Nevadský detektiv Jerry Black (Jack Nicholson) je v práci naposled. Za několik hodin opustí svou kancelář v oddělení vražd a po večírku na rozloučenou odejde do výslužby. Nečekaný nález mrtvého těla osmileté holčičky dramaticky změní běh událostí. Black se naposledy vydává na místo činu a vezme na sebe i nepříjemný úkol oznámit pravdu rodičům oběti. Tváří v tvář zdrcujícímu žalu dívčiny matky pak učiní slib, který vyřeší jeho nejistotu ohledně další existence mimo policejní svět a navždy změní jeho život. Přísahá na svou duši, že vraha najde. Mladý ambiciózní detektiv zanedlouho zatkne prostoduchého muže, který byl spatřen na místě činu. Vynucené přiznání ovšem Jerryho neuspokojí a navzdory tomu, že je případ oficiálně uzavřen, pokračuje s posedlou vytrvalostí v pátrání. Jak daleko bude ochoten pro splnění svého slibu zajít? A jakou cenu za to zaplatí?
Gene Hackman coby soukromý detektiv Harry Moseby pátrá v pozoruhodném neonoiru Arthura Penna (Bonnie a Clyde, Malý velký muž) po šestnáctileté dívce, která utekla z domova. Vyšetřování přivádí chandlerovského hrdinu na Floridu, kde je vtažen do životu nebezpečných intrik. [43. MFFKV 2008]
Warren Beatty vystupuje v Detroitu jako "stand-up" komik nočních kabaretů, rozhazuje požitkářsky peníze a prohrává v hazardu. Ze strachu před pomstou podsvětí raději prchá začít nový život v Chicagu. Volí si novou identitu pod jménem Mickey One a pracuje raději v restauraci jako uklízeč odpadků. Do showbyznysu se snaží vrátit skrze agenta Bersona (Teddy Hart), jenž mu dohodí džob v luxusním klubu Xanadu, patřícím Edu Castleovi (Hurd Hatfield). Mickey se při prvním vystoupení skvěle uvede a Castle by si z něj rád udělal hlavní hvězdu svého podniku. Mickey se však bojí, aby ho v nové pozici nedohnala vlastní minulost.
Scenáristé a režisér filmu pojali příběh slavné gangsterské dvojice, který je založen na skutečných událostech, velice originálně. Na jedné straně se postarali o to, aby na filmovém plátně co nejpřesvědčivěji ožila krize třicátých let. Na straně druhé měl však pohled do minulosti posloužit jako odrazový můstek pro zúčtování se současností. Hrdinové filmu jsou sice brutální vrazi, ale to vše jaksi zůstává v pozadí. V popředí vidíme bojovníky proti existujícímu společenskému řádu a americkému vládnímu systému. Film se stal nesmírně populární zejména mezi americkou mládeží. Prvek protestu jí byl vždy blízký. Filosofie tohoto protestu je však zjednodušena, omezuje se na konstatování, že svět nestojí za nic a že oba sympatičtí hrdinové se právem bouří proti zavedenému společenskému řádu. Skutečnost, že zabíjejí, je druhořadá. Krutost, s jakou byli nakonec zlikvidovaní, jim nakonec ještě získává sympatie diváků.Bonnie a Clyde jsou ve filmu usměvaví, lehkomyslní, možná i dětinští, rozhodně jsou však obdařeni velikým osobním kouzlem. Zabíjejí jakoby neúmyslně a neradi. Jak je nemít rád, jak je nelitovat, když tak mladí nesmyslně zemřou. Odtud je jen krůček ke chvále a identifikaci. Tento film patří k významným dílům světové kinematografie. Kritika právem ocenila formální dokonalost tohoto díla, ale v hodnocení ideového vyznění snímku se často rozcházela.
Michael Faraday (Jeff Bridges) je univerzitním profesorem historie a specialistou na problematiku terorismu. Se svým desetiletým synkem žije v domě na předměstí Washingtonu D.C. a jen těžko se vyrovnává s nedávnou ztrátou manželky, agentky FBI, která zahynula při výkonu služby. Nové světlo do jeho rozvráceného života vnese sympatická rodina Langových. Stoprocentní Američan Oliver (Tim Robbins) se s manželkou a dvěma dětmi přistěhoval teprve nedávno a zdá se, že zdvořilostní vztah mezi sousedy brzy přeroste v přátelské pouto. Pak ale Michael přistihne nového známého několikrát při lži a vypraví se po stopách jeho minulosti. Odhalí šokující fakta úzce související s jeho specializací - Oliver Lang je totiž s největší pravděpodobností nebezpečný terorista, který se do Washingtonu přistěhoval v rámci příprav nové akce. Dokáže odborník na otázky terorismu osvědčit své znalosti v praxi a zhatit dokonale promyšlený plán teroristů?
John Tanner (Rutger Hauer) je oblíbený televizní publicista, jenž ve svém pořadu Tváří v tvář každý týden křižuje jednoho dalšího nehodného politika nebo armádního funkcionáře, a že jich je. Jednoho dne za ním přijde agent CIA Lawrence Fassett (John Hurt) s nabídkou spolupráce na odhalení nebezpečných špionů skupiny Omega. Potíží je, že špioni jsou Tannerovi přátelé Bernard Osterman (Craig T. Nelson), Richard Tremayne (Dennis Hopper) a Joseph Cardone (Chris Sarandon), s nimiž má onedlouho prožít další z jejich tradičních každoročních přátelských víkendů. Jenže podezření a strach změní přátelství ve vztek a nenávist...
Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů Sama Peckinpaha přebývá v rámci jeho filmografie, navzdory hvězdnému hereckému obsazení (už tehdy žijící legenda Steve McQueen a talentovaná Ali MacGrawová), spíše ve stínu Divoké bandy a Strašáků. Vedou se spory, zda právem, či ne, faktem však zůstává, že režisér zde představil jednu z nejbrilantnějších filmových expozic v rámci krimi žánru. Dříve než začneme sledovat dramatický útěk na podmínku propuštěného bankovního lupiče Doca McCoye a jeho milenky Carol nejen před policií, ale i před podvedeným zkorumpovaným politikem, jenž zařídil jeho propuštění z vězení, otevírá Peckinpah svůj film geniálně sestříhaným prologem, dokonale vtahujícím nejen do odosobněné mašinerie nápravného zařízení, ale především do neurotizujícího mikrosvěta hlavního hrdiny, zbaveného svobody. Po skvěle rytmicky rozehraném entrée přichází drsná lahůdka pro milovníky žánrového filmu o kufru s půlmilionem dolarů, doprovázejícím mileneckou dvojici na útěku do Mexika, bájného exilu všech amerických renegátů. (MFF Karlovy Vary)
Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)
Mafiánská komunita ve Spojených státech má už léta problémy s investováním nadbytečných prostředků. Pravá ruka mafiánského bosse Joea Fioreho Doc Fletcher dostane nápad, aby se všichni bossové dohodli a jednoduše si koupili švýcarskou banku. Tento nápad se ale nikomu moc nezdá, jen Doc je jím úplně nadšený a svého šéfa nakonec přemluví, aby banku koupil on sám pro vlastního syna. Joe je přesvědčený, že jeho syn Albert je obyčejný kluk, a tak ho Dock přesvědčí, že on ho zasvětí do tajů bankovnictví. Odlétají tedy do švýcarského Lugana, kde je čeká zprostředkovatel podivuhodný italský princ. K Dockovu nemilému překvapení, ale místo renomované banky, za kterou zaplatili 3 milióny dolarů, nachází pár ošumělých místností s kapitálem 900 dolarů. Zděšený Dock má tři možnosti: vrátí se do Ameriky a skončí v některém jezeře s balvanem na krku, uteče z města a bude se celý život skrývat, nebo zůstane a pokusí se něco vytěžit z toho, co mají. Oba s Albertem ale ví, že nemají vlastně nic.... Nezbývá jim nic jiného, než se vrátit za princem a vyslechnout si jeho návrh o miliardovém obchodu...
Film nakrútený podľa skutočnej udalosti zo šesťdesiatych rokov. Dvaja agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) prichádzajú v lete 1964 do malého južanského mestečka vyšetriť zmiznutie troch aktivistov boja za ľudské práva. Obaja muži si čoraz viac uvedomujú prítomnosť zlovestného napätia medzi belochmi, zaťaženými dedičstvom rasových predsudkov a zatrpknutým čiernym obyvateľstvom. Hrozí, že napätie vyústi do konfliktu.
