Třiadvacet let poté, co byl Norman Bates uznán duševně chorým pachatelem dvojnásobné vraždy a zmizel za branami psychiatrického ústavu, byl lékaři uznán za vyléčeného a přes protesty některých lidí propuštěn. Kvůli snížení státního rozpočtu však Normana nečeká žádná "mezistanice", která by mu ulehčila návrat do normálního života a také není určen žádný sociální pracovník, který by ho občas navštívil. Norman se vrátí zpět do starého gotického domu nad Batesovým motelem a najde si práci v kuchyni blízkého motorestu jako umývač nádobí. Spřátelí se se sympatickou číšnicí Mary, která dokonce souhlasí, že se k němu nastěhuje. Jenže pak to začne znovu. Jeho dávno mrtvá "matka" mu začíná telefonovat a zanedlouho dojde k první vraždě.
Není divu, Norman, který vypadá jako by se snažil žít v klidu, je neustále pronásledován sestrou své dávné oběti (pamatujete na slavnou vraždu ve sprše?) a navíc se dovídá, že jeho matka ve skutečnosti jeho matkou nebyla. Není divu, že se mu vrací znepokojivý pohled a mrtvých přibývá. Zda však vraždí Norman nebo někdo úplně jiný, to zdaleka není jediné překvapení, které vás v závěru filmu čeká.
Vyhodili ho z práce. Nemůže splácet hypotéku na dům. Soukromý detektiv Easy Rawlins je na dně. Začne hledat ženu, kterou nikdo neviděl. Daphne Monet je ďábel v modrém, dáma, která sice slušně platí, ale vybírá si velkou daň. V jejích patách se plíží vraždy, vydírání, lži, brutální praktiky policistů a špinavá politika. Easy naskočil do rozjetého vlaku, ze kterého není úniku.
Když John a Mary Ashbyovi zahynuli při leteckém neštěstí a jejich syn Antony spáchal sebevraždu, Eleanor i její bratr Simon se se smrtí rodičů a bratra jen těžce vyrovnávali. Po osmi letech se Antony Eleanor náhle zjeví v kostele během vzpomínkové mše. Simon však Eleanor nevěří a považuje ji za duševně chorou. Eleanor je rozhodnuta skoncovat se životem a jen Antonyho návrat ji v tom může zabránit. Rodinný majetek se má podle závěti už brzy začít rozdělovat...
Chris Smith po autohavárii utrpěl ztrátu paměti. Jeho jediným pojítkem s minulým životem je fotografie jisté ženy, kterou měl u sebe. Rozhodne se onu ženu hledat a zjistí, že to byla modelka, která byla zavražděna před několika měsíci. Jenže poté ji několikrát zahlédne ve městě, nikdy ji ale nestihne oslovit. Až jednoho dne kdosi zaklepe na dveře jeho hotelového pokoje…
Když pop star Vicki Robbins (Suzanna Leigh) náhle zkolabuje přímo před televizními kamerami, je diagnóza lékaře Langa (Michael Gwynn) tou nejjednodušší věcí pod sluncem: akutní přepracování. Lékař hned také zpěvačce doporučí léčení – ozdravný a zklidňující pobyt u svého známého farmáře Ralpha Hargrova (Guy Doleman). Vicky se rázem ocitá v jiném světě, kde s chutí objevuje nezkaženou přírodu malého ostrůvku i zvláštní specifika jeho nepočetných obyvatel. Ralph i jeho šarmantní soused Manfred (Frank Finlay) jsou totiž vášnivými chovateli včel, a právě tyto včely hrají v dalším vývoji našeho příběhu hlavní roli.
Bývalý boxer Kevin "Kid" Collins utekl z nemocnice pro psychcky narušené. Při útěku potkává jednu vdovu, Fay Andersonský. Ta ho přesvědčila, aby jí pomohl nějakým způsobem zaplatit dluhy po jejím manželovi. Fayin strýc Bud jim pomáhá, když unesou jednoho bohatého chlapce, přičemž žádají takové výkupné, aby mohli zaplatit dluhy.
Když už si bostonská policie neví rady při řešení série brutálních vražd žen, které evidentně nic nespojuje, je rozhodnuto vytvořit zvláštní komisi v čele se známým právním teoretikem Johnem Botomlym (Henry Fonda). Vraždění sice pokračuje dále, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. A tak jednoho dne přivede náhoda Botomlyho a jeho spolupracovníka detektiva Di Natala (George Kennedy) vrahovi na stopu. Vyřešení složitého případu je pak překvapivé. Ve filmu, který je inspirován skutečným případem, zaujme zejména mimořádný herecký výkon Tonyho Curtise v roli mnohonásobného vraha Alberta De Salvy.
Z legendární dílny studia Hammer (nesmrtelné série o Draculovi a Frankensteinovi) a jeho dvorního režiséra Terence Fishera pochází adaptace slavného díla Gastona Lerouxe. Londýnská opera chystá pod vedením šéfa souboru Harryho Huntera a za dozoru vychytralého majitele lorda Ambrose d'Arcyho nové představení Johanky z Arku. Pro titulní roli je vybrána půvabná a mimořádně talentovaná dívka Christine, která však ještě netuší, že na ní za zdmi Opery čeká tajemný „Anděl hudby“. Muž s maskou místo obličeje, jenž v sobě skrývá staré křivdy. Křivdy, které právě nyní vyjdou na povrch.
V tomto záhadami obestřeném příběhu Sherlocka Holmese ztvárnil energický Peter Cushing slavného detektiva z Baker Street, jenž musí rozlousknout tajemství strašlivého kvílení psa a systematická úmrtí generací Baskervillů. Příběh začíná v 17. století, kdy krutý Hugo Baskerville brutálně zabije sluhu a jeho dceru pak chce nabídnout svým podobně nemorálním kumpánům. Jí se však podaří uprchnout, a když ji pán dostihne v ruinách chrámu, zabije ji. Hned na to je však sám napaden a zabit obrovským psem, kterého nikdy nikdo nespatřil. Tento dávný příběh vypráví Holmesovi a jeho věrnému Dr. Watsonovi Dr. Richard Mortimer. Ten byl lékařem a přítelem zesnulého Sira Charlese Baskervilla, který nedávno zemřel podle všeho šokem z leknutí v devonshirských hvozdech poblíž onoho rozpadlého opatství. Z Londýna právě přijíždí Sir Henry Baskerville, který je dědicem panství. Začíná tedy vyšetřování úmrti, ke kterému se později přidají další, řádění ďábelského psa a odkrývání podivných obřadů... Podle mnohých se jedná o nejlepší zpracování Psa baskervillského všech dob. Ponurá anglická blata zahalená do lezavé mlhy, velmi přesvědčivý Peter Cushing v roli neúnavného vyšetřovatele a mistrovská detektivní zápletka předlohy dávají dohromady pozoruhodné filmové dílo. Mladý Christopher Lee působí dokonale aristokraticky a elegantně jako pravý člen vyššího stavu (a to hlavně oproti slabošským a zdegenerovaným příslušníkům urozené rodiny Baskervillů zobrazených v jiných verzích této Doylovy novely). Snímek má rychlý spád, Andre Morell zde ztvárnil zřejmě nejsolidnějšího a nejrealističtějšího Watsona všech dob, ovšem nejsilnějším magnetem filmu zůstává naprosto excelující Peter Cushing.
Hammer Film Productions (cca 1950 – 1970) dali v tomto „gotickém hororu“ dohromady tehdejší filmové hvězdy Petera Cushinga a Christophera Lee s režisérem Terencem Fisherem.Děj se odehrává v osamocené, blíže neurčené vesničce. (Podle přileb a uniforem místních strážců pořádku je to nejspíše někde v Prusku.) Příběh filmu začíná smrtí modelky a milenky mladého malíře Heitze, která je v lese nalezena zkamenělá. Místní lékař, Dr. Namaroff (Peter Cushing), se snaží - v této fázi filmu celkem nepochopitelně - vše zaretušovat a přesvědčuje úřady, že na vině je její milenec. Ten je zakrátko nalezen v lese oběšený. Profesor Heitz (Michael Goodliffe) přijíždí, aby záhadě přišel na kloub a svého syna očistil. Jeho krátké pátrání končí opět smrtí – a jak jinak než petrifikací... Ještě než se změní v kámen, stačí napsat dopis svému druhému synovi, Paulovi, pracujícímu v Lipsku na univerzitě (Richard Pasco). Ten po příjezdu z dopisu vyvodí, že vrahem je Megera, jedna z mýtických starořeckých Gorgon, žijící v zámku nad vesnicí. Po příjezdu Paul potkává Heitzovu asistentku Carlu Hoffman (Barbara Steel), kterou Heitz za ním poslal, aby ho špehovala, což nicméně padouchovi nevyjde, neboť oba mladí lidé se do sebe zamilují. Spletitá situace vyžaduje nutné posily, a na scénu se konečně dostává profesor Meister (Christopher Lee), Paulův šéf z Lipska, který přijíždí Paulovi na pomoc. Což se posléze ukáže jako dobrý nápad, protože jeho geniální mozek si vše spojí dohromady a Meister vydedukuje, kdo je Megera a jakéže to strašné tajemství tutlá Dr. Namaroff. Film pak rychle spěje ke svému nešťastnému konci (orig. unhappy ending).Zajímavá je konfabulace autorů filmu, kteří mytologickou Megeru nekompromisně zařadili mezi Gorgony – i když chudák nebyla Gorgona, nýbrž Erinye – a její jedinou podobností s Gorgonami je jedovaté klubko hadů namísto vlasů.
