V Paríži v roku 1900 fantóm s oceľovými pazúrmi namiesto rúk zavraždí manželský pár. Jediným svedkom udalosti je Sonia, dcérka oboch zavraždených. O dvanásť rokov neskôr sa rímsky švihák Luca staví, že prebdie noc v miestnom novootvorenom múzeu voskových figurín, ktorého tvorca Boris Volkoff je špecialistom na technicky brilantné stvárnenie slávnych vražedných scén. Luca stávku prehrá. Krátko nato sa dospelá Sonia - v snahe čeliť traumatickému zážitku z detstva - zamestná v tomto múzeu ako kostymérka. S prekvapením zisťuje, že ateliér jej zamestnávateľa pripomína skôr vedecké laboratórium než sochársku dielňu. Rýchlosť, s akou do múzea pribúdajú nové exponáty je priamo úmerná rýchlosti, s akou sa v okolí strácajú ľudia. Novinár Andrea zaujímajúci sa o záhadné zmiznutia vytvorí so Soniou dvojicu, ktorá postupne odhalí nielen tajomstvo figurín, ktoré sú "ako živé", ale i záhadu parížskeho fantóma. Stivalettiho invenčná variácia je v poradí treťou filmovou adaptáciou poviedky Gastona Lerouxa Voskové múzeum. Film, ktorého scenár podľa námetu Daria Argenta napísal Lucio Fulci mal byť ďalšou položkou vo Fulciho filmografii. Po jeho predčasnej smrti prevzal režisérsku stoličku Sergio Stivaletti, majster špeciálnych efektov a častý spolupracovník oboch legendárnych talianskych hororových ikon. VOSKOVÁ MASKA je prvým filmom talianskej hororovej školy s uplatnením CGI efektov (computer-generated imagery).
K výpravě francouzských vodáků, kteří poznávají krásy české krajiny, se připojí záhadný muž, z něhož se vyklube zloděj vzácného obrazu. Jenže díky půvabné tlumočnici Evě a obětavých sportovců se přece jen napraví. Vznikla sice plytká, nepřesvědčivá historka, ovšem s dávno zapomenutou účastí Roberta Hosseina, budoucího hrabě de Peyraka z příběhů o Angelice.
Helene Chalmers, dcera bohatého tiskového magnáta z Ameriky, přijíždí do Říma. Doprovod jí zde dělá šéf místní agentury Ed Dawson. Krátce nato se ztratí Helenin otec. Ta se obrátí na Eda, aby jí pomohl jej najít. Ed se tedy pouští do soukromého pátrání, při němž zjistí zajímavé, ale i nebezpečné souvislosti.
Film LES CANAILLES natočil francouzský režisér Maurice Labro, kterému jako předloha posloužila novela od Jamese Hadley Chase, jenž byl v té době oblíbeným a vyhledávaným autorem námětů k filmům. Ústřední pár vytvořili tehdy populární Robert Hossein a Marina Vlady (za zmínku stojí, že byli manželé a právě v době natáčení tohoto filmu se rozvedli). Film vznikl ve francouzsko-italské koprodukci a natáčel se v Římě a v Neapoli, podíleli se na něm také italští herci, například dobově slavná Scilla Gabel. Ve Francii měl film premiéru 29. ledna 1960. V pařížských kinech příliš nezabodoval, ale v celofrancouzském srovnání byl celkem úspěšný a zaznamenal návštěvnost téměř jeden a půl milionu diváků.
Tento horror se vyznačuje velice jednoduchým dějem. V hlubokých lesích a horách severní Ameriky přepadává pocestné záhadný vrah. Z party trampů, který tuto oblast navštíví se zachrání mladík s dívkou, ale vrací se zpět do lesa pomstít smrt svých přátel. Do oblasti se rovněž vydává policejní eskadra, aby sadistického vraha dopadla.
Pri pozorovaní kométy letiacej okolo Marsu sa zistí, že náhle zmenila smer a narazila do červenej planéty. Úlomky teraz letia priamo na Zem a pri dopade spôsobia zánik života.
Medzi tým sa na našej planéte dejú rôzne úkazy. Teraz prichádza čas pre mladých vedcov, aby zistili, ako mohla kométa tak náhle zmeniť smer a ako odvrátiť blížiacu sa katastrofu.
Ostrov lebek hostí hrůzný experiment.
Obří lidoop je zpět! Tentokrát se ocitl v rukou šílených vědců, kteří cynicky využívají jeho nadlidské síly. Navíc na Ostrově lebek není jediným takto zneužívaným exemplářem.
Skupina vědců se vydává na expedici, jejímž cílem je prozkoumat faunu panenského ostrova. V noci je však ze stanu unesena dívka Ursula a kolem zbývající části výpravy se začínají dít podivné věci.
Stopy je nakonec přivedou až do podzemní laboratoře, kde přicházejí na kloub zrůdnému experimentu. Několik šílených vědců zde implantuje do mozku goril čidla, díky nimž se jim daří tyto opice plně ovládat. A s jejich pomocí neplánují nic menšího, než ovládnou svět.
Malý Bastian, jemuž po nehodě umírá matka, se jen těžko sžívá s otcem, který od rodiny před časem odešel. Jednoho dne však narazí na zvláštní obchůdek se starými knihami a ještě zvláštnějším knihovníkem, který mu daruje velmi podivnou knihu. Od této chvíle nejraději Bastian utíká před nevlídnou skutečností ke knize a ke snění.
Hal je po posedení v bare s priateľkou napadnutý partiou nacistov. Ona je brutálne znásilnená a k tomu bola aj panna. Hal sa im rozhodne pomstiť so skupinou ovládajúcou čínske bojové umenia. Podarí sa im to, no nacisti si nezoberú poučenie a opäť sa zapletú s Halom.
Anna žije s otcem Karlem v pustině na severu Norska. Touží po muži a vysvobození z domácího pekla otcova opilství, jímž se Karl snaží zahnat přízrak zavražděné ženy. Tu před lety hodil i s černým novorozencem do oceánu. Setkají se s podobně osamělou rodinou: vdovou-alkoholičkou, jejím synem Pederem a černým nalezencem. Karl slíbí svoji dceru Pederovi, ona však dává přednost kočovnému Laponci, s nímž zplodí dvojčata. Když tato skutečnost spolu s dalšími tíživými pravdami o minulosti vyjde najevo, nabírá dramatická zápletka tragický spád. Žánrově jde ale překvapivě o komedii plnou groteskních scének, gagů a ironických průpovídek, využívající kontrastu mezi hrůzu nahánějícím obsahem líčení a komickou optikou ztvárnění. Snímek je satirickým obrazem nezdravých jevů norské společnosti, zde reprezentovaných mimo jiné nezvládnutým vztahem k národnostním menšinám či ztrátou identity. (MFF Karlovy Vary)
Itálie, dvacátá léta minulého století. Pan Balocchi se vyzná v obchodě i v řemesle, má skvěle zavedené krejčovství v Římě, šije dokonce pro samotného papeže. Také má ale syna, který se zřejmě nikdy neožení. A co pak bude s prosperující živností? Nello je ve svých pětatřiceti letech plachý jako chlapec a upřímně řečeno, lásku zná jen z klasických veršů nesmrtelného Ovidia. Je sice skvělý učitel řečtiny a latiny, ale to zřejmě něžné pohlaví nepřitahuje. Když tedy ne v Římě, snad bude mít více štěstí ve starobylé Boloni, rozhodne otec. Nello odjíždí vstříc samostatnému životu, a co jej tam čeká, si zatím neumí představit ani v nejdivočejších snech.
Romantický příběh křehké lásky natočil v roce 2003 slavný italský režisér Pupi Avati v hlavních rolích se zkušeným televizním, divadelním a filmovým hercem Nerim Marcorém a ve filmu debutující italsko-španělskou modelkou Vanessou Incontradaovou. Ve vedlejší roli Neriho zkušeného rádce uvidíme i Giancarla Gianniniho, jehož není třeba představovat.