O romském prostředí a mentalitě nevzniklo u nás mnoho filmů. Některé se zabývaly převýchovou (Můj přítel Fabián), jiné zdůrazňovaly romantickou stránku v zobrazení tohoto etnika. Radikální řez si je zvolil jako barvitou kulisu pro kriminální příběh. Odehrává se v cikánské čtvrti jednoho okresního města, kde byl nalezen zavražděný syn tamního architekta, o němž bylo známo, že prosazoval zbourání nevyhovujících, zdevastovaných domů právě v oné oblasti. Vyšetřovatel se seznámí s půvabnou romskou dívkou a jejím prostřednictvím proniká do tajů této uzavřené a ne vždy pochopitelné komunity. Přiblížení odlišné mentality i zvyklostí však příliš připomíná turistické okouzlení exotickými mravy.
Kriminálně - špionážní příběh, údajně inspirovaný motivy skutečných případů.
1963: západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt se kdysi jmenoval Šmíd a je ve skutečnosti zdatným pracovníkem zpravodajské služby. Pokouší se navázat kontakt s bývalými spolužáky z gymnázia v Kostelci...
V roce 1955 předstírá zadržený agent ztrátu paměti, řeči i sluchu. Podle svých písemných sdělení se jmenuje Karel Neumann a narodil se v Radhošti... Špionážní film vychází ze skutečného, nikdy plně nevyjasněného případu.
Dušan Klein nám v roce 1975 přináší 3 detektivní příběhy z ponuré Ostravy, které nám ukazují běžnou denní rutinu kriminalistů v 70 letech. Ostravští přílušníci veřejné bezpečnosti řeší v časovém intervalu 24 hodin tři různé případy. Jedná se o zranění příslušníka VB, únos kojence a pátrání po pohřešované dívce.
Detroit v blízké budoucnosti. Policie stávkuje proti svému zaměstnavateli, společnosti OCP, a obyvatelstvo je sužováno řáděním ozbrojených gangů, navyklých na silnou drogu zvanou Nuke. Kybernetický organismus Robocop se svojí partnerkou Lewisovou pokračují v boji proti zločinu a snaží se především dopadnout gangsterského šéfa Caina, s nímž má ale OCP naprosto jiné plány...
Po svém propuštění z vězení se dva usvědčení násilníci (James Woods a Chico Martínez) vydají hledat muže, který proti nim svědčil ve Vietnamu. Režisér Elia Kazan uvádí nejvíce osobní film
jeho skvělé kariéry, fascinující psychologický thriller o důsledcích války.
Režisér Elia Kazan uvádí nejvíce osobní film jeho skvělé kariéry, fascinující psychologický thriller o
důsledcích války.
Bill Schmidt (James Woods) je vietnamský válečný veterán žijící na venkově se svou přítelkyní
Marthou (Patricia Joyceová) a jejich malým dítětem. Jednoho dne se u nich nečekaně objeví dva
kamarádi z armády. Tony a Mike (Chico Martínez a Steve Railsback) však chtějí něco víc než jen
přátelský rozhovor. Přišli se pomstít.
Brzy se ukáže, že tito hodně nezvaní hosté byli nedávno propuštěni z vězení. Byli zatčeni během
války ve Vietnamu, kvůli obvinění z kriminálních činů a Bill byl klíčový svědek při jejich soudním
procesu. Prakticky sami žijí Bill a Martha idylický život, vše co chtějí je klid. Ale Tony a Mike, kteří byli
tenkrát uvězněni za znásilnění a vraždu vietnamské dívky, plánují nastolit teror. Napětí začne
stoupat, když dva veteráni zastřelí psa nějakého souseda ... a stoupá ještě víc až k výbušné
konfrontaci mezi mladým párem a násilníky, kteří jsou rozhodnutí získat odplatu za Billovu
domnělou zradu.
New Orleans. Ilegální přistěhovalec vyhraje v kartách příliš velkou částku. Gangster Blackie a jeho kumpáni proto muže zabijí a peníze si vezmou zpět. Netuší, že jejich oběť byla infikována vysoce nebezpečným plicním morem a že se od ní sami nakazili. Městu tím pádem hrozí katastrofální morová epidemie. Je třeba očkovat každého, kdo přišel se zavražděným a s dalšími nakaženými lidmi do styku. Lékař z Veřejné zdravotní služby Clint Reed a policejní kapitán Tom Warren mají osmačtyřicet hodin na to, aby našli vrahy a zabránili nejhoršímu. Musejí přitom tajit pravdu o hrozící nemoci. Panický útěk obyvatel z města by totiž znamenal katastrofu pro celé Spojené státy...
Brilantně natočené černé kriminální drama o lovu na zločince a o závodu s časem je dalším dílem proslulého režiséra Elii Kazana. Film, natáčený na svou dobu nezvykle v reálných prostředích a nikoli v ateliéru, získal Oscara za scénář.
JOHN FRIENDLY (LEE J. COBB) ovládá v přístavním městečku s rozvětvenou sítí svých nohsledů přijímání i odmítání mužů do pracovního úvazku v docích. Ti nepohodlní, kteří narušují činnost jeho organizace jsou okamžitě odstraněni, mezi nimi i dělník Doyle. Jeho sestra Eadie po návratu z kláštera marně zjišťuje totožnost vrahů. Nevědomky s jedním z nich - bývalým boxerem TERRY MALLONEYEM (MARLON BRANDO) naváže přátelství, které postupně přerůstá v lásku...
Dnes už kultová snímka rozpráva o krátkom úseku zo života Dereka Vinyarda. Z mladého študenta sa po otcovej smrti stáva neonacistický stúpenec, obviňujúci "farebnú" komunitu z tohto incidentu. Netrvá dlho a Derek pocíti chlad tunajšej väznice. Dostáva 3 roky za zabitie dvoch potenciálnych zlodejov jeho auta. Za múrmi pomaly začne chápať fanatickú vieru aj z druhej strany. Domov sa vracia ako iný človek, ale zisťuje, že jeho brat Danny podľahol tomu istému zlu. Dokáže súčasná hlava rodiny pomôcť bratovi a svojím milovaným? Nie je už na nápravu neskoro?
Pakliže se v přehledové historické publikaci Scandinavian Cinema: A Survey of the Films and Film-makers of Denmark, Finland, Iceland, Norway, and Sweden píše o dějinách finského filmu, je jako jeden z nejzřetelnějších projevů prosazování se místní kinematografie ve světovém kontextu zmíněn právě Kaurismäkiho film Ariel. I když si bratři Kaurismäkiové v té době svou tvorbou už vydobyli jisté renomé především na filmových festivalech, až Akiho snímek Ariel se dostal k širší divácké obci.
Stopovat hnutí distributorů či pohyby vkusu mezinárodního publika je dosti komplikované, a nelze proto jednoznačné říct, proč se „přelomem" v kariéře finského režiséra stal právě příběh horníka, kterého stihnou těžké rány osudu v podobě otcovy sebevraždy a nespravedlivého obvinění ze spáchání zločinu, jež ho přivede do vězení. Svou roli mohla sehrát ta skutečnost, že se Ariel s postupem děje proměňuje v poněkud netradiční vězeňský eskapistický film. V této souvislosti není možná od věci zmínit, že dva roky před Kaurismäkim natočil film o útěku z vězení (Mimo zákon/Down by Law) Kaurismäkiho „spřízněný" režisér Jim Jarmusch.
Kaurismäkiho tvůrčí (hlavně vizuální) styl v mnohém definuje jeho záliba v retro designu, kterou s postmoderní potměšilostí a v jakési ideové koláži zcela ústrojně zapojuje do svých děl. S jiným slavným americkým filmařem Davidem Lynchem sdílí např. zálibu ve starých (zpravidla amerických) autech, která se v jeho filmech objevují dodnes. Jako by se i těmito výrazovými prostředky snažil překlenout prostor mezi dobou, kterou si on i jeho vrstevníci mytizovaně spojují s určitou životní stabilitou a obecnou přehledností uspořádání světa.
Je to možná právě touha horníka Taista, hlavního představitele, překonat vršící se protivenství, co diváky filmu oslovuje a inspiruje. Nemluvě o tom, že s ním mnoho lidí sdílí i jeho potřebu vytyčit si (sice poněkud nekonkrétní) životní cíl. Spění k určitému bodu je pro postavu Kaurismäkiho filmu sice poněkud atypické, nicméně sama iluzivnost snahy dostat se pryč, někam jinam, a neustálé vynucené úkroky ze stanovené cesty nás nenechávají na pochybách, že se díváme na film finského režiséra. - Petr Pláteník
