Filmy online ke shlédnutí zdarma

Film nakrútený podľa skutočného príbehu zobrazuje život Teda Bundyho (Michael Reilly Burke), sériového vraha, ktorý v 70-tych rokoch zavraždil 19 mladých žien (i keď niektoré zdroje uvádzajú, že ich bolo 30 až 35). Príbeh sa sústreďuje na obdobie jeho študentských rokov, zameriava sa na jeho prvé úspechy, ale vzápätí sa stáva podozrivým vrahom, ktorého dolapia a uväznia. Dvakrát sa mu podarí z väzenia utiecť, aby si napokon zmeral sily v ďalšom krutom vražednom záchvate predtým, než ho usvedčia a vynesú definitívny rozsudok...

Stéphane Blanchon je učitel francouzštiny a se svou manželkou žije a pracuje ve Švýcarsku. Do svého domu přijmou manželé do podnájmu mladou Američanku Belle, která ve Švýcarsku studuje. Jednoho večera, když je Stéphane sám doma, je Belle v prvním patře domu uškrcena. Začíná vyšetřování a zdá se, že vinen je Stéphane. Obrací se proti němu veřejné mínění, podezřívá jej i manželka, pouze vyšetřující policista má pochybnosti... Přestože je Édouard Molinaro dnes znám především jako tvůrce proslulých komedií, nelze opomíjet ani jeho tvůrčí snahy v žánru kriminálních filmů, kterému se věnoval především ve svých začátcích. Psychologicko-kriminální drama LA MORT DE BELLE patří k nejlepším z nich; zásluhu na tom má i kvalitní literární předloha slavného spisovatele Georgese Simeona. Film byl jednou z mála velkých příležitostí pro Jeana Desaillyho, který se jinak objevoval spíše ve vedlejších rolích. Premiéra filmu proběhla v březnu 1961, ale ani v prvních týdnech uvádění se příliš neprosadil. Celkově snímek ve francouzských kinech vidělo málo přes 800.000 lidí a patří mu tak za rok 1961 až 50. pozice v návštěvnosti kin.

Film natočený v produkci známého studia Troma, které vyprodukovalo takové pecky jako TOXIC AVENGER a pod., patří tentokrát do žánru „ženských věznic“.V hluboké džungli tropického pralesa je ženský internační tábor, kde sadističtí dozorci týrají vězeňkyně ať už otrockou prací nebo sexuálním zneužíváním. Do tohoto prostředí přijde nová, mladá a krásná vězenkyně, která se po absolvování všech výše jmenovaných útrap s přátelí s vězeňským lékařem, který jí a jejím kamarádkám pomůže z tábora uprchnout. Avšak nástrahy divoké džungle a krutost jejich pronásledovatelů vykonají své a tak ne každá z dívek se vytoužené svobody dočká.

Při hledání svého kousku štěstí ze splněného amerického snu narazí dvojice horníků ze Západní Virginie, Calvin a jeho mladší bratr Russel Dehonovi, až na hranici zločinu. A protože se jim v životě zatím příliš nevedlo, nemají nakonec zas tak velký problém ji překročit. V jejich hledáčku je obrněný vůz naplněný 600.000 dolary, celou akci vede důmyslný Tony, plán se zdá být neprůstřelný, prostě ideální cesta, jak se dostat k penězům. A celé přepadení také probíhá bez sebemenších problémů. Tedy až do momentu, než začnou umírat lidé. Bratři vycítí past, dají se na útěk a tím se roztáčí výbušný kolotoč neustálého pohybu z místa na místo a krom úprku před zákonem také hledání peněz, které byly během zločinu zcizeny. Zbytek zlodějské party se totiž někde schovává, a že se do přepadení vložila policie, evidentně nebylo náhodou. Nastal čas zúčtování. Kdo nic nemá, nemůže totiž nic ztratit. A bratry Dehonovy začal život na druhé straně zákona evidentně bavit.

Dominique Auphal pracuje jako významný diplomat a zároveň úředník evropské organizace ODNEC. Nejmenovaná cizí země jej hodlá zaměstnat jako agenta, aby shromažďoval kompromitující informace, které však zpětně mají sloužit k jeho vydírání... Filmem LE DOSSIER 51 dospěl režisér Michel Deville ke svému uměleckému vrcholu; zatímco jeho pokusy o zařazení do proudu nové vlny v šedesátých letech nedopadly podle očekávání a v průběhu následující dekády zapadl spíše do průměru francouzské kinematografie, tímto titulem vytvořil alarmující politický thriller, které se v té době ve Francii těšily značné oblibě. Film mrazivým způsobem odhaluje bezcitné jednání anonymních agentů (řada z nich ve filmu neměla ani tvář, byly pouze použity hlasy známých herců), kteří degradují člověka z osobnosti na pouhou komoditu. Působivé bylo použití záběrů ze skrytých kamer, na první pohled odrazující, v podstatě ale účelné bylo střídání rychlosti vyprávění děje, které poukázalo na možnost zneužití techniky v lidské společnosti. Ostatně právě tento způsob natočení dal vyniknout práci se střihem, která pak byla oceněna Cézarem. Film dále zabodoval na filmovém festivalu v San Sebastian; francouzská premiéra proběhla 30. srpna 1978.

Strhující, originální, herecky mistrovsky zvládnuté – to jsou slova, která se vážou k ruskému seriálu o nejslavnějším detektivovi světa Sherlocku Holmesovi a jeho věrném pomocníkovi doktoru Watsonovi. Představitel titulní postavy Vasilij Livanov se touto rolí proslavil natolik, že je v proslulém muzeu na londýnské Baker Street popsán jako nejlepší představitel Sherlocka Holmese všech dob. Třetí série nabízí adaptaci nejslavnější knihy Arthura Conana Doylea Pes baskervillský. Od doby, co násilnický sir Hugo zabil svou manželku, kterou neprávem obvinil z nevěry, od chvíle, co její věrný pes prokousl vrahovo hrdlo, visí nad rodem Baskervillů prokletí. Přízrak oddaného zvířete se prohání po blatech a nikdo z Baskervillů mu neunikne. Sherlock Holmes je ovšem mužem moderní doby a v záhady a nadpřirozeno nevěří. A se sebedůvěrou sobě vlastní je přesvědčen, že se mu podaří ochránit nového majitele před vším, co by mu mohlo hrozit. Jenže nehostinná blata, uprostřed nichž se rozkládá baskervillské panství, ještě nevydala všechna svá tajemství...

Malý belgický detektiv Hercule Poirot (David Suchet) s knírkem upraveným dle pravítka a neuvěřitelně bystrou šedou kůrou mozkovou řeší případy, na které slavná britská policie ani Scotland Yard nestačí a to již od roku 1989 dodnes v této nejslavnější volně inspirované adaptaci předlohy královny detektivek Agathy Christie.

Stala sa vám nejaká nespravodlivosť? Tak sa modlite, aby sa to dozvedel Mr. Chapel. Ak ho váš prípad zaujme, dá vám dve možnosti - buď mu zaplatíte milión, alebo mu urobíte láskavosť. Nech si už vyberiete ktorúkoľvek možnosť, buďte si istý, že to neoľutujete. Pretože pán Chapel vás pomstí. A to tým najneuveriteľnejším a najprepracovanejším spôsobom, aký si vôbec dokážete predstaviť. Nech je jeho protivníkom ktokoľvek, bude ľutovať, že ho kedy stretol. Zatiaľ čo tajomný pán Chapel... ten sa bude dobre baviť.

Staré zlaté časy kto z nás by sa nepamätal na úsmevno-smutné kriminálne príbehy seriálu Hříšní lidé města pražského, ktorého dej sa odohrával v období prvej republiky?! Kolorit dávno zabudnutých čias, keď ľudí netrápila rozmáhajúca sa mafia a vraždy neboli na dennom poriadku. Keď sa ľudia v mieste svojho bydliska denne stretali s rovnakým strážcom poriadku a ten dôverne poznal všetkých svojich pappenheimských. Vedel, kto je vreckár, kto kradne v pivniciach, kto sa opíja. Keď sa slušní občania nebáli večer vyjsť na ulicu... Ľudia a ľudkovia z dávno odídeného sveta sa stali hrdinami pôvodného seriálu Českej televízie, ktorého názov Žandárske humoresky prezrádza, kto sú hlavnými hrdinami jednotlivých dejov poviedok. Seriál, o réžiu ktorého sa postaral skúsený Antonín Moskalyk, námetovo ťaží z existencie žandárskych pátracích staníc, predchodkýň súčasnej kriminálnej služby, a zo skutočných prípadov zločinnosti, ktoré stanice riešili. V mestách bola polícia, ale na vidieku pôsobilo žandárstvo. Elitou medzi nimi bolo zhruba 40 pátracích staníc, akýchsi kriminálok. Za päť rokov vyriešili takmer dvetisíc prípadov, boli veľmi aktívni, hovorí režisér. Treba si uvedomiť historický fakt, že práve žandárstvo bolo za prvej republiky kľúčovou inštitúciou podieľajúcou sa na pátraní a odhaľovaní trestnej činnosti, predovšetkým v menších mestách a na vidieku (vo väčších mestách boli ich pandantmi štátne policajné úrady). Žandári z pátracích staníc žili vo svojich rajónoch priamo medzi ľuďmi, boli síce neúplatní, ale mali aj pochopenie pre ľudské slabosti, a možno aj preto sa tešili úcte a vážnosti. Ďalším nesporne zaujímavým historickým faktom je aj to, že príslušníci pátračiek dosahovali veľmi vysoké percento objasnenia prípadov, predovšetkým vďaka znalosti miestneho prostredia a odborných znalostí mužstva a špeciálnych útvarov. A stavovská hrdosť a tvrdohlavosť pátračov bola priam povestná. Aj keď dodnes zostalo v našom slovníku prirovnanie píše ako žandár, mnohé prípady im pomohla vyriešiť práve dôsledná evidencia a preverovanie všetkých faktov. V najvyšších stavoch malo žandárstvo cca 14-tisíc príslušníkov. Autor námetov a odborný poradca mjr. Michal Dlouhý, ktorý je akýmsi duchovným otcom celého projektu, sa na prípravu seriálu dôkladne pripravil. Preštudoval množstvo autentických prípadov, z ktorých vybral napokon trinásť najzaujímavejších. Pri nakrúcaní dbal na to, aby prostredie žandárskej pátracej stanice nebolo vykreslené len jednostranne, práve naopak, šlo mu o pravdivé zobrazenie všetkých mechanizmov, na ktorých fungovalo vtedajšie pátranie. Skúsení scenáristi Pavlína Moskalyková, Antonín Moskalyk, Petr Zikmund, Drahoslav Makovička a Miloš Fedaš jeho námety spracovali do mimoriadne príťažlivých príbehov a o správnu atmosféru sa postarali aj hlavný kameraman Josef Víšek, výtvarníčka kostýmov Sylva Zimula Hanáková a hudobný skladateľ Ivan Kurz. Projekt seriálu je na svete už od roku 1992, keď mi Michal Dlouhý priniesol zaujímavý materiál, z ktorého podľa neho mohlo vzniknúť niečo zaujímavé, hovorí o koreňoch vzniku seriálu režisér Antonín Moskalyk. Pán Dlouhý nám potom dodal celý rad skutočných prípadov z archívov a novinových článkov. Verím, že autentickosť sa nám do seriálu podarilo dostať. Seriál sa nakrúcal v reálnych exteriéroch strednej a južnej Moravy a v Brne. Fiktívna brnenská žandárska pátracia stanica vznikla v areáli bývalých vojenských kasární a slúži v nej desať príslušníkov a služobný pes Argo. Nie vždy riešia len závažné zločiny, sem-tam sú ich prípady banálne, ba až smiešne, ale vždy páchateľa chytia a usvedčia. Ústrednú postavu Karela Arazíma, spočiatku štábneho strážmajstra, neskôr práporčíka a napokon vrchného strážmajstra, vytvoril populárny Tomáš Töpfer. Jeho pravú ruku si zahral Ivan Trojan a vrchného šéfa pátračky s chuťou stvárnil Petr Kostka. Pátrací tím doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál však nie je len o policajnej práci, veď aj žandár je len človek ako každý iný. Mnohých trápi láska, mávajú aj slabé chvíľky. Aj preto tu majú pevné miesto ich manželky a priateľky, napríklad Alena Antalová ako majiteľka kvetinárstva Ludmila Horká, Andrea Elsnerová ako gazdiná celej stanice či Zdena Herfortová ako manželka veliteľa. A pravdaže ochranný duch žandárskej stanice vysoko postavený dr. Kostroun v podaní Karla Janského. Dramaturgovia brnenského štúdia Českej televízie sa usilovali dodať vierohodnosť seriálu aj tým, že do mnohých úloh postavili menej okukané tváre hercov predovšetkým z moravských divadiel. A nepotrebovali ich málo. V prvej sérii ich bolo 313. Pravdaže, vo väčších či menších roliach si zahrali aj známejší umelci ako Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol a mnohí ďalší. A nezabudli ani na slovenskú výpomoc. Na obrazovke sa stretneme napríklad s Michalom Dočolomanským, Leopoldom Haverlom či Marianom Labudom. Dobový kolorit obstaralo aj 3-tisíc komparzistov, 6 500 kostýmov, 120 historických motorových vozidiel, niekoľko vlakov, 25-tisíc rekvizít a množstvo zvierat. Milovníkov psov určite potešia herecké výkony Arga a čistokrvného bastardíka Kikiny. V súčasnosti sa pripravuje nakrúcanie tretej série, pretože seriál mal nielen pri premiérovom, ale aj pri reprízovom uvedení na obrazovkách ČT vysokú sledovanosť. Veď napríklad pri premiére 26. epizódy sledovalo ČT 1 vyše 2,5 milióna dospelých divákov (66,5 % televízneho trhu). Priemerne seriál pozeralo 2,3 milióna divákov. V taký úspech, s akým sa humoresky stretli, sme pôvodne nedúfali, uviedla producentka Darina Levová. Aj v tretej sérii zostanú všetky hlavné postavy. Rátame s Tomášom Töpferom aj s Ivanom Trojanom, a ak to bude možné, radi by sme zachovali ďalšie hlavné figúry. Už sme s niekoľkými hercami predbežne rokovali a veríme, že to nič neprekazí, dodáva Levová. Tretia séria by mala seriál definitívne zavŕšiť, ďalšie diely televízia nakrúcať nebude. Autori, ktorí čerpali zo skutočných žandárskych prípadov, sa totiž nechcú dostať k mníchovským udalostiam, a posledné príbehy sa odohrávali už v roku 1937. Seriál sa preto definitívne skončí prvým dňom okupácie. Potom by aj tak asi nebolo o čom písať a možno, že už by v ňom nemal ani kto hrať, s preháňaním tvrdí Levová. Scenáre, ktoré spoločne píše režisér Antonín Moskalyk s dcérou Pavlínou, sú už dokončené, ale vzhľadom na finančnú situáciu ČT nie je zatiaľ jasné, kedy sa dokončí aj ich filmová podoba.

Pětice mužů se rozhodne vyřešit svoje problémy tím, že okrade japonskou mafii Yakuzu o miliony yenů. Mafie na to však ihned příjde a mužům je okamžitě v patách. Navíc vysílá po jejich stopách psychopatického zabijáka (Takeshi Kitano). Temné a drsné akční drama, ve kterém není vítěze ani poraženého...