Excentrická komedie sleduje návštěvníky kurzu plavání pro dospělé. Amy je učitelka na střední škole a právě se rozvádí. Jeden z žáků natáčí amatérský dokument o své sestře Jordan, která přes den dělá krupiérku a v noci striptérku – a chodí do stejného kurzu. Jordan se líbí pohledný učitel plavání Noah, bývalý nadějný olympionik, který zápasí s depresemi a strachem ze selhání. I další účastníci se snaží překonat fobii z vody. Místní policista, stárnoucí žena, výstřední matka s dcerou a mnoho jiných, skrývajících svá tajemství. Na závěr se z filmu stane příběh o lidech, hledajících štěstí a překonávajících svůj strach. Ne všichni kurz dokončí, ale ti, kterým se to povede, si uvědomí, že život neznamená jen naučit se plavat. Občas musíte prostě jen skočit do vody.
Zadlužený Bartek požádá matku o dočasné přístřeší pro svou rodinu. Prodal byt před dostavbou vlastního bydlení a netuší, že naletěl podvodníkovi a čeká ho závislost na matčiných příjmech. Odlišné zájmy a potřeby protagonistů vynuceného soužití ústí do ošklivých konfliktů. Absence soukromí deptá zejména Bartkovu ženu Beatu, pečující o malé děti a zklamanou sobeckostí svých příbuzných. Mezi ženami narůstá zaujatost a Bartek, znechucený neshodami, odchází. Zoufalá Beata se v afektu dopustí nepředloženého činu a soudní dohra nastolí otázku: „Kdo je vinen?“ Sociologicko-etickou vrstvu dramatu přejali autoři z reality – odtud reportážní styl jejich výpovědi o běžných ambicích současníků, o jejich postojích a osudech. A také o dnes běžné otrlosti a nezodpovědnosti – bez snahy a vůle k prokazování lásky a milosrdenství.
Píše se rok 1990 a kdesi na australském pobřeží přistane indonéská rybářská loď s pasažéry z Kambodže a Iráku, kteří se pokoušejí ilegálně dostat do země. Oklamáni falešnými sliby ocitají se uprchlíci na kraji pouště s třísetkilometrovou vzdáleností k nejbližšímu městu. Skupina se rozpadá a náhoda svádí dohromady podmračeného iráckého inženýra Youssifa, mírného, avšak rozhodného Kambodžana Aruna, hledajícího svého australského otce, a javánského rybáře Ramelana, jehož prokletím je přitahovat katastrofy nejrůznějšího druhu. Podobně jako Danis Tanović v Zemi nikoho přibližuje i scenárista a režisér Rowland ve svém debutu politické téma s lakonickým humorem vycházejícím z absurdity situace, aniž by však ztrácel ze zřetele její humanistický rozměr. Cestu podivné trojice za štěstím v podobě civilizace snímá vynalézavá kamera, která ideálním způsobem využívá fotogeničnosti australských širých plání.
Příběh, jehož hlavními hrdiny jsou dva bratři, začíná v roce 1962. Impulzivní mladík Accio, který k lítosti rodičů poslouchá pouze svůj instinkt, opouští kněžský seminář pro stále živé fašistické ideje, jimiž jej nakazil kamarád. Už dospělý, charizmatický a všemi oblíbený Manrico je naopak více než aktivním stoupencem levice. Oba milují tutéž dívku a vášnivě brání svá politická vyznání. Jeden z nejvýraznějších italských režisérů střední generace provází dvojici protagonistů, jejich rodinu a přátele patnáctiletým obdobím na pozadí sociálně-politické situace Itálie ve druhé polovině 20. století. Podmanivým způsobem zfilmovaný román Antonia Pannacchiho Il fasciocomunista (Fašokomunista) patřil k nejzajímavějším snímkům sekce Un Certain Regard letošního festivalu v Cannes. V hlavních rolích se představí vycházející hvězdy italského filmu Elio Germano a Riccardo Scamarcio.
Členové egyptské policejní kapely se omylem ocitnou na jednu noc v zapadlém izraelském městečku uprostřed pouště. Dvě různá náboženství, kultury, životní styly - jak to jde dohromady? Řada situací z běžného života se rázem stává zdrojem jemného humoru. A kdyby vám to nestačilo, je tu jako přídavek i nevyléčitelný svůdník žen, který se postará o zbytek.
Nejat patří ke druhé generaci tureckých přistěhovalců do Německa a váží si svého postavení, dosaženého díky vzdělání. Neschvaluje poměr svého otce s prostitutkou Yeter. Názor změní, když se dozví, že otcova přítelkyně posílá do Turecka peníze, aby její dcera mohla studovat. Ženina smrt, zaviněná prchlivostí otce, postaví mezi něj a syna hráz. Muž je odsouzen a Nejat odjíždí do Istanbulu hledat dceru Yeter. Netuší, že Ayten jako politická aktivistka už dříve uprchla před tureckou policií do Německa, kde se spřátelila s německou studentkou Lotte. Když je Ayten zatčena německou policií, vyhoštěna do Turecka a tam uvězněna, Lotte se přes odpor své matky za ní vypraví. Zákonitým dílem náhody se Lotte setká s Nejatem, který v Istanbulu zůstal, a události, jež dívka rozpoutá svým odhodláním sejít se s uvězněnou přítelkyní, ovlivní jejich osudy. Jednoho dne se do Istanbulu vypraví i Lottina matka, aby tváří v tvář životu na druhé straně přehodnotila své postoje. Film získal Cenu za scénář na 60. ročníku festivalu v Cannes.
Kirsi je dvanáctiletá rebelující slečna ze smíšené finsko-švédské rodiny, která emigrovala do Švédska. Po smrti tatínka žije jen s finskou matkou Esther, jež se nikdy nenaučila švédsky. V létě roku 1984 Kirsi vyhraje školní soutěž – na celé prázdniny se má stát reportérkou lokálního rozhlasu. Esther si však svou dovolenou představuje jinak, chce si se svou kamarádkou otevřít restauraci v letním domě na venkově ve Finsku a přemýšlí o tom, že se do Göteborgu na podzim už nevrátí. Drama se šťastným koncem o dívce, která se zoufale snaží vyznat ve složitém vztahu k matce, v tom, co je jejich společný domov, a v neposlední řadě také v první lásce, natočila režisérka podle vzpomínek na vlastní dětství, poznamenané neochotou matky sžít se s novou vlastí.
Španělské městečko San Hilario se vždy mohlo pyšnit výstředním primátem - právě tady se pořádaly ty nejhezčí pohřby. Stovky lidí sem jely stovky mil jen proto, aby mohli spočinout při zdejším obřadu. Nicméně i v pohřbívání vládnou módní trendy, a ty jednoho dne zasáhnou také San Hilario. Najednou se nikomu do země nechce. Proto vzbudí příchod Germana Cortese takový rozruch - právě s ním by mohla znovu přijít dávno zašlá sláva města, kde je veselo jen při vyhrávání funebrácké kapely.
Uznávaný, ale mírně nepřístupný britský profesor napomáhá třem mladým lidem pochopit sebe sama i ostatní v mikrosvětě města Louisville ve státě Kentucky.
Film o pocitoch medzi vykúpením a odpustením, ktorý Jeanne Waltz s precíznosťou koncentruje okolo emocionálneho vývoja dvoch hlavných postáv. Pri nevydarenom pokuse o sebevraždu v odľahlom kúte lesa zraní mladá ošetrovateľka dospievajúceho chlapca. Spanikári a s pocitom viny sa chce priznať. Ale nikto ju vlastne nevidel, tak to napokon zbabelo vzdáva. Chlapca hospitalizujú práve v nemocnici, v ktorej pracuje a je nútená starať sa o neho, bez toho, aby dala na sebe niečo znať. Postupne zisťuje, že sa vlastne na seba veľmi podobajú: obaja sú veľmi hrdí a v istom zmysle rovnako agresívni. Chlapec, ktorý je jej obeťou i záchrancom, si však postupne uvedomuje, že tá ktorá sa o neho stará, je tou, ktorá ho zranila... Znekľudňujúci portrét, ktorý sa vyhýba zbytočnej psychologizácii či moralizovaniu, a snaží sa skôr o neutrálny pohľad, strohým štýlom zachytáva hrdinov neschopných lásky k sebe, k životu, ani k iným.
