Filmy online ke shlédnutí zdarma

V představách mladého muže se neodbytně vrací obraz tajemného domu -- mystického stavení, které symbolizuje duchovní svět neznámé víry. Realizace snových výletů do exotických prostředí byla umožněna spoluprací s expedicí Tatra kolem světa.

Na první pohled dokonalé manželství. Ona, Clarie Spencer (Michelle Pfeiffer), žena v domácnosti, která se vzdala kvůli manželově kariéře své hudební kariéry. On, Dr. Norman Spencer (Harrison Ford), univerzitní vědec v oboru výzkumu, nadevše milující svoji nádhernou ženu Clarie a půvabnou dceru Caitlin. Ovšem, když se jednou Clarie zmíní svému muži o záhadných hlasech v jejich domě, které slyšela, a o záhadném zjevení ženy, které v jejich domě viděla, manželství získává první trhlinu na dokonalosti. Norman přesvědčuje ženu, že ji straší její klamné představy s takovou vehemencí, že Clarie začne pátrat po neznámé ženě. Nicméně, jak se Clarie přibližuje k pravdě, je jasné, že zjevení se nedá zapudit. A vrací se zpět k Dr. Spencerovi... i k jeho krásné ženě.

Ellie Arrowayová zasvětila celý svůj život hledání života na jiných planetách. Stala se z ní vědecká kapacita na kosmické ticho , kterému naslouchá prostřednictvím soustavy gigantických teleskopů. A pak jednoho dne zachytí signál z vesmíru... Musí tvrdě bojovat, aby byla vybrána k prvnímu kontaktu se vzdálenou galaxií. Navíc ji stále pronásleduje minulost v podobě Palmera Josse, jednoho z prezidentových poradců a zároveň jejího přítele, který by ji ve vzdálené galaxii nerad ztratil.

Rodina Billa Witneyho (Billy Warlock) se na první pohled ničím neliší od ostatních obyvatel Beverly Hills. Jsou to úspěšní, bohatí, ve svých oborech uznávaní lidé... Ale za pozlátkovou slupkou se skrývá cosi zlověstného! Cosi, co Billiho přinutí hořce litovat chvíle, ve které zatoužil poznat skutečnou pravdu.

Mrazivý příběh skupiny vědců, kteří v hermeticky uzavřené laboratoři zkoumají smrtelně nebezpečný mikroorganismus. Ten se na Zemi dostal při pádu vesmírné sondy a během krátké doby vyhladí obyvatele malého městečka. Záhadným způsobem se podaří přežít pouze nemocnému kojenci a starému alkoholikovi. Je vyhlášen stav ohrožení, oblast je neprodyšně uzavřena a do akce je povolán tým specialistů. Ten je ve složení biologa Stonea, mikrobioložky Leavittové, chirurga Halla a patologa Druttona uzavřen ve speciální laboratoři, umístěné v podzemí nevadské pouště, aby tu prozkoumal sondu i starce s nemluvnětem, kteří přežili, ačkoli spolu nemají na první pohled vůbec nic společného. Laboratoř je rozdělena do pěti na sobě nezávislých patrech, které lze neprodyšně oddělit a všechna jsou ovládána počítačem, který má v případě úniku nebezpečných látek zamezit jejich rozšíření na povrch.Na sondě je objeven mikroorganismus odlišný od všech známých pozemských forem života. Je nazván Andromeda a podroben dalšímu zkoumání. Vědci zjistí, že se živí energií a včas zabrání pokusu armády zapečetit místo dopadu lokální jadernou explozí. Vyjde najevo, že organismus rozkládá zdravou krev a přestože postupně mutuje do lidského organismu neškodné podoby, je stále velmi nebezpečný, protože mu zůstala schopnost narušovat a rozkládat veškeré plastické hmoty. Z těch se skládá také část bezpečnostního systému, což vede k tomu, že počítač spustí destrukční program, který má zabránit úniku látky mimo laboratoř. Vědcům zbývá velmi málo času, aby se pokusili proniknout k dobře chráněnému počítači a vypnout odpočítávání.

Když byl Billy Wilder v roce 1958 nominován na Oscara za režii Svědka obžaloby, poznamenal, že "dát Oscara člověku, který režíruje divadelní hru, je jako dát první cenu za sochu stěhovákům, kteří přesunou Michelangelovu Pietu z Vatikánu na newyorskou světovou výstavu". Pravda je to tak napůl. Wilder byl dost chytrý, aby zápletku povídky Agathy Christie (z níž vznikla divadelní hra) nepřepisoval, a pokud do ní zasáhl, pak jen tím, že zesílil charakteristiky a motivace jednotlivých postav. Asi největší změnou byla postava starého právníka sira Wilfrida (kterou si film pro sebe prakticky "ukradl" Charles Laughton). Ten se z nudného vzoru ctností změnil ve svérázného paličáka, trousícího neuctivé poznámky a paralelně se soudní síní bojujícího i se svou ošeřovatelkou, slečnou Plimsollovou (hrála ji Laughtonova manželka), která se snaží uhlídat jeho podlomené zdraví a nezdravé návyky. Díky této "sadistické Mary Poppins" přijme těsně po posledním infarktu případ Leonarda Volea (poslední role Tyrona Powera) ne však proto, že by mu věřil, ale protože má doutníky a zapalovač. Muž obviněný z vraždy bohaté staré panny, která mu odkázala všechen najetek, má jediné alibi, svou německou manželku Christine (strhující Marlene Dietrichová jako Laughtonův rovnocenný protivník). A právě díky ní se případ odvine způsobem, jenž nikdo nečekal, dokonce ani starý mazák sir Wilfrid. Uvádět podrobnosti by nebylo vhodné, konečně i v době samotného natáčení rozdal Wilder hercům i studiu scénáře, v nichž posledních deset stran chybělo. Co na Wilderově sebeironizujím výroku ovšem nesedí, je jeho schopnost učinit film z v podstatě nudného soudního dramatu, točícího se pouze kolem Volea a jeho soudního přelíčení. Soudní síň (dokonalá replika Old Bailey) je sice ve filmu přítomna, ale stejně podstatné jsou scény z právníkovy kanceláře, Wildfridovy souboje s ošetřovatelkou, ale i flashbacky do poválečného Berlína, kde Vole svou ženu potkal. Což Wilderovi zároveň umožnilo vtělit do filmu scénu, v níž Marlene Dietrichová nejen zpívá, ale poskytne divákovi pohled na své proslaveně krásné nohy. Film získal šest oscarových nominací včetně nejlepšího filmu. Most přes řeku Kwai (The Bridge on the River Kwai) byl však úspěšnější. - Iva Hejlíčková

Soukromý život Sherlocka Holmese patří mezi méně známé Wilderovy filmy pravděpodobně proto, že je pro něj velmi atypický. Okázalé, do posledního detailu propracované retro totiž nemá být oslavnou poctou velkému detektivovi ani parodií. Přestože jde o film s notnou dávkou až šustivě suchého britského humoru, jedná se v zásadě o klasický holmesovský případ, který sice obsahuje trpaslíky, lochnesskou příšeru, tajemné mnichy i královnu Viktorii, nikdy ovšem nepřestává být regulérně odhalovanou záhadou. Ale nejen to. Úvodní, dosti výstřední "případ s ruskou balerínou" nastoluje paralelní a v zásadě nejpodstatnější téma filmu - totiž Holmesův vztah k ženám. Ten se vine v jemně potlačené podobě celým filmem a právě on činí z tohoto Wilderova filmu v závěru velmi melancholickou podívanou. Není to stárnoucí primabalerína, ale půvabná promočená žena, kterou jedné noci přiveze drožka do Baker Street, kdo Holmesovi zlomí srdce. Vývoj Holmesova "milostného" příběhu je samozřejmě inscenován v britsky zdrženlivé podobě a odehrává se především prostřednictvím letmých náznaků a gest, nikdy nedojde naplnění, ale přesto je dost zřejmý na to, aby divák pochopil Holmesovu celoživotní zdrženlivost. Mnoho holmesovských fandů označuje snímek za jednu z nejlepších adaptací, ale milovníci Wilderových filmů ho nezbytně pociťovali jako zklamání, především kvůli absenci většího nadhledu nad tématem a překvapivému citu pro holmesovskou legendu. Snímek byl podle nich příliš dlouhý, nudný a nebezpečně se blížil "obyčejné" detektivce. Nevšimli si ovšem, do jaké míry Wilder vkládá do svého hrdiny sama sebe a jak je tudíž snímek upřímný a osobní. Neúspěch Sherlocka Holmese byl spektakulární, a to především vinou studia. Film byl původně proponován jako roadshow (způsob distribuce uplatňovaný u "velkých" filmů, které jsou uváděny v první vlně jen ve velkých městech za vysoké vstupné a z tohoto image exkluzivity a senzace pak titul těží ve druhé distribuční vlně), závěrečný Wilderův sestřih, trvající tři hodiny dvacet, ale studio vyděsil. Pod hrozbou, že snímek vůbec neuvede, ho Wilder drasticky zkrátil a nakonec byl uveden jen běžnou distribuční metodou. Wilder však z neúspěchu vinil hlavně sebe: "Měl jsem být odvážnější. Chtěl jsem udělat z Holmese homosexuála...." - Iva Hejlíčková

Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck.

Můžete se vydat správnou cestou, špatnou cestou, anebo můžete zvolit cestu vojenskou. Teď záleží na tom, jakou z nich si zvolí armádní vyšetřovatel Paul Brenner, který se na vojenské základně Fort MacCallum snaží objasnit vraždu přitažlivé kapitánky. Madeleine Stowe hraje Brennerovu spoluvyšetřující případu - coby armádní poradkyně pro případy znásilnění. Je to "hra na kočku a myš, kdy váš odhad na to, jak to skončí, bude totálně vedle."

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.