U těla zavražděné mladé dívky je nalezen mikrofilm s fotografiemi vzácných uměleckých děl, které zmizely za druhé světové války. O mikrofilm se začnou zajímat francouzské tajné služby a vysílají svého nejlepšího agenta Coplana, aby zjistil, kdo za obchodem s uměleckými díly stojí. Coplan předstírá zájem o výtvarné umění a zúčastní se veřejné dražby vzácných obrazů. Seznamuje se s tajemnou hraběnkou a ve sklepeních jejího sídla pak objevuje neuvěřitelné poklady z evropského kulturního dědictví. Zdá se, že je na stopě, hraběnku ale krátce nato nachází zavražděnou.Populární literární postava agenta Coplana se od konce padesátých let těšila zájmu filmařů a v době nadprodukce špionážních filmů v 60. letech se zpracování jedné z literárních předloh s agentem Coplanem ujal i italský režisér Riccardo Freda, který se jinak věnoval jiným žánrům. Na rozdíl od francouzského režiséra Maurice Labra, který natočil s touto tématikou dva filmy, se Freda musel spokojit jen s průměrným hereckým obsazením, přestože natáčel v exotickém Mexiku, další exteriérové scény vznikly v Barceloně a Paříži, film však zaznamenal jen malý úspěch.
Izrael se cítí v ohrožení plánovaným arabským jaderným útokem a tajné služby žádají o pomoc elitního francouzského agenta Coplana, který přijíždí z Paříže, aby ve spolupráci s izraelským agentem Shaimounem zjistil, kdo za jadernou hrozbou stojí. Coplan objevuje souvislosti s německými vědci, kteří dříve pracovali na vývoji atomové bomby pro fašistický režim. Stopy vedou do místa archeologických vykopávek, které v Turecku vede výzkumník Hartung. Ten je ovšem jen domnělým archeologem, ve skutečnosti stojí v čele mezinárodní neonacistické organizace, která v místě vykopávek na ukrytém místě v jeskyních buduje odpalovací rampu pro atomové bomby.K tajnému agentovi Coplanovi se kromě francouzských režisérů dostal i významný italský filmař Riccardo Freda, který ve Francii v 60. letech natočil dva filmy s tímto „francouzským Bondem“. Zatímco jiné příběhy s Francisem Coplanem si vystačily s bojem tajných služeb různých států, v tomto případě má slavný agent zabránit třetí světové válce. Do hlavní role byl obsazen britský herec Richard Wyler, v poměrně velké roli izraelského agenta Shaimouna se objevil slavný francouzský kaskadér Gil Delamare, který o rok později tragicky zahynul při natáčení, ženský prvek stejně jako v jiných filmech tohoto typu zastoupila dnes již méně známá francouzská herečka Jany Clair. Film byl natočen v létě 1965 a premiéru měl 6. října téhož roku. Ve francouzských kinech dosáhl návštěvnosti přesahující jeden milión diváků.
Simulacron 1 je nejdůležitějším projektem Institutu pro kybernetiku a výzkum budoucnosti. Elektronické monstrum má dosavadní počítačovou technologii pozvednout o stupeň výš. Bude-li funkční, dokáže předpovídat politické, hospodářské a společenské procesy s takovou přesností, jako by se odehrávaly dnes. Tím je přístroj zajímavý pro dvě strany: pro ty, kdo chtějí zlepšit situaci světa, i pro ty, kdo chtějí získat informační náskok před konkurencí. Vypuká klasický boj o to, kdo se nové zbraně zmocní první, a také se začíná stírat hranice mezi přítomností a budoucností, mezi realitou a virtualitou...
Tommy Gibs, mocný vládce harlemského podsvětí, musí bojovat se znepřátelenými gangy i s nejednotností své vlastní organizace, aby si mohl dovolit styl života, který mu vyhovuje. Jde po něm i okresní prokurátor. Když ale při násilném konfliktu zahyne Tommyho otec, začne osamělý boj. V něm odstřeluje nepřátele obratností živenou touhou po pomstě.
Tommy Gibbs (Fred Williamson) je snaživý kluk z harlemského ghetta, kterému už s tamním nuzným životem došla trpělivost, a tak si začne vydělávat drobnými službičkami pro taliánské kriminálníky. Po střetu s rasistickým a zkorumpovaným poldou McKinneym (Art Lund) si jde na pěkně dlouho odpočinout do chládku, kde má čas přemýšlet a především se učit. Po letech se pln síly vrací domů a jeho zločinecké ambice neznají hranic.
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další.
Dramatický příběh založený na životních osudech slavných gangsterských dvojčat natočil v roce 1990 režisér Peter Medak. Ronald a Reginald Kraysovi se v průběhu 60. let vypracovali na samý vrchol londýnského podsvětí. Film sleduje jejich osudy od dětství, přes kriminální začátky v londýnském East Endu a vrchol jejich zločinecké kariéry až po strmý pád v podobě odsouzení k třiceti letům odnětí svobody. Režisér přitom klade důraz na co největší realismus, čemuž odpovídá také obsazení skutečných dvojčat do titulních rolí.
Connie a Carla se shodou okolností stanou svědky zásahu mafie ve Windy City, a proto jsou teď na útěku do Los Angeles. Doufají, že tam je mafiánští zabijáci nenajdou, zvlášť když získají místo v kabaretu, kde vystupují jako dračí královny. Mají nečekaný úspěch, dívky získávají slávu, ale tím zároveň ohrožují svou novou identitu. A co víc, Connie se setkává s Jeffem a ráda by mu řekla, kdo doopravdy je. Chvíle, kdy se jejich inkognito prozradí, se blíží.
Při vyšetřování kriminálních případů se policista Cordier a jeho syn soudce Bruno občas neshodnou, ale častěji působí jako dobře sehraný tým. Tentokrát řeší vraždu barové klavíristky, kterou někdo shodil z okna...
Čtyři mladé americké studentky tráví prázdniny ve slunném Řecku. Spontánně se rozhodnou vyjet si na malý výlet do sousedního Turecka. Na hranicích se ale dostanou do hledáčku místním obchodníkům s "bílým masem". Ti jim do kufru auta podstrčí dva kilogramy kokainu, díky čemuž je čtveřice přítelkyň deportována do místní věznice. Ačkoliv se Colleen, Bonie, Audrey a Michelle snaží prokázat svou nevinu, nikdo je neposlouchá. A navíc si nevinně vypadající Bonnie vyhlídl pro své sexuální choutky náčelník věznice Saladin.
Tento americký film obsahuje řadu erotických scén, natočených téměř ve stylu soft-porna. Čeští diváci jej měli možnost vidět v první polovině devadesátých let na videokazetě společnosti Intersonic.
