Vzorový socialistický člověk prosazoval šťastné zítřky nejen v zápase s přírodou, s každoročními záplavami, ale také s předsudky lidí. Zápas o nový svět je zde představen na střetu mezi uvážlivým až opatrnickým předsedou zemědělského družstva a vedoucím rostlinné výroby, který by chtěl osévat i plochy, na něž by se mohla rozlít tudy protékající řeka. Spor zavilých mužů, řešený dokonce "čestným soudem", se odráží i na vztahu jejich dospívajících dětí, které se do sebe zamilovaly. Vznikla naivní agitka, která osvětluje, že všichni poctiví a pracovití lidé by měli překonat rozpory, spojit se a společně vzdorovat potížím - třeba postavit hráz, která by zabránila dalšímu opakování záplav.
Do sídlištní školy nastupuje nový žák, jehož rodiče se do oněch míst nedávno přistěhovali. Sbližování s kolektivem spolužáků z deváté třídy prožívá bouřlivě, i když si tam nalezne několik dobrých kamarádů - jednak dívku, která stejně jako on má zájem o výtvarné umění, jednak hocha s matematickým nadáním. Hrdina prožívá první platonické zamilování, sužuje jej žárlivost i záhadná parta, která zveřejňuje všelijaké nedostatky, které by měl dotyčný hříšník napravit. Začínající režisér Štefan Uher, vypravěčsky ještě ne zcela jistý, si tu vypomáhá moralizátorským akcentem a mládež vykresluje spíše takovou, jakou by měla být z hlediska ideologicky motivované výchovy, než jaká doopravdy je.
V druhé půli 60. let vzniklo na Slovensku několik středometrážních filmů, které zkoumaly dětský svět, zabývaly se hrami těch nejmenších i těch již odrostlejších. V lyricky pojatém snímku Koliesko se hlavním hrdinou stává malý chlapec, jenž se spřátelí se zrezivělým kolečkem - nalezne v něm nejen hračku, ale také svého nejdůvěrnějšího kamaráda.
Chudoba slovenských dělníků v době velké hospodářské krize za masarykovské republiky dosáhla takového rozměru, že vedla k dobře organizované stávce. Kapitalisté a jejich přisluhovači se všemi prostředky pokoušeli zlomit ji. I ti dosud nevyhranění dělníci tak záhy poznali, kde je jejich místo, a podpořili iniciativu komunistů, kteří se obětavě postavili do čela stávkového hnutí. Plakátovitá, ryze ideologická historka se poddává papírově znějícím dialogům i zápletkám, vypravěčské ztvárnění sotva přesvědčí o hodnověrnosti celého příběhu. Na scénáři dosti nepochopitelně spolupracoval i nestor slovenské kinematografie Paľo Bielik.
Dramatický príbeh z prostredia nápravno - výchovného ústavu pre mladistvých. Mladý Jakub sa z falošnej solidarity nechá odsúdiť za krádež namiesto "šerifa" ich partie. Dúfa, že "šerif" jeho gesto ocení. Toto presvedčenie mu dodáva silu vydržať neznesiteľné pomery v ústave.
Čítankové pojetí nedávných dějin ovládlo i slovenskou kinematografii. Základní položkou bylo sdělení, že meziválečná republika byla krajně nespravedlivá, Slovensko zůstávalo zaostalé a pokrokoví lidé naráželi na samé potíže. Pozná to na vlastní kůži i obětavý učitel na vesnici, který chce dětem z chudých rodin sdělovat pravdu a připravovat je na těžký život. Pro svou čestnost se dostane do konfliktu s místním boháčem, jenž si myslí, že peníze a vliv rozhodují o všem. Vznikl snímek s jasně nalinkovanými charaktery, které jednoznačně podmiňuje třídní původ.
Matovi sa nepozdáva ručné zberanie hrozna a preto vymyslí zlepšovák. Patovi sa vynález pozdáva, ale ešte stále je s tým zberom dosť práce a preto plán vylepší a zdokonalí. Teraz už netreba nič robiť, iba zapnúť stroj a počkať si, kým všetko nepooberá. Ďalšia fáza výroby vína je vylisovanie šťavy z bobúľ. A opäť im pomáha ich vynaliezavosť. A aký bude nakoniec výsledný produkt?
Tentokrát se Pat a Mat rozhodnout zasurfovat si na rybníku. Jenže, až dojedou na místo, zjistí, že rybník je vypuštěn ! Snaží se proto vodou ze studny znovu naplnit. Nošení vody v kyblících nemá efekt, a tak postaví vodovod z trubek, to také nemá valný efekt. Přijde na řadu pumpa. Ale! Ve studně už není voda! A tak odjedou zklamaně domů se zdviženou plachtou, pač došel i benzín...
Pat a Mat se chystají na výlet, jenže v tom zahřmí! Chtějí si zatáhnout střechu, ale nedaří se jim. Proto Mat přinese pomůcku, s kterou střechu urve. Pat a Mat si ale vědí rady za každé situace, místo střechy postaví stan a chtějí naučit auto létat.
Děj BITVY NA SINAJI se začíná odvíjet v předvečer arabsko-izraelského konfliktu - takzvané šestidenní války. V úvodu snímku se divák seznámí s několika členy izraelského tankového praporu, kteří pocházejí z různých prostředí a rozdílných sociálních vrstev, ale spojuje je přátelství vzniklé během společné služby v armádě. 5. června 1967 vypukla válka zahájená úspěšným preventivním úderem izraelských vzdušných sil proti egyptskému, jordánskému a syrskému letectvu. Následoval útok 3 tankových divizí proti 7 egyptským divizím umístěným na Sinajském polostrově. Do této operace se zapojují i kapitán Rafi a členové hlídky, které velí. V průběhu tankové bitvy je zraněn jeden z vojáků, hlídka přichází o oba své džípy a zůstává odloučena od hlavních sil. Vrtulník, který jí přiletí na pomoc je v následné přestřelce zničen a Rafiho mužstvu nezbývá, než se vydat na pochod pouští. Cestou vojáci narazí na egyptskou raketovou základnu a díky momentu překvapení se jim navzdory početní převaze nepřátel podaří ji dobýt a zajmout jejího velitele. Následuje egyptský protiútok, přicházejí zranění a první ztráty na životech...