Tři muži vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey (Alain Delon) se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...
Roch Sigffredi (Alain Delon) je po prohrané válce gangů a smrti svého přítele Francoise Capelly nucen opustit Marseilles. Zpátky jej však žene touha po pomstě zničeného přátelství. Všem, kteří zradili, nezbývá mnoho času. Mstitel se vrací.
Zlodej Jacques Darnay (ALAIN DELON) sa po desiatich rokoch vo väzení vracia späť na slobodu, kam ho odsúdili za lúpež a vraždu majiteľa klenotníctva. Tak polícia, ako aj gangstri na čele s Ruggerim (FRANÇOIS PÉRIER) sú mu v pätách, pretože šperky, ktoré Darnay získal pri prepadnutí zlatníctva, sa nikdy nenašli. Darnay si však dokáže poradiť a nakoniec nielenže preberie Ruggerimu jeho peknú milenku Nathalie (ANNE PARILLAUDOVÁ), ale naviac s ňou odcestuje do Južnej Ameriky, kde naňho v poštovej priehradke čaká bohatá korisť. Jacques je však mimoriadne opatrný muž - ani jej neprezradí, v ktorom meste sa schránka nachádza.
Legendární nestárnoucí debut klasika francouzské Nouvelle vague. Pastiš filmových žánrů v originální filmové koláži-dekonstrukci. Neúnavný rebel a experimentátor Jean-Luc Godard s pomocí svého dvorního kameramana Raoula Coutarda posílá vycházející hvězdu Belmonda na osudnou štafetu v ulicích Paříže. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku překvapuje formální vytříbeností a bezprostředním vyprávěním a fragmentárností. Téměř závratné tempo příběhu o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním vrahu na útěku představuje odvetu mladé filmařské generace úzkoprsé společnosti.Režisér si nenuceně pohrává s žánrovými klišé a hlásí se k anarchistickému okouzlení zločinem, sexem, násilím. Přitom znovu objevuje krásu filmové interpunkce, jak ji definoval Griffith nebo Feuilladův Fantomas. Nevyhýbá se kontrapunktnímu srovnání, hýří širokou paletou nástrojů, od klasického Mozarta, až po odvazový jazz. Snímek má i příznačné poslání bezstarostné jízdy a volného pádu, tak typické pro divoké mládí a bezohlednou upřímnost. Sotva se totiž Godardův hrdina nadechne, pokud mu to závratné tempo a těkající kamera umožní, již chcípá na bílé laině ulice. Vzkřísení filmové řeči a nastartování nových vyjadřovacích možností, které U konce s dechem signalizuje, má i dodnes nesmírný vliv, který je možno najít i u tak rozdílného režiséra, jako je Quentin Tarrantino. Přitom jeden z nejvlivnějších a stále svěžích snímků světové kultury není jen dílem jednotlivce. Ďábelský koktejl a manifest Nové vlny o rychlé jízdě, vraždě, bezstarostné mládeži, pop-ikonách západní kultury totiž pomáhali namíchat tehdy ještě nepříliš známé osobnosti jako režiséři François Truffaut, Claude Chabrol nebo Jean-Pierre Melville."Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)
Dva stárnoucí policisté, přátelé Stan a Simon, chtějí podat výpověď a odjet na Antily dělat hoteliéry. Zajdou se rozloučit do nočního klubu, tam ale hledaný zločinec Schneider Simona zastřelí a uteče. Smutný Stan doma vyhodí obě připravené výpovědi a zůstane u policie, aby se mohl pomstít. Na to si ale musí počkat celé dva roky, než se objeví zprávy, že Schneider je zpátky ve Francii. Stan zatím vychovává Simonova syna a stal se šéfem protiteroristického oddělení. Když dojde ke krvavému přepadení auta s penězi, je Stan přesvědčený, že je to Schneiderovo dílo. Jeho šéf mu nevěří, Stan ale pátrá dál a používá k tomu jakékoli metody, včetně těch ne příliš legálních. Dopadnout Schneidera ale nebude vůbec jednoduché
Francouzského tajného agenta Josselina "Josse" Beaumonta pošlou do jisté africké země, aby tam odstranil diktátora Njalu. Politická situace se však radikálně změní a předtím nepohodlný diktátor se stane pro francouzskou vládu důležitou osobností. Tajná služba Josse zradí a africká vláda ho odsoudí za přípravu atentátu. Jossovi se po dvou letech podaří utéct a vrátit se do Francie, kde úmyslně informuje bývalé nadřízené, že splní svůj původní úkol a zabije prezidenta Njalu, který právě přicestoval na oficiální státní návštěvu. Tajná služba všemožně usiluje atentátu zabránit.
Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.
Policejní komisař Jean-Paul Belmondo má velice nebezpečného protivníka - vraždícího maniaka, jehož oběťmi jsou hezké Pařížanky.
Neznámý muž už několik týdnů pronásleduje telefonicky Noru Elmerovou a vytýká jí její amorální život. Mladá vdova je na pokraji nervového zhroucení. Nechala si dokonce změnit své staré telefonní číslo, neznámý se však opět přihlásil a oznamuje Noře svoji návštěvu. K smrti vyděšená žena volá na policii, ta ale zatím nic nepodnikne. Když po chvíli zazvoní u dveří zvonek, Nora nevydrží nervový šok a vrhne se z okna. K mrtvému tělu přijíždí komisař Le Tellier, ztělesněný Jean-Paul Belmondem, s kolegou Moissacem a na místě začínají s výslechy svědků. Zjišťují, že muž, jenž zvonil u Nořiných dveří, byl hostem u jejích sousedů a při příchodu si popletl byty. Nikdo si však nevšimne černě oblečeného motocyklisty, který postává opodál. Velmi spletité vyšetřování se rozbíhá
Bývalý advokát Jean-Paul Belmondo přišel o ženu, ztratil důvěru dcery a začal holdovat alkoholu. Po jednom večírku je u nich v domě nalezen mrtvý mladík. Ujme se obhajoby hlavního podezřelého a pokusí se získat zpět důvěru rodiny a možná i svou bývalou reputaci...
Bart Cordell se vrací do Francie převzít impérium svého otce, který zahynul při letecké katastrofě. Je však obviněn z pašování drog a začíná tušit, že otcova nehoda i jeho obvinění jsou součástí rafinovaného spiknutí.