Frank Dabrock se svou manželkou Katrin a jejich přátelé Stuffz Hubert a Honza, se vydávají z Frankfurtu do malého poklidného městečka Kornostheim na svatbu jejich starého kamaráda Axela Wernera, který tu byl nedávno zvolen starostou. Slavnost se koná v malebném vodním hradu, ve kterém Wernerova snoubenka vybudovala luxusní hotel. Jenže krátce po jejich příjezdu se začnou dít podivné věci. Wernerova asistentka byla zabita a podle všech stop místní policie usoudí, že byla pokousána nějakým velkým psem. Některá ze zranění se však Franku Dabrockovi zdají poněkud neobvyklá. Když se pak narazí na podivně se chovající krysy, vzklíčí v něm podezření, které se potvrdí v okamžiku, kdy se setká s profesorem Jürgenem Matthäiem. Ten má totiž v rámci výzkumného úkolu, jehož zadavatelem je město Frankfurt najít prostředek na spolehlivé ničení krys, který by v budoucnu zabránil podobným katastrofám, jako byla ta, ke které došlo před třemi lety ve Frankfurtu.
Základem experimentu byly pokusy s genetickou manipulací. Netrvá dlouho a dochází prvním útokům na obyvatele Kornostheimu, kteří jsou skupinami krys pronikajících kanalizací napadáni přímo ve svých domech a bytech. Frank Dabrock pochopí, že za vším jsou Matthäiovy výzkumy a krysy, které uprchly z jeho laboratoře. Když vědec zmizí, musí se Dabrock se svými přáteli znovu pustit do boje s krvežíznivými krysami a zabránit katastrofě, jejíž skutečný rozsah se zdá přesahovat i ty nejdivočejší představy. A čas běží.
Hrdinkou filmu Fröken Sverige (Miss Sweden) je devatenáctiletá Moa, která se po škole přestěhovala do malého města a pracuje v továrně na toaletní papír. Bydlí sama v malém domě u lesa, zatímco její rodiče se raději starají o děti ze sociálních domů včetně bývalých narkomanů. Moa se chová se stejně jako její kamarádi - je veganka, odmítá komerci, chodí na demonstrace (proti režimu, proti špatnému zacházení se zvířaty), poslouchá kapelu svých kamarádů a udělala by vše pro jejich bubeníka. Ten ji však jen využívá a kamarádi ji za zády pomlouvají. Nakonec jí dojde trpělivost. Začne hledat sama sebe a svoji identitu. Najde kamaráda v bývalém féťákovi, o kterého se starají její rodiče. Společně si dodávají odvahu postavit se předsudkům okolí i osobním neúspěchům.
Příběh o chlapci, který trpí vážným handicapem. Narodil se s vzácnou páteřní chorobou a proto mu šest měsíců po narození museli lékaři amputovat obě nohy.Tento silný životní příběh je natočen podle skutečné události. Kenny Easterday žije od dětství pouze s jednou polovinou těla.
Je Silvestr roku 2004 a na chátrající policejní stanici je přivezena skupinka vězňů. Mezi nimi je i nechvalně známý mafián a především nepohodlný svědek Marion Bishop (Laurence Fishburne). Budovu 13. okrsku napadnou jeho bývalí parťáci, aby zabili Bishopa a s ním všechny ostatní. Pokud chtějí přežít, musí se strážci zákona spojit s vězni a pod vedením policisty Roenicka (Ethan Hawke) společně bojovat.
Originální snímek tragicky zesnulého nizozemského režiséra Théa van Gogha brilantně vypráví jednoduchý příběh. Politický novinář je přinucen udělat rozhovor s bezvýznamnou hvězdičkou televizních seriálů a raději by sledoval odstupování holandské vlády, než být s ní v jedné místnosti. Herečka také není rozhovorem nijak nadšená a mezi dvojicí se rozpoutá konverzační bitva s působivým finále.
Kvalitní herecké výkony, vypjatá emocionalita a minimalismus prostředí dodávají filmu jedinečnou atmosféru. Van Goghův film se kromě kratičkého prologu a samotného závěru natáčel pouze pět dnů v bytě herečky Katji Schuurmanové, představitelky hlavní ženské role.
Ve Spojených státech vznikl remake s názvem Interview režiséra a hlavního představitele Stevea Buscemiho.
Rafinovaná filmová kombinace žánrového vyprávění s působivou analýzou osamělého člověka – vizuálně strhující snímek se skvělým elektronickým soundtrackem.
Ano, životní styl padesátníka Titty Di Girolama by se dal považovat za extrémní – extrémně usedlý, extrémně rutinní a extrémně neživotný. Bydlí už deset let v blíže nespecifikovaném hotelu ve Švýcarsku a jeho (ne)existence je rozprostřena jen mezi několik málo každodenních úkonů... dokud se neobjeví láska a s ní i problémy. Snímek natočil jeden z nejprogresivnějších současných italských tvůrců Paolo Sorrentino, kterému se podařilo důmyslně zkombinovat žánrové ukotvení příběhu s působivou analýzou člověka, jenž už svět kolem sebe jenom letargicky pozoruje. Ve stylistické rovině navíc nabízí podobně opojnou podívanou jako některé maďarské filmy posledních let – krásně syté barvy, vertikálně vedené okružní jízdy kamery, zpochybnění směru pohledů zrcadlovými plochami (kdy se hrdina nedívá na jiné postavy přímo, ale v odraze skla, aby „nebyl přistižen"). Precizně provedené jsou videoklipově stříhané série záběrů na skvělý elektronický soundtrack filmu. Sorrentinův neotřelý snímek byl nominován na Zlatou palmu v Cannes a odnesl si několik cen Davida di Donatella. (Cinepur Choice 2007)
Suki a Lion jsou sourozenci. A jsou to taky lvíčata. Narodili se mámě Macheebě, žijící se svou smečkou na rozlehlých afrických pláních a mají v té smečce - až si odbudou hravá dětská léta - zaujmout své pevné, důstojné, tradicí určené místo. Lion bude, jako správný král zvířat, lenivě odpočívat na prosluněném pahorku a čekat, co mu jeho poddané předloží dobrého k snědku. A Suki bude lovit a vychovávat další lví generaci. Jenomže v tom je ten háček. Suki tenhle osud pranic neláká. Lovení ji nebaví, s malým prasátkem si raději hraje, místo aby je zakousla a je hluboce přesvědčena, že nejzdravější potravou je tráva. Jenomže s tímhle se ve lví smečce moc obstát nedá...
Hraný příběh, jehož jedinými aktéry jsou lvi a další africká zvířata, užívá dokumentární záběry, natáčené skrytou kamerou a dotvářené počítačovou animací, podobně jako tomu bylo např. u půvabného australského snímku Prasátko Babe. Díky tomu spolu lvi nejen "mluví", ale dokážou vyjadřovat i nejrůznější hnutí mysli, jako strach, smutek nebo radost. Dějištěm tohoto příběhu je Národní park Serengeti v africké Tanzanii a jeho duchovním otcem je jeden z nejlepších světových "přírodních" dokumentaristů, režisér John Downer. Ten zde v roce 2001 natáčel dokument o životě lvů, pro který jeho tým vyvinul tzv. "bouldercam", neboli jakousi pochodující skrytou kameru. Lvi si na ni - po počáteční zvědavosti a průzkumech - za chvíli zvykli, brali ji jako přirozenou součást svého prostředí a díky tomu bylo možno natočit nejneuvěřitelnější, zcela realistické záběry z jejich života. Záběry tak působivé, že si přímo říkaly o nějaký dramatický příběh. Pak už jen stačilo, aby se režisér Downer spojil se zkušeným "sitcomovým" scénáristou Simonem Nyeem - a příběh mladé lví rebelky byl na světě...
Romantická komedie vypráví o nesourodé skupině nadšených radioamatérů. Dva z nich, kteří ve všem přehánějí, se do sebe zamilují, i když se nikdy neviděli a mají o sobě zcela nereálné představy. A tím se všechno začne komplikovat...
V pořadí třetí film režiséra Simona Rumleyho. Celý děj, respektivě jakási spleť partikulárních příběhů návštěvníku Le Monde je zasazen do prostředí londýnské klubové scény na začátku 90. let. Hlavní pozornost je věnována dívce Ali, která přišla na nevěru svého přítele. Jaké překvapení ji ale čeká, když vzápětí po svém příjezdu do Le Monde vidí, jak do klubu vstupuje její, teď už bývalý přítel Mike. Raněná Ali přemýšlý o pomstě…
Xavierovi je neuvěřitelných třicet let. Co se to s ním děje? Není ani student, ale ani opravdu dospělý člověk, který ví, jak se věci mají. Kariéra opravdu nic moc, sny o renomovaném novelistovi se rozplývají. Jeho zaměstnáním je pak psaní reportáží a projevů a vrcholem jeho skvělé kariéry je spolupráce na scénáři pro TV seriál. Jeho sentimentální povaha ho vede v rytmu dobrodružství života ze dne na den, z noci na noc. Zdá se, že i když svede každou ženu, není s nimi schopen vydržet - i když jde o tak krásné a ušlechtilé bytosti, jako jsou Kassia nebo Wendy. Je schopen se už konečně srovnat a zaměřit svůj život na nějaký cíl?Film Erasmus 2 navazuje na první díl, Erasmus a spol. (2002), který si získal v evropském kontextu velmi dobrý zvuk. Svěží romantická komedie s velmi kvalitním mezinárodním obsazením dává najevo svůj velký potenciál.