Příběh filmu Beznadějní se odehrává v 60. letech19. století. Tehdy byl hrabě Gedeon Ráday pověřen likvidací zbojníků, kteří se na venkově schovávali po povstání vedeném v roce 1848 Lájosem Kossuthem. Snímek sice čerpá z konkrétních událostí, ale Jancsó a jeho scenárista Gyula Hernádi si nekladli za cíl zobrazit historickou skutečnost. Jejich dílo můžeme chápat jako metaforu mechanismu represivní moci, tvůrcům jde především o zachycení konfliktu svobody a nesvobody, vztahu utlačovatele a utlačovaného. Beznadějní rozehrávají do své doby zakázaná témata vzpoury, politického teroru, vnitřního útlaku, manipulace i masového fanatismu a vyrovnávají se tak v alegorické podobě s bezvýchodností systému své doby. Jancsóův filmový jazyk je značně osobitý a leckdy těžko srozumitelný. Režisér nezapře své výtvarné založení. Neskutečně dlouhé záběry komponuje s neobvyklou přesností, která prozrazuje dopředu důkladně promyšlenou střihovou skladbu. Všechny sekvence jsou obdařeny obdivuhodným dynamickým napětím, jež evokuje ústřední pocit beznadějnosti. Jancsó pracuje velmi specificky také s filmovým zvukem: úsečné dialogy střídá hrozivě dlouhé ticho, míšení zvuků s ruchy mručení davu či dupotu koní získává leckdy rozměr hudební skladby. Beznadějní ve své době šokovali filmovou veřejnost a světu byla jejich prostřednictvím objevena maďarská kinematografie, která konečně přestoupila ohraničení národní uzavřenosti.
Wang Yu se vrací do města právě poté, kdy vesničané unesou dceru soudce a připravují petici pro návštěvu ministra Yuan, ve které informují o vysokých danních a vykořisťování ze strany soudů. Dohoda je hotova, Wang Yu navrací dceru do rukou soudce a slibuje splnění požadavků petice třem únoscům. Soudce však svému slovu nedostojí. A tak ctižádostivé trojici nezbývá nic jiného než se postarat o napravení
Nadporučík Droste (Leslie Fenton) chce realizovat svůj sen - postavit F.P.1, což je plovoucí letecká rozjezdová dráha, která by měla kombinovat jak rekreační zábavu, tak doplňování paliva pro přístávající letouny. Droste má přítele, leteckého rekordmana a dobrodruha Ellissena (Conrad Veidt), bohužel se oba zamilují do jedné ženy jménem Claire Lennartz (Jill Esmond). A najdou se i lidé, kteří chtějí bojkotovat jeho výstavbu F.P.1. Majitelé sousední ropné plošiny dělají vše, aby výstavbě zabránili. Droste bojuje o přízeň nádherné ženy a o dokončení svého snu.
Snímek napadající kontroverzní německý zákon, podle něhož byla homosexualita trestný čin. Úspěšný houslista se zamiluje do svého nadaného žáka, čehož si všimne podlý padouch z ulice a pod pohrůžkou prozrazení se snaží houslistu vydírat. Ten nakonec útlak nevydrží a odmítne uhradit další splátku. Případ se dostane k soudu a i když padouch spor prohrává, houslista se z veřejného skandálu nevzpamatuje a uzme si život. Snímek zničili nacisté po nástupu k moci, a tak se zachovaly jen fragmenty původního filmu. Velkou část restaurované verze tak tvoří text vysvětlující děj a statické obrázky z filmu.
Sedmnáctiletá Belgičanka Rosetta žije se svou matkou v karavanu v opuštěném kempu na kraji města. Matka je alkoholička, která hledá jen kterak uniknout před realitou a o budoucnost se nestará. Rosetta se tedy protlouká životem sama a přebírá v podstatě veškerou zodpovědnost za společné živobytí. Snaží se hledat si práci, ale to se jí nedaří. Navíc ve svém zoufalství od sebe odhání člověka, který se jí snaží pomáhat… Drama bratří Dardennů bylo v roce 1999 na festivalu v Cannes oceněno Zlatou palmou.
Tajemná a lyrická cesta, postupně odkrývající tajemství Egypta je skvělým podkladem pro vyprávění příběhu o neobvyklém vztahu člověka s divokou šelmou. Brilantní film z exotického prostředí natočený na motivy kontroverzní novely je příběhem mladého vojáka, ztraceného v Saharské poušti. Pokud by Augustin Robert měl zůstat odkázán jen na své vlastní schopnosti, zásoby a náčiní, zcela jistě by zemřel. Avšak při své strastiplné cestě do tajemných ruin se setkává s leopardem, se kterým ho brzy začne spojovat velice zvláštní a pevné pouto. Divoká šelma zázračně zachraňuje Robertovi život. Jejich neobvyklé přátelství se začíná vyvíjet cestou, která pro oba znamená možné ohrožení života.
V roku 2157 na Zemi prekvitá éra prosperity ľudskej civilizácie. Vesmírne lode pozemšťanov bez problémov križujú vesmírom a medzi blízkymi i ďalekými galaxiami pátrajú po obývateľných planétach.
Jedným z pátracích letcov je Moskovčan Maxim Kamerrer (VASILIJ STEPANOV), ktorý už dve desaťročia pilotuje ruskú výskumnú kozmickú loď. A práve keď konečne objaví novú obývateľnú planétu Sarakš, stroskotá na nej. Odvážny astronaut spoznáva tajomnú planétu s prísnym vojenským režimom a jeho sadistickými diktátormi. Sarakšom neobmedzene vládnu Neznámi Otcovia – pätica anonymných a absolútnych pánov tohto sveta. Vedomie obyvateľov manipulujú špeciálnymi žiaričmi, ktoré chrlia do ľudských mozgov nemilosrdnú ideológiu. Po rokoch atómových vojen a ekologických katastrof spoločenstvo planéty len ťažko bojuje o prežitie.
Maxim chce zistiť, aké ďalšie tajomstvá skrýva planéta Sarakš, aby mohol pomôcť jej obyvateľom. Maxim, ktorý tu našiel nových priateľov aj lásku Radu (JULIA SNIGIROVÁ), však predstavuje jednoznačnú hrozbu pre vládu, a tá ho chce nekompromisne zlikvidovať všetkými prostriedkami.
Michel (Jean-Claude Aimini) si poslední měsíce před nástupem vojenské služby v Alžírsku krátí prací televizního technika. Potkává dvě dívky, začínající herečky Liliane (Yveline Céry) a Juliette (Stefania Sabatini), které by si rády zahrály v něčem jiném než přihlouplých televizních reklamách. Než se jejich cesty rozejdou, rozhodnou se všichni tři strávit nějaký společný čas na Korsice.
20. léta minulého století. Příběh ze sklonku zrodu Sovětského svazu. Mladý důstojník, stoupenec revoluce, Pavel Andrejevič Kolcov (Jurij Solomin) je vyslán jako zvěd do bělogvardějské armády. Svým chováním, znalostmi a vojenským výcvikem se stává uznávaným a důvěryhodným členem armády svého protivníka. Brzy se z něj stává zástupce velitele generála Kovalevského (Vladislav Strželčik). Při tomto postupu se stačí i zamilovat do dcery svého protivníka, nádherné Taťjany (Taťjana Ivanickaja). Doba jim však v jejich lásce nepřeje a Pavel, který se svým postupem dostal až k tajným informacím, musí konat svou poivinnost.
Člověk není ani dobrý, ani zlý, záleží to na okolnostech a na situaci, ve které se nachází. Hrdinové filmu, obyčejní lidé, mají svůj život situován v úzkém rámci malého města na Kavkaze. Snímek konfrontuje dva odlišné charaktery, Lajevského (Oleg Dal), depresivního, nervózního a exaltovaného muže, ztraceného sama v sobě, a Von Korena (Vladimír vysocký). Lajevský se snaží něco ve svém životě změnit, ale pije a dělá dluhy. Již dva roky žije s vdanou ženou, kterou miluje, ale není schopen se odhodlat k činu. Von Koren je klidný, vyrovnaný a sebevědomý muž, který přesně ví, co chce. Není zcela jasné, co dělá na poušti. Místní se domnívají, že studuje faunu. Lajevský žije podle hesla, že raději bude první na vesnici, než druhý ve městě. Na pozadí monotónního života ve vesnici dochází k vyostření nenávisti obou hlavních protagonistů. Vše vyústí vzájemným duelem. Ten se však ukáže být stejně nesmyslným jako jejich každodenní nudná existence.