Filmy online ke shlédnutí zdarma

Dva vrazi na útěku nacházejí úkryt v baru nedaleko od místa činu. Donuceni okolnostmi berou místní omladinu jako rukojmí. Číšnici nezbývá nic jiného než vzít spravedlnost do svých rukou.

Edward Wain (Robert Towne), nešikovný vládny agent, je na stope gangstra Renza Capeta, ktorý pašuje Kubáncov a veľkú časť kubánskeho národného pokladu z Kuby. Renzo je prepojený na ľudí ako je Mary-Belle Monahanová, nechvalne známa gangsterská čubka, Happy Jack Monahan, jej tupý gangsterský brat a Pete Peterson junior, chuligánsky herec. Wain sa predstavuje ako Sparks Moran a Renzo ho prijme do svojich radov. Renzo zosnuje plán na "zostrojenie" morskej príšery, takže Kubánci mu dovolia zmeniť kurz. Podozrivá morská príšera mu umožní eliminovať niekoľkých Kubáncov a dostať sa bližšie k pokladu. No príšeru vymyslel už niekto predtým...

Malá Kate žije v ubohém prostředí, znásilňována svými vlastními bratry. Už v dětství si přísahá, že bude mít syny, vychová je podle svého a udělá z nich opravdové muže. Stane se a Kate, „krvavá máma", se se svými syny vydá na dráhu zločinu. Velí gangu, jehož surovost a sklony k násilí stoupají úměrně s rostoucím bohatstvím

Dva příslušníci pouličního gangu mladistvých Johnny Cade (Ralph Macchio) a Ponyboy Curtis (C. Thomas Howell) se dostanou do sporu s nepřátelským gangem a Johnny jednoho protivníka zabije. Oba chlapci se musí ukrýt před policií, a proto nákladním vlakem odjíždějí na venkov...

Člověk financí a politiky. Al Pacino v hlavní roli závěrečné části proslulé mafiánské trilogie. Francis Ford Coppola uzavřel svou mafiánskou trilogii snímkem Kmotr III (1990) po více než patnáctileté odmlce. Začátek jejího děje umístil do roku 1979, tedy plná dvě desetiletí od závěru Kmotra II. Michael Corleone (Al Pacino), nyní šedesátiletý, dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. Jeho zájem se přesunul od hazardu k nemovitostem a investičním bankám. A stal se z něho zbožný a vůči církvi nesmírně štědrý člověk, neboť přízeň Vatikánu, kde má několik vysoce postavených přátel, má v jeho proměně v bezúhonného byznysmena sehrát rozhodující úlohu. Jako svého nástupce jmenuje Vincenta Manciniho (Andy Garcia), nelegitimního potomka Sonnyho Corleona. Násilí však z vlastního života nelze jen tak jednoduše vymazat a je jen otázkou času, kdy minulost začne promlouvat do přítomnosti. Na rozdíl od prvních dvou částí vznikal Kmotr III až na několik newyorských scén prakticky celý v Itálii (v exteriérech v Římě a jeho okolí, v sicilském Palermu a Taormině a také v dekoracích postavených ve čtyřech největších ateliérech římského studia Cinecitta). Z klíčových členů štábu zůstali jen kameraman Gordon Willis, výtvarník Dean Tavoularis a samozřejmě spoluautor scénáře Mario Puzo. Třetí díl Kmotra je považován za nejslabší, což ve srovnání s oběma předchozími částmi, jež patří k nejlepším snímkům světové kinematografie (momentálně obsazují druhé a třetí místo ve známé internetové databázi IMDb), neznamená, že to je špatný film. Je třeba ho chápat jako důstojné uzavření ambiciózní filmové série o lidském snu, který zhořkl. Možná největším paradoxem je někdejší tvrzení, že komerční filmy ve stylu Kmotra umožňovaly Coppolovi realizaci mnohem osobnějších projektů, jakým byl např. Rozhovor. Dnes je nad slunce jasnější, že právě Kmotr a jeho pokračování tvoří bezesporu Coppolovo nejosobnější dílo. Ve světle tohoto faktu blednou i výtky, jež se na Kmotra III snesly po jeho uvedení a jež se soustředily vedle vatikánské dějové linie zejména na obsazení režisérovy dcery Sofie do klíčové role Michaelovy dcery Mary (v důsledku onemocnění Winony Ryderové těsně před natáčením). Americká akademie film ocenila sedmi oscarovými nominacemi (nejlepší film, režie, kamera, výprava, střih, píseň a herecký výkon ve vedlejší roli - A. Garcia). Všechny nominace však zůstaly neproměněny, neboť rok 1990 se stal rokem Costnerova westernu Tanec s vlky.

Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli.

Gangsterské drama Kmotr, natočené podle stejnojmenného bestselleru Maria Puza, patří mezi přelomová díla tzv. Nového Hollywoodu, a to jak komerčně, tak umělecky. Příběh newyorské mafiánské rodiny Corleonů, jíž tvrdou rukou šéfuje starý don Vito (Marlon Brando), se odehrává v letech 1945 - 55 a zaznamenává prudký rozmach organizovaného zločinu po skončení druhé světové války. V epických, rozmáchlých obrazech před divákem ožívají osudy italsko-americké rodiny, jež svůj blahobyt založila na hazardu, prostituci, vydírání a zastrašování. Tehdy mladý režisér Francis Ford Coppola, který byl poněkud překvapivě pověřen společností Paramount realizací jednoho z jejích stěžejních projektů (své nepochybně sehrálo i jeho italsko-americké zázemí), musel redukovat některé motivy rozsáhlé předlohy, ovšem podařilo se mu věrně zachovat jejího ducha - přesný popis fungování zločinecké organizace, zachycení její hierarchie, začlenění do tehdejšího společenského vývoje i často kritizované zdůrazňování rodinné soudržnosti. Pevnou dramatickou stavbu scénáře (na němž Coppola spolupracoval s autorem předlohy) podpořilo i režijní ztvárnění, jež čerpalo především z klasických vypravěčských praktik hollywoodských děl 30. let (např. Jih proti Severu), okořeněných soudobým příklonem k realismu, zejména v zobrazování násilí a sexu. Snímek získal tři Oscary - za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli (Marlon Brando, který svou cenu odmítl převzít). Pro úspěch filmu, který se stal diváckým hitem nejen ve Spojených státech, ale i ve zbytku světa (kromě např. tehdejšího Československa, kde se kvůli údajné glorifikaci zločinu a násilí nesměl promítat, ač Puzova kniha v českém překladu vyšla), bylo klíčové herecké obsazení hlavních úloh dona Vita Corleona a jeho nejmladšího syna Michaela. Vedení Paramountu nesouhlasilo s Marlonem Brandem, na němž mu vedle jeho dobře známé pověsti "obtížného a nespolehlivého herce, jehož poslední filmy byly propadáky", vadilo hlavně to, že je na roli mafiánského patriarchy příliš mladý (v době příprav filmu mu bylo 47 let), a ještě větší odpor dávalo najevo vůči Al Pacinovi, jenž se jim zdál málo známý, příliš obyčejný a především malý. Coppola s oběma herci natočil testy, jež nakonec šéfy Paramountu přesvědčily. Se stejnou pečlivostí režisér obsadil i další role, nejstaršího Corleonova syna, prchlivého Sonnyho (James Caan), jeho slabošského bratra Freda (John Cazale) a conseglieriho Toma Hagena (Robert Duvall). Úlohy Corleonových "vojáků" a dalších gangsterů ztělesnili vesměs málo známí představitelé, kteří dokonale typově odpovídali svým postavám (např. Richard Castellano jako Clemenza nebo Al Lettieri jako Sollozzo). V kreaci Michaelovy neitalské dívky Kay Adamsové zaujala budoucí múza Woodyho Allena Diane Keatonová a Corleonovu týranou dceru Connii ztělesnila pozdější Stalloneova partnerka z Rockyho, Coppolova mladší sestra Talia Shireová. Téměř tříhodinový snímek (který uvádíme, stejně jako další díly trilogie, ve dvou částech) vrcholí slavnou scénou křtu Michaelova synovce (představovaného Coppolovou dcerou Sofií), prostříhaného krvavým vyřizováním účtů s ostatními mafiánskými rodinami, jež znamenalo upevnění moci Corleonova klanu, ale také definitivní převzetí "rodinné firmy" zprvu zdráhavým Michaelem, který se stává důstojným nástupcem zemřelého otce.

Původní trilogie KMOTR je zde sestříhána v chronologickém pořadí. Ode dne útěku malého Vita Andoliniho z rodné Sicílie roku 1901 až po smrt dona Michaela Corleona v roce 1997. Do děje byly vloženy i některé scény, které byly v původních verzích vystřiženy.

New York v dobách, kdy mu vládla prohibice. Cotton Club není jen známý jazzový bar v Harlemu, ale také místo, kde se setkávají vlivní šéfové podsvětí. Mladý hudebník Dixie Dwyer (Richard Gere) zachrání život jednomu z mafiánů, ale brzy se zaplete do problémů, když se zamiluje do jeho milenky.

Harry Caul je expert na bezpečnost a dohled. Odposlouchávat lidi a pozorovat je kdykoli a kdekoliv je jeho práce. Jedna z nahrávek, které pořídil, se však stane vodítkem k nalezení vraha. A on začíná mít strach, protože se pravděpodobně zapletl do něčeho, co pěkně smrdí.