Filmy online ke shlédnutí zdarma

V rytmu tanga odehrávající se příběh kuchyně a jejich hostů za celou dobu jejího života... aneb jak to vypadá, když se lidé všech generací spojí do jediného záběru.

Britský vedec pracuje s rôznymi formami baktérií a nešťastnou náhodou je vystavený jednému zo smrteľných druhov. Dôsledok je transformácia tohto vedca na príšerného netvora živiaceho sa ľudským mäsom, ktorý začne besniť vo svojom okolí. Vláda má rozhodnúť, či zničiť celé mesto aby vyriešili tento problém.

Princ Ahmed se zamiluje do krásné víly Peri Banu. Zlý čaroděj však vílu unese a prince svrhne do jícnu sopky. Podaří se Ahmedovi najít ztracenou lásku v daleké Číně? Kouzelný animovaný film inspirovaný pohádkami Tisíce a jedné noci, ve kterém se sejdou létající koně, víly, princové, princezny i Alladinova kouzelná lampa. Německá výtvarnice Lotte Reinigerová (1899-1981) pracovala s vzácně používanou technikou stínového divadla. Celý film je tvořen z vystřižených siluet, které díky ladné animaci ožívají v kouzelném barevném světě světelných efektů. Na filmu DOBRODRUŽSTVÍ PRINCE AHMEDA pracovala Lotte Reinigerová se skupinou vynikajících animátorů (mj. Walter Ruttmann či Berthold Bartosch) dlouhé tři roky. Když Jean Renoir viděl výsledek, prohlásil: "Mistrovský kousek... Lotte Reinigerová se narodila s kouzelnýma rukama."

Deset let po genocidě ve Rwandě se filmový štáb v čele s kanadským dokumentaristou Peterem Raymontem vydal do Afriky na inkriminovaná místa. Doprovázel generála ve výslužbě Roméa Dallaira, který zde jako pověřenec mezinárodní vojenské síly Spojených národů selhal. V naprosté bezmocnosti zabránit katastrofě, s nedostatečnou pomocí, za pasivního přihlížení světové veřejnosti. V roce 1994 zde zahynulo během stodenního masakru 800 000 lidí ve střetu dvou opozičních etnik: extremisté Hutuové vraždili Tutsie. Otřesený Dallaire zodpovědně přijal břemeno viny za brutální masové vraždění, zbaven navždy klidu v duši (dvakrát se pokusil o sebevraždu) a odsouzen k mukám nespavosti a k černým můrám. Po letech vypovídá na místech prožité hrůzy. Ve filmu jsou kombinovány archivní snímky z masakru se současnou situací ve Rwandě. (MFF Karlovy Vary)

The Atomic Café je dokumentární film týkající se atomové bomy, který je poskládán z propagandistického archivního materiálu USA jako jsou filmové týdeníky, reklamy, vojenské výukové filmy, televizní a rádiové pořady z let 1940-1960. Autoři (Jayne Loader, Kevin a Pierce Rafferty) prezentují svoje názory pomocí pečlivé výbraných sekvencí filmových klipů podbarvených dobovými písničkami s "atomovou tématikou". S nadsázkou, až černým humorem, film paroduje tehdejší názory na atomovou bombu a propagandu ve stylu "Duck and Cover". Kevin Rafferty se později stal mentorem jiného amerického dokumentaristy Michela Moora.

Temný krátkometrážní snímek, ve kterém hrají hlavní roli ocelové piliny, které se díky magnetickému poli hýbou všude - na zemi, na zdi, na zrcadle nebo na talíři.

Hypnotický zážitek z ostrova vzdáleného všem zákonům naší reality, jak ho vysnili nejvýznamnější surrealističtí tvůrci post-švankmajerovské generace. Dr. Droz touží navždy zachovat hlas pěvkyně Malvíny, kterou v den její svatby usmrtil a unesl. Pomoci mu v tom má geniální „ladič pian zemětřesení“. Nádherná obraznost snímku, která vytváří svět kdesi mimo naše chápání, odkazuje především k animátorským kořenům tvůrců.

Britové milují Švankmajerovy krátké surrealistické filmy, a proto bratři Quayové natočili vlastní film, který je poctou tomuto velkému umělci. I když vycházejí z umění českého animátora, ve filmu je poznat britský styl.

Marcos Prado celkem šest let fotografoval Jardim Gramacho, odpadní skládku na okraji Ria de Janeiro o rozloze 1,2 milionu čtverečních metrů. Poté poznal Estamiru, třiašedesátiletou schizofreničku a jednu z dvou tisícovek lidí, kteří se živí recyklací odpadků brazilského velkoměsta. Estamira se Pradovi svěřila se svým životním posláním, jímž je odhalovat a domáhat se pravdy. Jednoho dne mu řekla: „A tvým poslání je zase odhalovat mé poslání.“ Tento film se tak stal odhalováním právě takového poslání. (LFŠ 2007)

Jedinečná nádhera Neapola, rozprestierajúceho sa na brehu obrovského zálivu v tieni sopky, inšpirovala Goetheho k slávnemu výroku: Vidieť Neapol a zomrieť. No Neapol má viac tvárí. Za nádherou a vznešenosťou, ktoré sa datujú od čias, keď mal ešte Neapol veľký politický a spoločenský vplyv, tu nájdeme aj chudobu a nešťastie. Filmový režisér Vincent Monnikdendam svoje putovanie končí v zastrčených uliciach a príkrych uličkách, kam sotvakedy prenikne slnečný svit, kde toto prastaré mesto ovláda temná dráma a frivolnosť. Ústredným motívom filmu je obraz Sedem skutkov milosrdenstva od Caravaggia, majstra štýlu clair-obscur. Toto dielo namaľoval v roku 1607 na základe objednávky od urodzených zakladateľov Pio Monte della Misericordia, charitatívnej inštitúcie, ktorá je činná dodnes. Legendy o Caravaggiovom diele, ako aj história Pio Monte, či radosti a strasti Neapolčanov sa v tomto dokumente navzájom striedajú, aby dohromady vytvorili farbistý portrét s Neapolom v hlavnej úlohe.