Dopravní nehody mají vyšetřovat dopraváci, to je jasná věc. Jenomže zřítí-li se za dobrého počasí dokonalý vůz v perfektním stavu z vozovky do stometrové propasti, je-li ze stop pneumatik jasné, že řidič ani nebrzdil, ani nezačal vytáčet zatáčku, pak se nelze divit, že kriminálka zavětří. A seděl-li v tom autě muž, který za svůj nemalý majetek vděčil svým ne právě špatným stykům s mafií, pak Montalbanovi nezbývá nic jiného, než zapomenout na to, že se blíží Silvestr, který měl strávit v Paříži...
Krade se proto, aby člověk něco získal, to dá rozum. Tak proč ten záhadný motorkář krade před kostelem kabelky starých dam, když mu musí být jasné, že v nich najde maximálně tak svatý obrázek? A proč na ně potom, co mu je odevzdají, ještě střílí slepými náboji? Že by měli pravdu církevní otcové, domnívající se, že tak chce kdosi odradit věřící od návštěv kostela? A nesouvisí série těchto přepadení nějak s tajemným zmizením doktora Landoliny? Příliš mnoho událostí otřásá poklidným sicilským městečkem, příliš mnoho otázek, na které Salvo Montalbano marně hledá odpověď...
Muži z malého městečka jsou dočasně odveleni do armády, aby se zúčastnili manévrů. Ty probíhají pod dohledem Pierra Dumanse, který je autorem tajného projektu národní obrany. O jeho plány usiluje bývalá milenka Sonia Brévannes, nyní zahraniční špiónka. Do souboje tajných služeb se aktivně zapojují nejen vojáci, ale i obyvatelé městečka, pro které je to vítaným zpestřením jejich venkovského života.
Dávno zapomenutý špionážní příběh Opération tonnerre (Operace Blesk) natočil málo známý Gérard Sandoz, který se filmové režii věnoval jen výjimečně. Do hlavních rolí byli obsazeni Jean-Pierre Kérien a předválečná hvězda Blanchette Brunoy, ve Francii měl film premiéru v listopadu 1954.
Policie tvrdě bojuje proti obchodníkům s drogami. Do Lisabonu přijíždí britský policejní důstojník Lawrence, aby objasnil smrt svého přítele a zároveň odhalil a zatkl šéfa bandy.
Dokumentární snímek Bus 174 je napínavou rekonstrukcí událostí předcházejících tragickému únosu v roce 2000, k němuž došlo v Rio de Janeiru. Dvaadvacátého června přepadl Sandro do Nascimiento se zbraní v ruce autobus městské hromadné dopravy a čtyři hodiny držel cestující jako rukojmí. Policie okamžitě obklíčila vozidlo a snažila se s pachatelem vyjednávat. Průběh jednání byl vysílán v přímém přenosu řadou televizních stanic, což přitáhlo k obrazovkám miliony lidí po celé zemi. Režisér založil dokument na záběrech z televizních archivů (řada z nich dosud nikdy nebyla zveřejněna), které se střídají s rozhovory s policisty, kteří byli na místě činu, s rukojmími, sociology, politology, vychovateli a Sandrovými přáteli. Před námi vyvstává Sandrův barvitě vylíčený příběh, v němž se z dítěte ulice stal zločincem. Zároveň je tu vykreslena sociálně-kulturní realita Brazílie posledních dvaceti let. Film úspěšně přenáší napětí na diváka, zdůrazňuje nepřiměřené reakce hlavního protagonisty (chce být zatčen v přímém přenosu), ale také zmatečné jednání policie. José Padilha navazuje na tradici latinskoamerického investigativního dokumentu snažícího se odhalovat viníky tragédie.
Sakiko Suzuki je mladá slečna posedlá už od mladí penězi a jejich počítáním. Najde si práci v bance, kde svůj koníček i provozuje. Jednoho dne však banku přepadnou a jí vezmou jako rukojmí. Avšak při útěku nezvládnou lupiči řízení a spadnou ze skály. Sakiko se zachrání, když spadne do řeky a s ní i žlutý kufr, ten se však potopí někde při cestě po řece mezi peřejemi a vodopády. Sakiko přežije a dostane se do nemocnice. Když se vyléčí a zjišťuje, že peníze z té loupeže nebyli nalezeny, je jí jasné, že byly v tom kufru, a tak se začne připravovat na cestu za žlutým kufrem a pěti miliony v něm.
K výpravě francouzských vodáků, kteří poznávají krásy české krajiny, se připojí záhadný muž, z něhož se vyklube zloděj vzácného obrazu. Jenže díky půvabné tlumočnici Evě a obětavých sportovců se přece jen napraví. Vznikla sice plytká, nepřesvědčivá historka, ovšem s dávno zapomenutou účastí Roberta Hosseina, budoucího hrabě de Peyraka z příběhů o Angelice.
Film zachycuje partu přátel ze třídy a jejich následný život po dokončení školy. Mladí kamarádi, startují do nové etapy svých životů, plný idejí, ať jde o arogantního Sama, melancholického trumpetistu Beana, kreativního fotografa Charliho a nadaného muzikanta Rixe. Děj se odehrává v Londýně a točí se kolem nově vznikající kapely, hrající fuze junglu a jazzu. Vše začíná idylicky, ale brzy se začnou věci komplikovat, musí bojovat s osudem a špatnou stranou života. Je jen na nich jak se s tím vypořádají.
Čtveřice mladíků z Beverly Hills přeskočí pomyslnou hranici, jsou zataženi do nebezpečné části Los Angeles. Poté, co se zaplétají s Ruskou mafií, drahými auty, ženami a balíky peněz, se akce stává opravdu nebezpečnou.
Film vznikol zo spolupráce režiséra Bélu Tarra a spisovateľa Lászla Krashnahorkaia. Zatratenie je pochmúrny a nihilistický portrét izolácie, citového sklamania a nudy. Tarr vo filme používa takmer statickú kameru, pomalé panorámy, jazdy a pohyb postáv, pusté a depresívne industriálne prostredie, stále neutíchajúci dážď a melancholickú hudbu. Film je reflexiou bezútešnosti života a duchovnej ochablosti ľudsky pokrivených charakterov. Hrdinom príbehu je mrzút Karrer, ktorý trávi svoj čas bezcieľnym pozorovaním nákladných áut z kameňolomu. Svoje dni zvykne zakončiť pohárikom v miestnom bare Titanik, kde sa zaľúbi do barovej speváčky. Keď sa mu nedarí nadviazať s ňou vzťah, vyláka speváčkinho manžela na vymyslenú pašerácku výpravu. Avšak ani s pomocou tejto intrigy sa mu nepodarí získať srdce speváčky, a tak sa opäť vracia k bezcieľnemu túlaniu vo večnom zatratení.
