Marilyn Monroeová vytvořila v nestárnoucí komedii Howarda Hawkse prototyp okouzlující sexuální bohyně s plavou hřívou, která si omotává srdce všech okolních mužů. Role rozkošné naivní blondýnky Lorelei jí byla šita přímo na míru a film měl obrovský úspěch. Monroeová si jím vysloužila přezdívku "dumb blonde" - hloupá blondýnka, která ji v podobě dalších filmů provázela téméř celý život. Příběh vypráví o dvou kabaretních umělkyních Lorelei Leeové a Dorothy Shawové. Bohatstvím opojená Lorelei se chce vdát za movitého muže, "aby měla čas na lásku". Moudrá a v lásce skeptická Dorothy v podání vynikající "tmavovlásky" Jane Russellové naopak ochraňuje svou přítelkyni před nepříjemnými důsledky její nezodpovědné teorie. Obě dívky ke konci naleznou toho pravého: Dorothy chytrého, ale milujícího Malonea a Lorelei bohatého Esmonda. Není však úplně jisté, zda ho skutečně miluje, nebo zda má raději jeho majetek.
Australský disc-jockey Ashley Wallace (Robert Hughes) dostane za úkol udělat rozhovor se skupinou ABBA během jejího turné po pátém kontinentě. Odjíždí však narychlo a nemá novinářský průkaz, takže je prakticky bez šance proniknout do blízkosti švédské čtyřky. Následuje tedy skupinu po několika australských městech, aby nakonec zažil jedno velmi příjemné překvapení.Film byl natáčen během australského turné a bylo do něj vstřiženo mnoho autentických záběrů z koncertů. Mihne se v něm i manažer skupiny Stig Andersson. Pikantní bylo, že nikdo neřekl skutečným tělesným strážcům skupiny o tom, že se nějaký film točí, a tak od nich dostali filmoví bodyguardi pěknou nakládačku. Snímek je také jedním ze zahraničních filmů, které byly v ČSSR uloženy do trezoru. Pouhé dva dny před vysíláním v ČsT byla ABBA ve filmu stažena z programu, protože členové skupiny podpořili snahu polské Solidarity. Českoslovenští diváci tak museli na švédský kvartet ve filmovém provedení na televizních obrazovkách čekat téměř deset let.
Dnes téměř zapomenutý snímek z počátku kariéry Olivie Newton-Johnové. Mimozemská rasa objeví hudbu skupiny Toomorrow (mimochodem jde o skutečnou kapelu, kde Olivia působila) a pozemská hudba se ukazuje být lékem na jejich civilizační neduhy. Spřádají tedy plány, jak přenést tuhle živou hudbu do svého světa.
Listonoš Brabec je pro svůj smysl pro humor vítaným hostem revuálního divadla, jehož řediteli Holtovi každý den nosí psaníčka od ctitelek. Mezi Holtovy fanynky patří také Brabcova sestra Anny. Dívka by chtěla k divadlu, ale zatím pracuje jako panská u herečky Veldenové. Právě se zkouší nová revue, jméno autora je tajné. Veldenová vrátí těsně před premiérou roli, protože se jí nezamlouvá. Pohotový Brabec představí řediteli sestru, která umí všechny úlohy nazpaměť. Anny je přijata, jen je třeba svolení autora. Brabec zjistí, že jím je ministr pošt, který se zúčastnil jedné pošťácké zábavy a jemuž se sestřino ochotnické vystoupení velmi líbilo. Svolení tedy Anny získá snadno, ale její bratr musí čelit dalším komplikacím. V kritické chvíli divadlo opustí většina personálu. Brabec pohotově obsadí uvolněná místa svými přáteli listonoši. Představení má nakonec nečekaný úspěch a všichni jsou spokojeni [NFA.cz]
Americký muzikál opisuje příběh děvčete, které chtělo být milované. Charity "Naděje" Valentinová pracuje už osm let jako barová tanečnice. Právě se chystá na svatbu se svým přítelem, z toho se ale vyklube podvodník, který ji jen okrade a uteče. Zoufalá Charity bloudí po městě, když se náhodou potká se slavným italským hercem Vittoriem Vitalem. Náhoda chce, aby Charity strávila s Vittoriem celou noc - nejdřív v zábavných podnicích a později v jeho domě. Vittorio je naivní a jednoduchou Charity okouzlený a vlastně pro oba má společně strávená noc velký význam. Charity se rozhodne změnit svůj život a hledá si normální zaměstnání. Na úřadu práce se seznámí s Oskarem. Oba si hned padnou do oka a vypadá to tak, že Charity konečně našla toho pravého....
Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie.
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku".
Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života.
V příběhu, který zná každé americké dítě je malá Dorotka spolu se svým pejskem přenesena tornádem z Kansasu do kouzelné země Oz. Aby se dostala zpět, musí se vypravit na dlouhou cestu do Smaragdového města, kde žije mocný čaroděj. Doprovázejí ji tři společníci: Strašák, Zbabělý Lev a Plechový Dřevorubec. Po cestě číhá mnoho nebezpečí a navíc si na Dorotku brousí zuby Zlá čarodějnice Západu. Známou scénu s hodnou čarodějnicí Glindou ("Are you a good witch, or a bad witch?") ze začátku filmu můžeme vidět na plátně kina Radio City Music Hall ve filmu SVĚT ZÍTŘKA.
Spolumajitel soukromé nemocnice, lékař John Dolittle s úžasem zjistí, že se mu vrátila schopnost z dětství, opět rozumí zvířecířeči. Záhy se seznámí sřadou zvířecích tvorů i s jejich problémy, a stane se proti své vůli věhlasným zvěrolékařem, vyhledávaným zvířaty domácími i divokými. Nová "praxe" mu však způsobí vážné komplikace v práci i v rodině. Díky malé dcerce Maye však nakonec pochopí, že se musí smířit se skutečností a přijmout sebe samotného jako "zvláštního"člověka: vyléčí tygra Jacoba, který chtěl spáchat sebevraždu a stane se konečně správných otcem, manželem i lékařem.
