Významný italský neorealista Francesco Rosi originálním způsobem zpracoval typický příběh chudého chlapce, který v kariéře toreadora vidí lepší život. V případě tohoto býčího filmu se setkáváme s ambivalentním vztahem ze strany cizinců, kteří se cítí zvláštním způsobem přitahováni - ve smyslu obdivném i odpuzujícím - k tradici býčích zápasů. Semidokumentární charakter filmu, neorealistické kořeny a touha zachytit sociální realitu jsou dva hlavní estetické znaky filmu. Během snímku se setkáváme s dvěma hlavními liniemi: odkazy ke společenské vrstvě, v níž se hlavní hrdina pohybuje, a ke světu býků, který hlavní postavu Miguelína obklopuje. Příběh je rozdělen na dvě části, které jsou odděleny vstupem hlavního hrdiny do světa býčích zápasů. První, dokumentárněji pojatá část slouží k zasazení hrdiny do společenského kontextu a k vykreslení jeho psychického i životního východiska –venkov ukotvený v tradicích minulých dob a z toho vyplývající Miguelínův útěk; ve druhé části se dostáváme do Barcelony, velkoměsta, kam se Miguelín pouští za vidinou lepšího života.
Talentovaná herečka Leonna, kmotřenka newyorského ohledavače mrtvol Murraye Maguireho, je nalezena mrtvá v automobilovém vraku. Pitva ukáže, že byla pod vlivem látky, která utlumila činnost jejího mozku. Murray tuší, že nešlo o nešťastnou náhodu, ale vraždu. Aby odhalil pachatele zvráceného činu, musí zmobilizovat nejen veškerou svoji inteligenci, ale také využít znalost vybrané kuchyně.
Mary má zřejmě štěstí v neštěstí - z autonehody, při níž umírá její kamarádka, vyvázne živá. Krátce na to se jí však život mění - bezdůvodně ji přitahuje opuštěný plážový pavilón, děsí ji všudypřítomný neznámý muž a i ve společnosti jiných lidí se často cítí osaměle. Mění bydliště a pokouší se utéct všem nočním můrám. Události tím dostávají rychlý spád a Mary zjišťuje, že před některými věcmi se skrýt nedá…
V osm večer na Milánském náměstí San Babila gang mladých neofašistů brutálně napadá zdánlivě náhodně vybraný pár a přímo před očima kolemjdoucích je zmasakrují. Muž umírá téměř okamžitě, vážně zraněná žena zůstává téměř hodinu bez pomoci. Poté se snímek s pseudo-dokumentárním stylem zabývá příčinami, které k činu vedly, se zvláštním důrazem na minulost mladých členů gangu.
Příběh začíná v jednom obyčejném argentinském klášteře, v jehož čele stojí úctyhodný otec Manuel. Právě v tomto klášteře žije od narození sirotek Milagros, které ale všichni přezdívají Cholito. Mili zbožňuje fotbal a jeho hraním tráví většinu času. Chodí oblékaná jako kluk a jejím poznávacím znamením je červená čapka a prořízlá pusa. Protože je Milagros osmnáct, musí z kláštera, který funguje jako dětský domov, odejít. Práci dostane v honosné vile boháčů Di Carlových jako služka.
Autobus č. 152 vyjíždí na svou pravidelnou linku. Jeho řidič ani cestující netuší, co je v nejbližších chvílích čeká. Strop tunelu metra, který silně narušila prosakující voda, se zřítí ve chvíli, kdy nad ním autobus projíždí...
Snímek režiséra Şerifa Görena, který byl na 35. MFF v Cannes společně s filmem Costy Gavrase Nezvěstný oceněn Zlatou palmou, představuje největší mezinárodní úspěch turecké kinematografie. Cesta vypráví příběh pěti přátel, vězňů, kteří dostanou zvláštní povolení prožít muslimské náboženské svátky se svými blízkými. Seyyit Ali je poté, co se dozví o nevěře své ženy, nucen prolít krev, protože to přikazuje tradice. Mehmet Ali je zavržen rodinou své milované ženy kvůli údajné zradě na jejím bratrovi a svém švagrovi. Jejich druh Yusuf je krátce po propuštění eskortován zpět, jelikož ztratil formulář s povolením. Mevlüt toužil strávit zbytek života se svou snoubenkou. Jejich plány však překazí její otravní příbuzní. A konečně Ömer, jenž propadl půvabu Gülbahar, jedné z vesnických krásek, se bude muset rozhodnout pro jednu z variant, které mu život nabízí.
Snímek podle scénáře Yılmaze Güneye vypráví příběh kurdské rodiny z Anatólie na pokraji rozpadu. Mezi dvěma rodinnými klany existuje krvavý spor. Sivan, jehož ženou je dcera znepřátelené rodiny Berivan, již nepožívá přízně svého přísného otce Hama Aghy. Naopak musí před jeho agresivitou chránit svou ženu, kterou otec považuje za rodinné prokletí. Berivan, které zemřely všechny tři děti, je němá; o schopnost komunikovat přišla následkem prožitých katastrof. Avšak i tehdy, kdy na ni Sivanův otec svaluje všechna rodinná neštěstí, se jí Sivan nevzdá. Muži opustí své pastviny v horách a ženou společně se Sivanem a s Berivan stádo ovcí k vlaku do Ankary, kde chtějí ovce prodat. Snímek sestávající ze tří navazujících částí začíná v pustině severovýchodního Turecka. Dramatická cesta vlakem, během které se rozvrat zbytků rodinné soudržností zdá neodvratný, patří mezi nejzdařilejší ztvárnění tématu cesty v dějinách filmu. Závěrečná část, odehrávající se v Ankaře, dovádí děj k tragickému vyústění.
První z řady kultovních tureckých komedií o jedné nenapravitelné středoškolské třídě inspirovaných knihou Rifata Ilgaze. Už jim táhne na třicítku, ale učení flákají natolik, že jsou stále na střední škole, kde jsou drženi jen kvůli státním dotacím na každého žáka. S třídou přerostlých a přitom duševně stále nevyzrálých studentů si nikdo neví rady, dokud se neobjeví charismatický učitel Mahmút...
Na základě tajného vládního projektu je na kosmickou loď umístěn robot, který má prověřit chování a schopnosti lidí v krajních situacích. Velitel lodi Pirx musí řešit konflitky a podezření mezi posádkou, která o experimentu oficiálně neví, ale leccos si domýšlí. Konfliktní situace nakonec vyústí do stavu, kdy lodi a celé posádce hrozí zánik. Socialistická odpověď na sci-fi žánr zejména americké proveniece sbírá některé nápady z filmů ALIEN či STAR WARS, ačkoliv byla natočena na náměty povídky slavného polského sci-fi autora Stanislawa Lema. Klade však především důraz na morální vlastnosti postav, čímž se prostředí sci-fi poněkud vytrácí.