm neodolatelným způsobem ztělesnila Margaret Rutherfordová, která si ji pak zopakovala ještě v dalších čtyřech filmech. Postavu slečny Marplové prý stvořila Agatha Christie podle svojí babičky a babiččiných starých přítelkyň. Tyto dámy - jak autorka uváděla - měly se slečnou Marplovou společné to, že "i když samy o sobě byly velmi příjemné a veselé, vždy očekávaly od každého a ode všeho jen to nejhorší - a bohužel se také vždycky ukázalo, že plným právem."

Setkání dvou mladičkých prostitutek, jejich láska a hledání cesty ke štěstí to je základní kostra filmu Hardcore, bohaté směsi syrových přísad, držených pohromadě podmanivou atmosférou a přesvědčivými výkony obou protagonistek, K. Tsavalouové a začínající D. Skiadiové. Působivý debut scenáristy a režiséra Iliadise je dost provokativní na to, aby přilákal zvědavce, v jádru jde však o jímavou moderní pohádku o lásce a zradě, byť zasazenou do vulgárního prostředí. Od začátku je zřejmé, že se film soustředí na více než jen sex. Ve svých sedmnácti letech je Martha se svou drogami udržovanou otupělostí a masochistickou zálibou v placeném sexu jen krok od úplného vyhoření. Do společnosti prostitutek s dětskými tvářičkami a jejich pasáků vstoupí Nadia. Je jí teprve šestnáct, je neskutečně temperamentní a chce být slavná. Na rozdíl od Marthy je pro ni tahle práce jen krátkou zastávkou. (MFF Karlovy Vary)