Smrt čeká na každého z nás. Má ale jednu obrovskou výhodu. Když člověk leží nastrojený v rakvi a okolo ho oplákávají pozůstalí, zapomene se na vše, v čem nebožtík za života hřešil. V rakvi je už zkrátka každý za dobráka.
V jedné britské rodině právě zemřela velká hlava rodiny a jeden z příbuzných se rozhodne, že nebude za pokrytce a vyjeví všem o zesnulém pravdu. A to nepříliš hezkou. Brzy na povrch vyplouvají temná rodinná tajemství, dávné zášti a křivdy, a každému konečně dochází, že členové rodiny k sobě nemají zdaleka tak blízko, jak se snaží předstírat…
High Tech Soul je první dokument, který se pouští do odkrývání hlubokých kořenů
techna po boku kulturní historie Detroitu, jeho rodiště. Od rasistických nepokojů roku 1967 po undergroundovou párty scénu pozdních osmdesátých let, detroitský ekonomický pokles nezastavil vynález nového druhu hudby, který přinesl mezinárodní pozornost svým producentům a domovskému městu.
V psychologickém thrilleru Černá labuť, zasazeném do prostředí newyorské baletní scény, zavádí vizionářský režisér Darren Aronofsky diváky na fascinující a mrazivou cestu do nitra mladé baleríny, která se kvůli své vytoužené roli v Labutím jezeře stane až děsivě dokonalou. Snímek sleduje příběh Niny (Natalie Portman), baleríny newyorského baletu, jejíž život je, podobně jako život všech v této profesi, plně pohlcen tancem. Žije s matkou Ericou, bývalou balerínou (Barbara Hershey), která své profesní ambice nikdy zcela nenaplnila podle svých představ a tak teď alespoň nadšeně podporuje kariéru své dcery. Když se umělecký šéf baletu Thomas Leroy (Vincent Cassel) rozhodne pro novou premiéru sezóny, Labutí jezero, vyměnit stávající primabalerínu Beth Macintyre (Winona Ryder), Nina je jeho jasnou volbou. Do souboru ale vzápětí přichází nová tanečnice Lily (Mila Kunis), která na Leroye velmi zapůsobí svou smyslností a pro Ninu se tak okamžitě stává velkou konkurencí. “Labutí jezero” totiž vyžaduje tanečnici, která umí zahrát jak nevinnou a noblesní Bílou labuť, tak Černou labuť, která představuje lstivost a smyslnost. Nina je dokonalým ztělesněním Bílé labutě, ale Černá labuť je její povaze a projevu vzdálená. To ale rozhodně neplatí pro Lily... Mezi oběma tanečnicemi se rozvíjí podivně zvrácené přátelství, které ale ničí vzrůstající vzájemná rivalita. Nina se nechce své vysněné role vzdát, ale při naplnění svého snu může překročit hranici, zpoza které už nebude návratu do normálního světa.
Barevný dětský film. Malý Pepík, který vyrůstá v zoologické zahradě, má svého miláčka - medvídě Brumlu. Se svým starším bratrem Zdeňkem a přítelem Frantou pomáhají ve volných chvílích medvědáři Kalábovi. Do zoologické záhrady přijede na návštěvu skupina vietnamských dětí a přiveze darem slůně. Na oplátku mají hosté dostat Brumlu. Pepík se snaží podniknout všechno možné, aby se nemusel s Brumlou rozloučit. Uteče s ním ze zoologické zahrady a snaží se jej ukrýt. Vietnamské děti si zatím prohlížejí zoologickou zahradu a jejich návštěva končí slavností, na které Pepík sám předá holčičce Zue Brumlu, když poznal, že jeho jednání nebylo správné. Smíří se brzo se slůnětem, které dostane jméno po něm. (FILMOVÝ PŘEHLED 50 / 1957)
Komediální drama scenáristy a režiséra Jeffa Morrise vypráví o manželské fobii Charlieho Portera (Ed Kerr), jehož dosud bezproblémový vztah s přítelkyní (Kathy Wagnerová) se začíná hroutit.
Charlieho bratr (A. J. Buckley) totiž požádal o ruku dívku svých snů (Kelly Overtonová), kterou zná sotva 24 hodin. Nabízí se tudíž otázka, proč Charlie a Ashley také neplánují svatbu. A než se Charlie vzpamatuje, Ashley ho začne hnát do chomoutu. Jenže mladý muž se svatby bojí jako čert kříže. A to ještě není zdaleka všechno, co ho čeká…
Na začátku se ocitáme u pokusu o zatčení nějakých podezřelých individuí, které moc dobře nedopadne. Střihem se dostáváme o rok později, kdy trojice mladých Američanů touží po nevázaném sexu, chlastu a jiných podobných radovánkách na hranici Mexika a USA. Seznámí se s místními kráskami a vše se zdá být podle plánu. Pouze však do doby, než se jeden z nich ztratí. Pátrání je zavede k nějaké zvláštní společnosti, která však s nimi určitě "nepůjde na pivo".
Päťdesiat rokov po vypuknutí celosvetovej pliagy zvanej ZOMBIE prichádza malá skupina preživších vojakov na šokujúci fakt: zombie nie sú až tak tupé, ako sa zdalo, začali dokonca chovať ľudí ako zdroj svojej potravy. A je ich všade strašne veľa.
Řecko-španělské životopisné drama založené na příběhu zpracovaném podle románu Dimitrise Siatopoula "El Greco: o Zografos tou Theou". Jak už název snímku napovídá, příběh je o renesančním malíři Domeniku Theotokopoulovi, který do dějin malířství vstoupil pod pseudonymem El Greco (tj. Řek), jak ho nazývali ve Španělsku, kam musel během svého života emigrovat. Hudbu k filmu složil známý řecký skladatel Vangelis.
Španělská komedie v režii Roberta Santiaga představuje trojici mužů, kteří se nezávisle na sobě chystají jedné noci skoncovat se životem. Každý pro to má svůj důvod.
Prvnímu zlomilo srdce, když ho jeho žena opustila měsíc po líbánkách kvůli instruktorovi aerobiku. Druhému zkrachoval obchod a třetí je tak tlustý, že nemůže žít, jak si vysnil. Ale ačkoliv důvody odchodu ze světa jsou různé, všichni tři pokus o sebevraždu zpackají. A tak se společně ocitnou na sezení terapeutické skupiny a ukáže se, že psycholožka, která právě ukončila studia, má ke svým pacientům blíž, než si myslí. A když objeví knihu od Roberta L. Stevensona Klub sebevrahů, zdá se, že právě ona nabízí řešení všech jejich problémů …
Jméno Jana Švankmajera najdeme ve všech světových encyklopediích - a zdaleka ne jen těch, které jsou specializovány na umění. Jeho surrealistické vize, v nichž většinou animuje živé herce a zároveň různé předměty, získaly v zahraničí zřejmě větší věhlas než u nás doma. Za komunistického režimu totiž Švankmajer nebyl žádnoucím tvůrcem. Z jeho filmů jmenujme alespoň tituly Don Šajn, Zánik domu Usherů, Kyvadlo, jáma a naděje, Něco z Alenky, Otesánek. V těchto dnech slaví Jan Švankmajer své sedmdesáté narozeniny a retrospektivu jeho díla spolu s dokumentem (jenž vznikl ve francouzsko-české koprodukci) lze považovat za malou splátku obrovského dluhu, který vůči tomuto umělci dodnes naše společnost má.
