Manželé Banksovi z Třešňové ulice č.17 mají jeden velký problém - svoje děti. Oba jsou příliš zaneprázdnění, pan Banks (David Tomlinson) prací v bance a paní Banksová (Glynis Johnsová) schůzemi sufražetek, což by ani tak nevadilo, vždyť o ratolesti se přece může starat guvernantka... Potíž je v tom, že jak Jane (Karen Dotriceová), tak Michael (Matthew Garber) nejsou zjevně s výběrem těchto pečovatelek spokojení, protože u nich žádná dlouho nevydrží. A tak si šestá chůva za poslední čtyři měsíce balí kufry a rozezlený pan Banks musí psát další inzerát. Seznam s požadavky dětí striktně odmítne a roztrhaný ho hodí do krbu. V noci ovšem do domu vnikne západní vítr, zmocní se útržků a odnese je vzhůru k nebi. Ráno stojí na prahu domu Mary Poppinsová (Julie Andrewsová) s tím samým seznamem v ruce, tentokrát ale celým.
Mary Poppinsová je na první pohled, i přes svůj mladý věk, důstojná, přísná a upjatá osoba, se kterou není radno žertovat. Ovšem na pohled druhý, jak užaslí Jane a Michael brzy zjistí, je Mary docela jiná. Ne obyčejná, ledajaká chůva, jakých jsou tisíce, ale bytost plná fantazie, která navíc umí čarovat! Velké dobrodružství začíná. Kolem Mary a jejího veselého kamaráda a muže všech řemesel Berta (Dick Van Dyke) se pořád dějí podivuhodné věci, takže například i taková zdánlivě všední procházka do parku má do všedního zážitku daleko. A světe, div se, nebude mít nakonec Maryin kouzelný pohled na svět nějaký vliv i na rodiče? Že by si konečně všimli, že je jejich děti potřebují?Ke vzniku rodinné muzikálové komedie MARY POPPINSOVÁ (1964), která se i 40 let po své premiéře těší neutuchající popularitě, přispěla šťastná náhoda. Král animovaného a dětského filmu (nejen) 60.let, Walt Disney, jednoho dne zaslechl svou dceru smát se, a když se zajímal, co ji tak pobavilo, ukázala mu dětskou knížku anglické spisovatelky P.L. Traversové z roku1934. Přečetl si ji také a usoudil, že příběh zasazený do Londýna r.1910, plný fantazie a bláznivých nápadů, je ideální předloha pro filmovou adaptaci. Psal se rok 1945 a Julii Andrewsové bylo 9 let. Naštěstí pro ni a pro několik generací jejích obdivovatelů si ale P.L.Traversová postavila hlavu. Bála se, co by mohlo velké americké filmové studio s její Mary provést, a filmová práva Disneymu prostě neudělila. Ten se ale nevzdal a nakonec spisovatelku přesvědčil, mimo jiné na ni zapůsobil tím, že netrval na tom, aby měla filmová Mary pletky s Bertem. Při natáčení, které vypuklo téměř o dvacet let později než Disney původně zamýšlel, pak Traversová působila coby konzultantka. Samotné natáčení trvalo čtyři měsíce a dalších 11 měsíců zabralo vytváření speciálních efektů. Technicky náročná byla obzvláště scéna, kde děti s Mary a Bertem procházejí kreslenou krajinou plnou animovaných zvířat. Trpělivost se Disneymu ale bohatě vyplatila, stejně jako fakt, že svěřil titulní roli na filmovém plátně debutující Julii Andrewsové. Oscara si odnesla nejen ona (nejlepší herečka), ale muzikál uspěl i v kategoriích nejlepší střih, píseň (Chim Chim Cher-ee), vizuální efekty a hudba, tedy v pěti z celkově 13 nominací.
Slavná americká herečka a zpěvačka Judy Garlandová začala svoji strmou hollywoodskou kariéru už v dětství. První vrchol její popularity přišel v roce 1939, kdy jako šestnáctiletá ztvárnila hlavní dětskou hrdinku Dorotku v dnes již klasickém filmovém muzikálu Čaroděj ze země Oz. Zároveň s tímto hvězdným úspěchem však začaly i její problémy se závislostí na různých druzích utišujících a povzbuzujících léků, s níž bojovala se střídavými úspěchy až do svých čtyřiceti sedmi let, kdy vyčerpávající bitvu prohrála. Mezitím však prožila život, který by si nezadal se scénářem leckterého hollywoodského filmu. Byla několikrát vdaná, mimo jiné za slavného muzikálového režiséra Vincenta Minnelliho, jejich dcera Liza se později stala také známou zpěvačkou a herečkou. Její kariéra byla velmi bouřlivá, prožila několik zdrcujících ústupů ze slávy, aby se nakonec znovu triumfující vrátila do světel ramp i na filmová plátna. Žila extrémně a relativně krátce, neschopná opustit drsný svět šoubyznysu, který ji od dětství vysával, pohlcoval a ničil, bez nějž však přesto nedokázala existovat. Nejspíš proto, že byla jeho dokonalým ztělesněním.
