Hlavní postavou napínavého příběhu je policista Ray Dolan, který se se svou manželkou Michelle právě přistěhoval do uzavřeného komplexu obytných domů, stojícího na pokraji malého města. Ještě dřív než se stačí důkladně seznámit se všemi sousedy, začne však právě tady jedné noci řádit maskovaný muž, který přepadává a brutálně znásilňuje ženy. Zpočátku rutinní případ, ke kterému se policie staví poměrně lhostejně, se však postupně mění v napínavý souboj, protože přes rozsáhlé pátrání a všemožná policejní opatření násilník nejen uniká spravedlnosti, ale pokračuje ve svém řádění. Lidé dostávají strach a začínají se stěhovat pryč z místa, jehož novým nájemníkem se stal strach. Ray však zůstává, odhodlán dopadnout netvora s lidskou tváří.
Rod Baskervillů je proklet. Od doby, co bezbožný, násilnický sir Hugo zabil svou manželku, kterou neprávem obvinil z nevěry, od chvíle, co její věrný pes prokousl vrahovo hrdlo, visí nad touto rodinou prokletí násilné smrti. Přízrak oddaného zvířete se prohání po blatech a nikdo z Baskervillů mu neunikne. A zdá se, že na této pohádce, jak se o dávné legendě poněkud pohrdavě vyjádří Sherlock Holmes, přece jen něco bude. Proč by jinak na tváři sira Charlese, jehož mrtvé tělo bylo nalezeno před branou rodinného sídla, utkvěl tak zoufalý výraz hrůzy a děsu? Proč a před kým by utíkal? A proč by poblíž jeho mrtvoly byly objeveny stopy obrovského psa? Sherlock Holmes je ovšem mužem moderní doby a v záhady a nadpřirozeno nevěří. A se sebedůvěrou sobě vlastní je přesvědčen, že se mu podaří ochránit nového majitele před vším, co by mu mohlo hrozit. Jenže nehostinná blata, uprostřed nichž se rozkládá baskervillské panství, ještě nevydala všechna svá tajemství...
Nejnovější verze jednoho z nejslavnějších případů Sherlocka Holmese vznikla v produkci britské BBC, která při natáčení (pro vytvoření legendární psí příšery) použila metodu počítačové animace, osvědčené v cyklu Putování s dinosaury.
Hongkongský snímek CHUNGKING EXPRESS režiséra Wong Kar-waie je v odborných kruzích považován téměř za kultovní záležitost. Milostný příběh s kriminální zápletkou je natočen v "asijsky hbitém" tempu a zároveň je dramaturgicky značně rozvolněn. Snímek je považován za vrchol režisérova specifického a formálně svobodomyslného stylu, ve kterém např. kameramané snímají jednotlivé obrazy téměř výhradně z ruky. Zachycuje milostné trable dvou policistů, kteří se vyrovnávají s tím, že je opustily jejich partnerky. Lehce načrtnuté příběhy slouží k stylově čisté a působivé studii, stylizovaně zachycující všednodenní život. Film je složen ze dvou nezávislých příběhů o lidech z okraje společnosti nebo o lidech pro společnost zcela bezvýznamných, jako jsou pašeráci drog nebo prodavačky v bufetu. Vyprávějí o samotě uprostřed davu, o neschopnosti komunikace a nenaplněné lásce. Zároveň je snímek oslavou hektičnosti přelidněného Hongkongu, "města tisíce přistěhovalců", jak se někdejší britské kolonii přezdívalo.
Známý a uznávaný režisérský představitel pozdního období francouzské nové vlny obsadil do hlavní
role svého snímku z roku 1981 Paříž. Její křivolaké uličky stejně jako honosné bulváry, její zahrady,
střechy jejích domů i oprýskané zdi, holuby, co zobou z jejích chodníků drobečky, zkrátka město,
které nikdy nespí a nikdy ani neusne, co bude Evropa Evropou. A přesně touto megapolí, snoubící
krásu starého s troufalostí nového, prochází žena jménem Marie, jako by zde byla úplně poprvé.
Právě totiž opustila brány věznice, za nimiž si odpykala svůj trest za přepadení banky. Od té doby
nevydrží mezi čtyřmi zdmi, a proto si také nyní vychutnává Paříž tím nejvíce bezprostředním
způsobem, co to jen jde. Jen krátce po odhodu ze zamřížované cely ale její cestu hned několikrát
protne Baptiste, mladá dívka odnikud, žijící podle vlastních pravidel a ve vlastním světě, kde není
radno zůstávat sama. Proto se také obě rozhodnou spojit své síly. Respektive Baptiste se rozhodne
připojit k Marii, protože si myslí, že je to osud a že je nutné starší ženu chránit. Vzhledem k Mariině
minulosti ale stále existují nebezpečí a vády, kterým dívka ani přes všechno své nadšení není
schopna čelit. Paříž má totiž mnoho tváří. A nejedna z nich je odvrácená.
Režisér francouzské nové vlny nás ve svém prvním celovečerním filmu zavádí do zběsilého dějového labyrintu. Studentka literatury Anne se začne stýkat se zvláštními přáteli svého bratra Pierra, mezi něž patří divadelní režisér Gérard, jeho přítelkyně Terry a Američan Philip. Na jedné party se dozví, že před nějakou dobou Juan, bývalý přítel Terry, spáchal za podivných okolností sebevraždu. Anne mezitím začne nacvičovat Shakespearovu hru Perikles s divadelním kroužkem, který vede Gérard. Philip Anne řekne, že Juan byl zavražděn tajnou organizací a že stejný osud čeká i Gérarda, do kterého se Anne zamiluje...
Dr. Frankow alias Dr. Mabuse (Jack Taylor) je vydírán tajemnou zločineckou organizací, která ho nutí, aby se zmocnil jisté superzbraně, jež by mohla ohrozit celé lidstvo. Aby dosáhl svého cíle, unese jednu spolupracovnici doktora von Orloff (Siegfried Lowitz), vynálezce zbraně, a pomocí hypnózy se dopátrá mísa, kde se nacházejí plány zbraně. Poté, co se jich Dr. Frankow zmocní, musí konstatovat, že mu bez tajného kódu nejsou k ničemu...
Marcel Carné a Jacques Prévert jsou zakladatelé francouzského poetického realismu ve třicátých letech minulého století. Brány noci bývají označovány za poslední film tohoto směru. Podnět k jejich natočení dala produkční společnost Pathé, která požádala Carného, aby připravil film pro Jeana Gabina, jenž se právě vrátil z americké emigrace. Hlavní ženskou roli měla ztvárnit Marlene Dietrichová. Carné, Prévert, Gabin i Dietrichová se shodou okolností zúčastnili baletního představení Le rendez-vous (Schůzka), které se mělo stát námětem pro jejich společný film. Nicméně scénář se slavné herečce nelíbil. Považovala ho za urážlivý pro francouzský národ a následně se i Gabinovi podařilo odstoupit od smlouvy. Marcel Carné se pod tlakem událostí rozhodl, že hlavní postavou jeho filmu bude tedy Paříž. A tak si nakonec mohl dovolit obsadit do hlavních rolí neznámé herce, jakými byli Yves Montand, Serge Reggiani nebo Jean Vilar. Pro potřeby natáčení byly postaveny velkolepé kulisy stanice metra Barb?s-Rochechouart a jeho okolí. Snímek postupně podtrhl všechny znaky typické pro poetický realismus včetně studiového natáčení. V jedné z tehdejších kritik byl film překřtěn na Brány nudy a toto stigma mu na dlouho zůstalo. Sám režisér později uznal, že neměl šťastnou ruku hlavně v případě výběru herců. I když se Yves Montand později stal hojně obsazovaným a uznávaným, v tomto snímku na něj vyšla role čtyřicetiletého muže, ačkoli mu bylo pouhých dvacet pět let. Carné mu také raději nedovolil, aby ve filmu příliš zpíval. V roce premiéry snímek vyvolal vlnu rozhořčení svým údajně „nevhodným" obsahem a již při premiéře diváci v sále pískali a dupali. Brány noci jsou totiž také pohledem na dobové praktiky - do světa černého trhu s potravinami a dřevem, do životů údajných válečných hrdinů a kolaborantů, což pobouřilo širokou veřejnost, protože šlo o témata nejen velmi citlivá, ale hlavně vadilo, že Francouzi zde nejsou vylíčeni jako národ hrdinů. Údajně právě toto „tažení" proti Branám noci vedlo Jacquese Préverta k rozhodnutí, že omezí psaní scénářů a bude se věnovat především literatuře. Pro Marcela Carného začalo také nepříliš úspěšné tvůrčí období. - David Čeněk
Kdepak je tentokrát náš Scooby Doo? Kde jinde než v Holywoodu! Scooby Doo se chce stát slavným hercem a Shaggy je jeho manažerem. Zatímco se Scooby-Doo snaží býti slavným, zbytek party si bez něho neví rady. Velmě, Daphne i Fredovi se po jejich kamarádovi moc stýská a vzpomínají na den, kdy se setkali poprvé. Rozdělí úspěch partu kamarádů? Nepromeškejte ani minutu z veselého příběhu, jak chtěl Scooby Doo dobýt Holywood.
Brilantní a okouzlující psychopat Janice Bickle (Lenny von Dohlen) zdroguje svého doktora Franka Carlylea (Matt McCoy) a uprchne z ústavu. Rozhodnutý pomstít se nenáviděnému lékaři za zfušovanou operaci se vetře za bouřlivé noci do jeho domu a postará se jemu, jeho manželce Dianě (Joanna Pacula) a jejich hostům (George Lazenby, Kylie Travis) o večer plný teroru.
Kdesi ve Francii je brutálním způsobem zavražděna mladá dívka. Zanedlouho dochází k podobné vraždě, obětí je tentokrát dcera známého sochaře. Zdrcený sochař i se svou manželkou zahajují vlastní vyšetřování a brzy se dostávají vrahovi na stopu. Bestiální šílenec se však rozhodne, že je na čase postarat se o lidi, kteří toho ví už moc.
