Druhá z řady příběhů o Rákosníčkovi. Svými radami a vynálezy se Rákosníček snaží pomoci obyvatelům rybníka Brčálníku. Předchází ji RÁKOSNÍČEK A HVĚZDY (1977) a bývá rozdělována na samostatnou část RÁKOSNÍČEK A POVĚTŘÍ, ve které se Rákosníček snaží vyrábět počasí.
Názvy jednotlivých epizod:
1. Jak Rákosníček odhalí velkou podvodní loupež
2. Jak měl Rákosníček strach, že se mu Brčálník vytratí před očima
3. Jak Rákosníček zařídil, aby nebyla doba ledová
4. Jak měl Rákosníček starosti s modní přehlídkou
5. Jak Rákosníček měl co dělat, aby mu vítr nesebral
6. Jak Rákosníček válčil s vodními šneky
7. Jak Rákosníček zachraňoval potopený Měsíc
8. Jak Rákosníček obstarával pro kapry penízky
9. Jak Rákosníček předělával mrtvou vodu na živou
10. Jak Rákosníček kvůli chodíci rybě přišel k ostudě
11. Jak Rákosníček se štikou vyhnali z rybníka lenost
12. Jak Rákosníček popletl všechny vody
13. Jak Rákosníček foukal a pak vyděšeně koukal
14. Jak Rákosníček nevyrobil duhu
15. Jak se Rákosníček nepřičinil o mráz
16. Jak Rákosníček nezaonačil mlhu
17. Jak Rákosníček nezaopatřil oblevu
18. Jak Rákosníček neudělal jasno
19. Jak Rákosníček nesjednal horko
20. Jak Rákosníček nezabezpečil oblačno
21. Jak Rákosníček nepřivolal bouřku
22. Jak Rákosníček nesehnal vítr
23. Jak Rákosníček neobstaral déšť
24. Jak Rákosníček nezařídil sníh
25. Jak se Rákosníček nepostaral o rosu
26. Jak Rákosníček nedodal správné zahradnické počasí
Jarmila Kukačková (I. Janžurová) dojíždí do pražské nemocnice z venkova, kde žije už dvacet let "na psí knížku" s Pepou Padrnosem (J. Lábus) - dělníkem na skládce odpadu a jeho matkou (S. Zázvorková). Jarmila je uklízečkou v nemocnici a pro její jméno jí tam neřeknou jinak než "Kukačka". Kukačko dojděte, Kukačko přineste... Navíc Josefova maminka, u které Padrnos dosud bydlí, nemá Jarmilu příliš v lásce a dává to viditelně najevo Co to je za zázračnou ženu a jak to dělá, že je tak laskavá a pořád samý úsměv? Kde se v ní bere ta energie? Jaktože zvládá život s takovou lehkostí?
Je zázrak, že se hodinový, zcenzurovaný záznam původně dvouhodinové inscenace vůbec zachoval. Mnoha divadelními kritiky je považován za nejobjevnější inscenaci dotyčného desetiletí – nejen herecky a režijně, ale i scénograficky. Ypsilonka, tehdy ještě liberecká, je v mnoha ohledech divadlo zásadní: pro její humor, společnou energii a radost, zvlášť důležitou v době, kdy byl každý zalezlý doma a izoloval se. Zakladatel a umělecký šéf Jan Schmid vymyslel vlastní princip kolektivní improvizace, a přesto se nebál zvát osobnosti, kterým nebylo jinde přáno. Režimní tlaky doléhaly hlavně na repertoár Ypsilonky, jenž byl netradiční a dost často zakazovaný. Michelangelo Buonarroti je tedy jedním z mála ypsilonkovských titulů té doby, které se dočkaly i když zmrzačeného zaznamenání.
Pohádková komedie o tom, jak si král usmyslel, že provdá obě své dcery v jeden den. Princezna Zlata je opravdová krasavice, která nemá o nápadníky nouzi. Hůř je na tom princezna Pepička, které sice osud nadělil dobré srdce a bystrý rozum, ale na kráse šetřil. A tak se pan král rozhodl, že provdá své dospělé dcery najednou a že uspořádá obě svatby společně.
Druhý díl příběhů středověkého vyšetřovatele nazývaného "Hanzo The Razor". Hanzo vyšetřuje případ, do kterého jsou namočeny jak ty nejzvrhlejší kriminální živly, tak nejvyšší politikové města. Do toho ještě musí ustát duel s mladým samurajem, který chce s Hanzem změřit síly v duelu na meče... V cestě za spravedlností se opět neostýchá použít jakékoliv metody ...
První díl trilogie o vyjímečně schopném, ale i tvrdém a neústupném vyšetřovateli Hanzovi, přezdívaném "Razor" ("břitva"). Film se odehrává ve středověkém Japonsku a vykresluje různé zapeklité případy, které Hanzo řeší. Často se dostává do křížku jak s vládními zmocněnci, tak kriminálníky. Svoje přesvědčení a smysl pro spravedlnost si však vždy udrží, ať již slovem, nebo mečem...
Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným. (MFF Karlovy Vary)
Tato německá balada nám vypráví příběh o podnikavci jménem Hauke Haien, který se zabývá stavbami hrází. Musí při tom také bojovat nejen proti krutému moři, ale i různým pověrám. Díky své podnikatelské dravosti však svůj boj začíná prohrávat.
Zasvětil život Německu, aby nakonec zjistil, že všechno byl jeden velký omyl. Téměř deset let byl šéfem abwehru, tedy vojenské zpravodajské služby vrchního velení wehrmachtu. Byl mužem nevelkého vzrůstu, avšak o to většího významu. Nepatřil sice k oněm aktérům, kteří vystupují na veřejnosti, přesto v zákulisí významně ovlivňoval události, v nichž šlo o miliony lidských životů. Film jako takový vydařeně kombinuje efektní špionážní drama s působivou biografií Canarise, která na jedné straně vyzdvihuje admirálovy protirežimní aktivity, na druhé potom ukazuje šéfa Abwehru jako nekompromisního cynika a fatalistu.
Žumpař a podomní uklízeč Scott (Giuliano Gemma) je všem lidem v Cliftonu jenom pro smích. Narodil se jako bastard, jeho matka byla děvka ve vykřičeném domě Vivien Skillové, a tak si na něj každý může plivnout nebo mu dokonce uštědřit pár ran pěstí.
Vůbec první člověk respektující Scottovu lidskou důstojnost a rovnoprávnost s ostatními, je pistolník Frank Talby (Lee Van Cleef), který si přijel do města vyřídit staré účty. Scott díky Talbyho nekompromisním zásahům získává v Cliftonu dosud neokušený pocit nadřazenosti, který se s každým jejich dalším společně odrovnaným soupeřem jen stupňuje. Zkušený Talby však tuší, že zatímco zbraň ve Scottových rukou je čím dál rychlejší, jeho čas už se pomalu naplnil.