Alex Hacke, člen německé avantgardní skupiny Einstürzende Neubauten, je znalcem nejrůznějších hudebních stylů a žánrů a neúnavným hudebním experimentátorem. Metoda sbírání zvuků, kterou nazývá nahrávání ulice" mu umožňuje pořizovat profesionální nahrávky kdekoli na světě. V tomto snímku se vypravuje zachytit hudební rozmanitost Istanbulu s cílem zaznamenat co nejširší spektrum současné turecké hudby, od moderní elektronické přes hip hop až ke klasickým arabeskovým vokálům, kurdským pohřebním písním či orientální komorní hudbě.
Potkáme drsné mladé chlapíky rappující v turečtině, uvidíme Selima Seslera, který spolupracoval na soundtracku k filmu „Proti zdi“, jak hraje v čajovně v romské čtvrti na klarinet, uslyšíme zpívat kurdskou zpěvačku Aynur před krásnou kulisou tureckých lázní – to vše dohromady vykresluje portrét Istanbulu, kulturně - a zejména hudebně - nesmírně pestrého města na Bosporu. Snímek vzbudil na několika dosavadních projekcích v České republice nadšený ohlas mezi diváky.
Co se stane s nevinným člověkem, který po dlouhém fyzickém i psychickém mučení přizná svou vinu, přestože se ničeho nedopustil? Je odsouzen k pětadvacetiletému trestu odnětí svobody, ve skutečnosti je však odsouzen na celý zbytek života, protože i když se o pár let pozěji přiznává skutečný viník, náš hrdina se už nemůže vyrovnat s tím, co prožil. Příběh, jehož začátek se odehrává v sedmdesátých letech minulého století, vzbudil v Rumunsku velké diskuse o totalitní minulosti země a jejím dopadu na současnost. Vztah mučitel vězeň jako by dodnes symbolizoval nedostupnost optimálního řešení morálního konfliktu každé posttotalitní společnosti.
Pronikavý obraz litevského boje proti sovětské okupaci vrhá nové světlo na národního hrdinu Juozase Lukšu-Daumantase, legendárního partyzána, který se snažil do světa vykřičet pravdu o osudu okupované Litvy. Tisíce litevských rodin zažily podobnou tragédii jako Lukša. Dva z jeho bratrů byli zabiti při práci v undergroundu, další dva bratry odvlekli na Sibiř a jeho otec ztátu synů téměř nepřežil. Film skládá hold odvaze a statečnosti Daumantase a jeho spolubojovníků, kteří hrdě bojovali proti Stalinově říši. Černobílý snímek má až dokumentární atmosféru, která jen umocňuje bezmocnost a beznadějnost partyzánského hnutí.
Adrián je bohatý pětadvacetiletý mladík, který se kvůli svým psychickým problémům často ocitá v ústavu pro duševně choré. Po smrti matky se od svého právníka dozvídá, že se jeho otec chystá opustit město s jinou ženou. Adrián se ocitne zcela sám v domě, který mu otec zanechal. Zmatený a odmítající pochopit vzniklou situaci se rozhodne přijít na kloub tomu, proč ho otec zradil. Setkává se s Gonzalesem, dospívajícím chlapcem, který se živí příležitostnou prací a stále se hádá se svou matkou prostitutkou. Jakmile se jejich cesty zkříží, Adrián a Gonzales začnou objevovat něco, o čem dosud neměli ani potuchy. Ceny: Goya 2005: Nejlepší nový režisér; Fest. nezávislého filmu 2004: Cena za nejlepší kameru AEC, Nejl. herec
Paula, učitelka výtvarné výchovy, a její manžel Jarkko Tiensuu, rodinný terapeut, se už nějakou dobu bezúspěšně snaží založit rodinu. Helena a jají manžel Mikko Raski kladou veliký důraz na kariéru a oba pracují ve společnosti zabývající se výpočetní technikou. Jejich vztah funguje báječně do okamžiku, kdy Helena zatouží mít dítě. Osudy těchto dvou párů se překvapivým způsobem zamíchají poté, co se Helena a Paula náhodou potkají na třídním srazu. Stíny štěstí vyprávějí především o lásce a umění odpustit.
Co se stane, když přijdete úplně o všechno? Jak může člověk žít, když mu schází to nejpodstatnější? Oddělené příhěhy úspěšné modelky Csilly a klenotníka Zoltána, o nichž film vypráví, se vyvíjejí podobným způsobem. Oba přišli o to, na čem stála jejich existence, oba procházejí peklem a oběma trvá poměrně dlouho, než dokážou přijmout svůj osud. Jejich životy se protnou v okamžiku, kdy znovu najdou svůj vnitřní klid. Ceny: Týden maďarského filmu v Budapešti 2005: Nejlepší debut, Nejl. herec v hl. roli, Nejl. herec ve vedl. roli, Nejl. produkce, Nejl. zvuk, Nejl. střih, Hlavní cena studentské poroty
Persona non grata je univerzální psychologické drama rozehrané v prostředí diplomatických intrik v Montevideu. Wiktor, polský velvyslanec v Uruguayi, je neobyčejně poctivý člověk, který v dobách komunismu působil v demokratické opozici. Právě mu zemřela žena a on prožívá období hlubokého smutku. Po letech se setkává s ruským přítelem Olegem, který je nyní náměstkem ministra zahraničí. Jejich přátelství je však poznamenáno dvěma podezřeními: podle Wiktorových úvah mohl být Oleg na ambasádu vyslán proto, aby se pokusil infiltrovat do polské opozice. Druhé podezření má osobnější charakter: Wiktor se domnívá, že Oleg byl milencem jeho ženy. Ceny: Festival polských hraných filmů Gdynia 2005: Cena poroty pro Krzysztofa Zanussiho, Nejl. herec ve vedlejší roli (Nikita Michalkov)
Kurt je vášnivý gambler, kterého pronásleduje jeden neúspěch za druhým, je ho vztah s přítelkyní Manu se hroutí. Jednoho dne nechá při hře za sebe rozhodnout hrací kostku, od této chvíle je to hrací kostka, která určuje všechna jeho rozhodnutí v každodenním životě a Kurt podlehne iluzi, že konečně našel svůj vlastní systém ve hře i v životě
Mario Bettinimu je 30 let, žije s matkou a sní o tom, že si s přáteli otevře taneční klub. Místo toho, aby uskutečnil svůj sen, však dostane místo ve státním sektoru. Kdysi před lety se totiž na otcovo přání přihlásil do konkurzu, na který dávno zapomněl, a teď si na něj v úřadě vzpomněli. Není z práce příliš nadšený, ale přesto se ji snaží dělat jak nejlépe umí. Takovému počínání však není dvakrát přáno. Být schopnější a pracovitější než šéf se totiž nevyplácí. Jeho nadšení, nápady a plány se ve světě, jenž ho obklopuje, jeví jako nakažlivá nemoc, kterou je potřeba naléhavě léčit.
Režisérka tureckého původu Buket Alakus, držitelka několika ocenění za film Anam (2001), vypráví citlivý, humorně laděný příběh o lásce k životu, o odvaze, které je k lásce třeba i o umění člověka být spokojený sám se sebou, i když si vůbec nepřipadá dokonalý. Ceny: Emden MFF 2005: Emdenská filmová cena (Buket Alakus); Festival Maxe Ophülse 2005: Cena diváků