Kapitán Finlay z policejního oddělení vražd ve Washingtonu vyšetřuje vraždu Josepha Samuelse, jehož tělo bylo objeveno ráno v hotelovém pokoji. Nalezené stopy vedou mezi skupinu demobilizovaných vojáků Leroye, Montgomeryho, Floyda a Mitchella, s nimiž se nejspíše naposledy večer setkal. Největší podezření padá na nenápadného Mitchella. Kapitán Finlay však musí najít motiv vraždy...
Kriminální drama odehrávající se po druhé světové válce, natočil hollywoodský režisér Edward Dmytryk, jenž se do diváckého povědomí zapsal především jako vypravěč silných, dramatických příběhů (Vzpoura na lodi Caine, Mladí lvi, Warlock, Pod kopyty stád). Ten skvěle pracuje s kontrasty světla a stínu, některými bizarními postavami a situacemi, přitom promyšleně využívá detektivního motivu k jejich rozehrávání.
Příběh vznikl podle románového debutu The Brick Foxhol, spisovatele a později úspěšného hollywoodského scenáristy i režiséra Richarda Brookse. Film se ve své době jako první zabýval tématem antisemitizmu v Americe a jeho protirasistické vyznění zůstává stále působivé.
Dlouho před Tarantinovými Gaunery se objevilo drama o narychlo sestavené partě výstředních tvrďáků, kteří plánují dokonalou loupež, aby ji nakonec zkazili, poštvali se sami proti sobě a bojovali o záchranu svého života. Steve McQueen zazáří v roli bývalého fotbalového hrdiny, který se nechá přesvědčit, aby se stal řidičem únikového auta v nebezpečném dobrodružství. V tomto příběhu natočeném podle skutečné události vystupují policisté a bankovní klienti, kteří se stali svědky přepadení.
Zatímco lidé se chystají na Štědrý den a někteří se ještě pokoušejí na poslední chvíli dokoupit některé chybějící dárky, podvodník a notorický zlodějíček Nick Bianco přepadne se svými třemi kumpány známé newyorské klenotnictví. Jejich vloupání se neobejde bez násilí a zbytečně usmrcené oběti. Biancovi se podaří uprchnout z místa činu, ale musí nakonec díky zradě strávit tři roky za mřížemi. Také tentokrát svou manželku a děti zanechává doma bez finančních prostředků. Po čase však dostává Bianco nečekanou životní šanci...Kriminální snímek, který patří mezi nejlepší tituly filmu noir, natočil významný holywoodský režisér Henry Hathaway (Tři bengálští jezdci, Liška pouště, Niagara, Na sever Aljašky, Synové Katie Elderové, Nevada Smith). Chlapáckého Nicka Bianca vytvořil Victor Mature, půvabnou Nettii hraje Coleen Grayová. Úlohu psychopatického vraha Tommyho Uda nezapomenutelným způsobem ztvárnil debutující Richard Widmark (kterého jsme mohli vidět ve filmech Žluté nebe, Zlomené kopí, Pod kopyty stád, Podzim Čejenů).
Starý zpustlý architekt, který se pravidelně bavil obscénními gesty vůči ženám, se stal obětí vraždy. Podle hesla "s čím kdo zachází..." byl utlučen obřím keramickým penisem. Případu se ujímá zmatený, ale vytrvalý inspektor. Vyšetřování vede postupně až do nejvyšší turínské společnosti mezi bizarní
persony s více či méně neobvyklými perverzemi.
Filmové drama natočené v roce 1963 v koprodukci Itálie, Francie a Jugoslávie. Skvěle
obsazený film (Mastroianni, Salvatori, Blier, Girardotová) natočil slavný režisér Mario
Monicelli a získal za něj nominaci na Oskara.
Zajímavý debut Elia Petriho vypráví příběh ambiciózního středostavovského starožitníka, miláčka žen, který je neprávem obviněn z vraždy své milenky. Okolnosti jej donutí k zamyšlení nad svou minulostí: začíná si pomalu uvědomovat ubohost svého života. Petri zde kriticky pohlíží na metody italské policie. Již ve Vrahovi vystupuje do popředí téma, které dominuje i v jeho dalších filmech: vztah občana a orgánů moci aneb sociálně-kritický pohled na naši společnost.
Z jeho tváře vyčetli pravdu o sobě. Britská filmová alegorie o hranicích lidského soucitu a porozumění.
Na sedmnáct let byl za hromadění zbraní a munice odsouzen Johnny McQueen, šéf místní organizace IRA. Odseděl si jen osm měsíců, ale těch dalších šest, po které se po svém útěku musel skrývat, si s vězením příliš nezadalo. A v base, jak říká Johnny, má člověk čas přemýšlet. Proto by dnes daleko raději za "jejich věc" bojoval v parlamentu, než na ulicích. Jenomže k mírovému řešení doba ještě zdaleka nedozrála a k pouličnímu boji jsou zapotřebí peníze. Hodně peněz. A ty se dnes Johnny v čele malé skupinky příslušníků organizace chystá ozbrojeným přepadením získat. Nikdo z těch mladých, nadšených mužů ovšem netuší, že jejich tak skvěle připravená a zdánlivě velice jednoduchá akce se zvrtne. A že události, které po ní budou následovat, se stanou prubířským kamenem nejen jejich vlastních charakterů, ale i mnoha dalších, původně zcela nezúčastněných lidí.Snímek režiséra Carola Reeda, natočený podle románové předlohy F. J. Greena, není politickým filmem ani napínavým thrillerem. Daleko spíš je jakousi alegorií o hranicích lidského soucitu. Nezabývá se bojem mezi zákonem a ilegální organizací, nýbrž pouze konfliktem v srdcích lidí, kteří se z těch či oněch důvodů stanou jeho účastníky.
James Mason (1909-1984) označil Johnnyho McQueena za svou životní roli a "Štvance" za svůj nejoblíbenější film režiséra Reeda.
Svůj filmový debut si tu odbyla Kathleen Ryanová (1922-1985), kterou pro roli Kathleen objevil Carol Reed v Irsku.
Film byl nominován na Oscara za střih a v r. 1948 získal cenu BAFTA za nejlepší britský film.
V tomto filmu hraje Lee Marvin amerického gangstera, který z osobních důvodů přijíždí do Francie, kde přepadne banku. Při akci je zabito několik policistů i náhodných chodců. Na útěku před policií se schová v jedné zapadlé francouzské vesnici. Po čase však zjistí, že vesničané, kteří ho ukrývají, jsou velice divní a že mu od nich hrozí daleko větší nebezpečí, než od samotné policie. Film byl ve své době kasovním trhákem ve Francii.
Idealistický Maďar János Szabó (Peter Lorre) přijíždí do New Yorku, nedočkavý splnit si svůj "americký sen." V jeho hotelu ale hned první den vypukne požár, při kterém si János vážně popálí obličej. Takto znetvořený nemůže najít práci a společnost ho zavrhne. Okolnosti ho nakonec donutí nastoupit dráhu zločinu. Jenže potom potká slepou Helen (Evelyn Keyes).
Hong kongský akčňák plný skvélych bitiek. Jedná sa tu o skupinu špičkových vojakov z názvom čata 701, ktorým bola odstránená nervová sústavu a tak necítili bolesť. Čata sa vzbúrila a zároveň na to všetci zmizli. Čuj-čik alebo tiež známy ako učiteľ sa rozhodne postaviť posledným členom čaty, ktorý vyvražďujú drogových bossov. Musí za každú cenu skryť svoju identitu aby ochránil seba i svojich priateľov.
