Manolo Bonilla je zkušeným, ale ambiciózním reportérem bulvární zpravodajské show v Miami. Jako španělsky mluvící pokrývá "senzace" v Jižní Americe. Tentokrát byl vyslán do Ekvádoru, aby přinesl reportáž o případu masového vraha dětí, který umučil a poté zavraždil na 150 obětí, známého jako "Babahoyská zrůda". Po pohřbu posledních tří obětí přímo na místě se Manolo se svým štábem stane svědkem náhodné dopravní nehody, při níž zahyne chlapec. Dav, rozcitlivělý smrtí tolika dětí, řidiče auta téměř zlynčuje a upálí na místě. Manolo v poslední chvíli zasáhne a zachrání mu život. Jako správný reportérský tým mají vše natočeno. Řidič Vinicio je také dvojnásobným otcem a jeho žena je znovu těhotná. Manolo hned pro svůj pořad "Hodina s pravdou" zpracuje aktuální reportáž, z niž Vinicio vyjde jako oběť lynčování, již údajně neschopná policie kvůli vyšetřování posadila do vězení. V dalším rozhovoru Manola s Viniciem se však začnou vyjevovat podivné souvislosti. Vinicio tvrdí, že se setkal se Zrůdou a něco ví. A Manolo, který touží po slávě a vlastním pořadu, cítí, že je blízko dalšímu senzačnímu odhalení.
Největší ekvádorská filmová produkce všech dob, kterou podpořili slavní mexičtí producenti a režiséři Alfonso Cuarón a Guillermo del Toro, je inspirovaná skutečným případem kolumbijského masového vraha, který podobně jako "Babahoyská zrůda" po deset let unikal spravedlnosti.
Novinová zpráva a šokující interview s nic netušící manželkou masového vraha se stala ideálním námětem pro ekvádorského režiséra Sebastiana Cordera, již dřív oceněného za svůj debut Ratas, ratones, rateros (1999). Jak sám řekl, již dříve hledal příběh, v němž by mohl odkrýt dualitu lidské bytosti, a tento extrémní, krutý případ mu poskytl prostor pro fascinující studii člověka, v němž se skrývají dvě zcela protilehlé polohy. S motivem postavy slavného reportéra bulvární publicistiky však ve filmu sleduje přesvědčivě i druhou, neméně fascinující linii vlivu médií na veřejné mínění a osobní zodpovědnosti novináře.
Devatenáctiletý vojín Aikens slouží v misi v Iráku. Jako nastávající otec natáčí pro svého nenarozeného syna video deník, v němž se setkáváme s jeho jednotkou vedenou náročným, ale oblíbeným seržantem Delvecchiem. Při rutinní průzkumné akci padne jednotka do léčky a ocitá se pod palbou. Seržant je těžce zraněn a vojáci se musí rozhodnout, zda počkají na vrtulník, nebo ho přepraví do místní nemocnice. Ukáže se však, že záchrana života jejich velitele znamená ohrožení jejich vlastních životů. Navíc pro některé z nich je to první zkušenost se zabitím člověka.
Pekelně zábavná variace na osvědčenou zápletku „monstrum ohrožuje nesourodou skupinu lidí daleko od civilizace“. Krvavá hostina si pohrává s konvencemi tohoto žánru a s tím, co od něj zkušený divák očekává. Ale jen proto, aby ho pak zavedla jinam. Stejně tu už všechno bylo, takže jde jen o to, jak to k sobě poskládat a hlavně se u toho dobře pobavit. Potoky krve, těsná trička hrdinek, plky místních ochmelků, zrovna nefungující telefon, záhadný cizinec a monstrum neznámého původu. Všechno je tak, jak má být, a přece jinak. Odkud se vzali? Kam jdou? Podobné nesmysly se v tomto filmu určitě nedozvíte. Ovšem plátno se rychle zbarví doruda, jak se příšery prokusují svým krmivem. Dočká se vůbec někdo rána?Producenty filmu jsou Ben Affleck, Matt Damon a hororový klasik Wes Craven. Ve filmu si zahráli mimo jiné sexbomba Krista Allen, drsný rocker Henry Rollins a Balthazar Getty známý z Lynchovy Lost Highway.
V roce 2006 měly premiéru dva snímky mapující pohnuté události 11. září 2001 v diametrálně odlišných uměleckých přístupech. Zatímco (kdysi neúprosný kritik a interpret dějin USA 20. století) Oliver Stone vsadil ve svém World Trade Center (2006) na cukrkandlový obraz hrdinství několika vybraných Američanů, reprezentujících v hollywoodském pars pro toto celý národ, původem Brit Paul Greengrass natočil mrazivou real-time rekonstrukci daných událostí.Let číslo 93 je esencí Greengrassova filmového stylu formálně ukotveného v „dokumentární" ruční kameře, která permanentně narušuje osobní prostor hrdinů dramatu a svou neustálou blízkostí konfrontuje chaos okamžiku s pozdějším titánským vnímáním celé události. Druhým prvkem, jenž Greengrassův film přibližuje klasickému dokumentu, je selektivní střih, jenž z několika paralelních dějových pásem (události na palubě letu číslo 93, řídící střediska, armádní velitelství) extrahuje klíčové okamžiky a funguje tak na podobné bázi jako televizní zpravodajství mapující „živě" komplexní událost s několika paralelními ději a desítkami protagonistů.
Oproti normativním reportážním záběrům zachycujícím ve valné většině cíle Al-Kajdy (Světové obchodní centrum, Pentagon) se Greengrass zaměřuje především na události na palubě letadla United Airlines letícího z Newarku do San Francisca a na boj 33 pasažérů a sedmi členů posádky se čtyřmi únosci vedenými Libanoncem Ziadem Jarrahem. Hraná rekonstrukce událostí je postavena na dostupných záznamech z mobilních telefonů a tísňových volání, které měli tvůrci filmu k dispozici a které byly postupně volně zpřístupněny v médiích (mp3 přepis posledního hovoru CeeCee Lylesové je například volně k přehrání na Wikipedii).
Greengrass ve svém filmu záměrně vytváří kontrast mezi reportážní první polovinou, postavenou na repetitivních analýzách řídících středisek reprezentujících snahu o správný běh „velkých" dějin, a druhou polovinou filmu, dodržující důsledně aristotelskou jednotu místa, času a prostoru, v níž několik hrdinů zoufale bojuje o své životy tvořící „malé dějiny". V závěru se pak za modliteb ke Kristu i Mohammedovi oba typy dějin propojují v mrazivém danse macabre. -
Jan Jílek
Černá komedie natočená na základě cen Darwin Awards. Toto ocenění vzniklo na základě Darwinovy evoluční teorie přirozeného výběru. Vítězové jsou vybíráni z řad lidí usmrcených při idiotských nehodách, které si zavinili díky vlastní hlouposti. Zásluha těchto jedinců pro živočišný druh Homo Sapiens tak spočívá v tom, že své geny nadobro vyřadili ze hry. Policejní detektiv Michael (Joseph Fiennes) a Siri (Winona Ryder), která dělá pro pojišťovnu, se vydávají pátrat po lidech, jejichž největším nepřítelem jsou oni sami. Ale postavit se blbosti možná není nejchytřejší nápad. Adepty na ocenění si zahráli také David Arquette, Juliette Lewis, Tom Hollander a Alessandro Nivola.
Čtrnáctiletá dívka Hayley Stark potkala na internetu okouzlujícího fotografa Jeffa Kohlvera a po následném setkání přijala pozvání navštívit jeho dům. Jeff však není jen tak obyčejný fotograf...
Hayley je chytrá čtrnáctiletá holka. Ale i chytré holky dělají chyby. Přes internet se seznámí s Jeffem, módním fotografem lehce přes 30. Dají si sraz v kavárně a pak vyráží do Jeffova domu na předměstí Los Angeles. Ačkoliv je Jeff uhlazený profesionál, na jejich setkání je něco zneklidňujícího. Proč tak bystrá holka vstupuje dobrovolně do domu prakticky neznámého staršího muže? Co vedlo Jeffa, aby ji pozval? Náhodný pokec po síti, fotografování nebo skrytý záměr?
Pouhé dvě postavy rozehrávají napínavou hru, která nenechá diváka v klidu až do samého závěru. Přes ožehavé téma není film prvoplánově provokativní ani přehnaně moralizující. Daleko lépe než krev a sex funguje napětí, zvyšovaném pozvolným odhalováním motivů obou postav. V pasti se pohybuje mezi psychologickým dramatem a thrillerem. Film spočívá na výborných výkonech dvojice herců v hlavních rolích: Patrick Wilson hraje Jeffa a mladá Ellen Page ztvárnila roli Hayley. Doslova vynikající je širokoúhlá kamera, která dokonale využívá možností rozlehlého moderního interiéru Jeffova domu.
Kenya McQueen (Sanaa Lathan) si myslela, že má všechno: úspěšnou kariéru, dobré přátele a rodinu. Jednu věc však pod kontrolou neměla – svůj milostný život. Když potkává přitažlivého a příjemného Briana Kellyho (Simon Baker), zdá se, že vyřešila i tenhle problém. Ale pak se na scéně objevuje muž jejích snů (Blair Underwood) a Kenya stojí před životním rozhodnutím. Zvítězí rozum nebo cit?
Pripojme sa k posádke vesmírnej lode Pegas, ktorá na dobrodružnej ceste k ďalekým galaxiám pátra po živote neobyčajných tvorov a zvierat, ale objaví oveľa viac, ako pôvodne zamýšľala...
Na konci 22. storočia sa deväťročná Alica so svojím otcom profesorom Železňovom a pilotom Zeleným vyberú na dobrodružnú výpravu do vesmíru, aby prebádali jeho doteraz ešte nepoznané končiny. Ich hlavným cieľom je objaviť galaxie, kde žijú neznáme a neobyčajné zvieratá, aby si ich osvojili a priviezli späť na rodnú Zem ako vzácne a pútavé atrakcie pre moskovskú zoologickú záhradu a jej Pavilón intergalaktických šeliem.
Dobrodružnú výpravu za exotickými tvormi im však skríži nielen nečakané stretnutie s niektorými veľmi nebezpečnými kreatúrami, ale predovšetkým zákerné sprisahanie doktora Verhovceva, ktorý chce zničiť legendárnu dvojicu hrdinov, kapitána Kima a kapitána Burana. Ako sa ukáže, neriešiteľnú a životunebezpečnú situáciu môže vyriešiť jedine hovoriaci vták Govorun, ktorého naši hrdinovia náhodne ukoristili a teraz im jedine on môže všetkým zachrániť život.
Animovaný príbeh vznikol podľa rozprávkovej knihy Kiry Bulatovovej a v roku 1987 získal Zlatú cenu na filmovom festivale v Quito a Cenu poroty na moskovskom filmovom festivale. V pôvodnom ruskom znení postavy nahovorili známi sovietski herci Olga Gromová (Alica), Vasilij Ivanov, Jurij Andrejev a iní, v obnovenej americkej verzii z roku 1995 postavy nahovorili americké filmové hviezdy Kirsten Dunstová, James Belushi a Harvey Fierstein.
Film pochádza zo série ruských animovaných rozprávok z archívu sovietskeho štúdia Sojuzmultfilm. Celosvetové distribučné práva týchto pokladov sovietskeho animovaného filmu v roku 1992 odkúpila americká spoločnosť bývalého sovietskeho herca Olega Vidova Films by Jove, aby ich kompletne technicky zreštaurovala, remasterovala a v roku 1995 vydala s novým anglickým znením, v ktorom účinkujú a spievajú známi americkí herci či filmové hviezdy.
Novú edíciu zaštítili svojimi menami aj známe osobnosti, ako Michail Baryšnikov, ktorý jej príbehy prezentuje ako sériu najobľúbenejších očarujúcich animovaných rozprávok svojej mladosti. Časť z výnosov z celosvetového predaja práv na DVD, video či televíznym staniciam ide na konto neziskových dobročinných detských nadácií, akou je napríklad Hollywoodska nadácia Audrey Hepburnovej pre pomoc deťom.
V dějinách moderní hrůzy se najde jen pár filmů, které zapůsobily na publikum tak silně jako kultovní klasika Wese Cravena z roku 1977 Hory mají oči. Drsný, divoký a napínavý příběh o obyčejné rodinné dovolené, která se najednou změní v boj o holý život. Nyní se divokými vizemi mistra hororu Wese Cravena - který se spolu s Marianne Maddalenou a Peterem Lockem k projektu připojil jako producent - nechali inspirovat mladí nadějní filmaři Alexandre Aja a Gregory Levasseur. Filmaři přenesli tento mrazivý hororový příběh do 21. století a propůjčili mu novou, brutální a znepokojující vizuální podobu, která má potenciál vyděsit další generace filmových fanoušků.Všechno začíná typicky nepovedeným rodinným výletem. Clevelandskému policejnímu detektivovi "Big Bobovi" Carterovi (TED LEVINE) se blíží výročí svatby s jeho upovídanou ženou Ethel (na Oscara nominovaná KATHLEEN QUINLAN). V rámci oslavy tohoto jubilea se rozhodne vzít svou rozvětvenou rodinu na výlet do Kalifornie a doufá, že společné chvíle trochu napraví vztahy mezi jejími členy. Jeho nadšení však nikdo nesdílí. Nejstarší dcera Lynn (VINESSA SHAW) má obavy o bezpečí a pohodlí svého dítěte a její manžel, přívětivý Doug (AARON STANFORD) se děsí setkání se svým tchánem, která obvykle vyústí v nepříjemný konflikt. Dospívající dcera Brenda (EMILIE DE RAVIN) není příliš nadšena z představy, že by měla kvůli utužování rodinných vztahů opustit své přátele, a největší starostí jejího bratra Bobbyho (DAN BYRD) je, aby si mohl hrát s jejich dvěma psy. Nakonec se ale celá tahle rozklížená skupina úspěšně vydá na cestu, jenže pak ale otec Bob učiní nejhorší rozhodnutí ve svém životě - vezme to zkratkou. Celá Carterova rodina se najednou ocitá uprostřed rozlehlé pouště, kde není ani stopy po jakékoliv formě života. Když se navíc jejich vozidlo nečekaně porouchá, zůstanou v kritické situaci. Během jejich boje o přežití ve vyprahlé pustině se však objeví daleko větší nebezpečí - Carterovi si uvědomí, že nejsou tak sami, jak se ze začátku zdálo. V kopcích obklopujících poušť se nachází další skupina přeživších: zmutovaní, vyhládlí a krvežízniví potomci horníků, kteří zůstali v oblasti v době, kdy byla vystavena radioaktivitě v důsledku jaderných testů. Pokud chtějí mít aspoň naději, že přežijí, musí se Carterovi semknout a pokusit se divokým zrůdám, které se při lovu své kořisti nezastaví před ničím, postavit.
Napínavý thriller, jehož dej se odehrává v prostredí opuštené nemocnice. Do ní vniká skupinka mladých lidí, kterí si tu na svátek Halloween chtejí užít trochu zábavy. Místo toho ale odkrývají zdejší desivá tajemství. Aby odtud unikli, musí spolupracovat... A to nebude snadné. Mezi živé se totiž pripletli i duchové.