Země roku 2099 je pustá, vládne stanné právo. Veškeré zdroje jsou ve vojenské moci. Přežívají poslední zbytky civilizace. Vědec Noah Brin ale plánuje zachránit lidstvo a planetu tím, že by zabránil vzniku katastrofy pomocí stroje času. Země se rozpadá, protože v roce 1999 došlo k porušení jádra, vyslaná mise by měla této události zabránit a změnit tak historii. Jde o mix všelijakých motivů, od podmořských filmů jako je Hon na ponorku, přes cestování časem z neradostné budoucnosti a la Terminator po zápas s padouchy jako v Přepadení v Pacifiku. Zamíchejte, protřepejte, přidejte kapitána Nemo a máte Nautilus. Přes všechna žánrová klišé ale jde o jedno z lepších Béček. Hlavní postavou je žoldák a bezpečnostní poradce Jack Harris, který nemá nic radši než střelbu v každé situaci, a to na vše, co potká. Právě on je povolán do projektu Prometheus, který má napravit zemské jádro. Mnoho lidí je z projektu nervozních, výrobci energie, vlády třetího světa, ekoteroristé i Noah Brin v roce 2099. Film kolísá mezi slušnými podmořskými sekvencemi a částmi, které zřejmě kvůli výši rozpočtu vypadají jak vypůjčené z televizního seriálu šedesátých let.
Príbeh o štyroch ženách, ktoré dal dokopy pobyt vo vezení a láska k hudbe. V jednu noc sa im podarí utiecť a prostredníctvom svojej hudby si podmaňujú celé Nemecko, vrátane policajných inšpektorov.
Ani několik technických přehmatů končících naprostým fiaskem už nemůže zastavit viktoriánskou společnost před vědeckým pokrokem. S inovací dopravních prostředků, elektrifikací sídel, výstavbou nových mostů a zdokonalením zbraní stojí lidstvo před ještě výraznějším milníkem - první cestou na Měsíc. Nově založený syndikát složený z předních britských vědců a investorů pod vedením amerického navrátilce Phinease T. Barnuma a profesora Siegfrieda von Bulowa testujícího svůj kanón odpalovaný z přilby zahajuje výstavbu „Měsíční lodi“ a vybírá lokalitu pro její start - waleskou horu, kde trocha dynamitu na podporu startovní akcelerace nikoho nerozhodí. Ambiciózní plán však má i své mocné odpůrce.
Unikátní dokumentární film o cestě jachty FLYING CLIPPER po světových mořích je unikátní možností navštívit nejkrásnější místa planety v době, kdy nebyla ještě přeplněná turisty a kdy cestování bylo pořád velkým i nohdy nebezpečným dobrodružstvím. Film nabízí nejenom skvělé záběry, ale i nádhernou hudbu (k filmu vyšel i Soundtrack) a velmi vtipný komentář.
Bratr a sestra opouštějí pokrytecké Melbourne a vydávají se do divočiny, kde se snaží uspět a nalézt smysl života.
Dva roky po uvedení jejich překvapivého hitu Malcolm přišel australský scénárista a kameraman David Parker spolu s režisérkou Nadiou Tass s podobně kouzelným snímkem Rikky a Pete. Talentovaná geoložka Rikky (Nina Landis) a její bratr Pete (Stephen Kearney) mají pocit, že do rodného velkoměsta Melbourne vůbec nezapadají (což je pravda), a tak se vydají do jedné odlehlé hornické komunity v poušti. Doufají, že právě tady Rikky konečně rozpozná svůj životní směr a že nedoceněný génius Pete bude moci v klidu pracovat na svých svérázných vynálezech. Avšak pokud by v australském outbacku vše šlo podle plánu, nebylo by potřeba o tom točit film... Přestože není tak svěží a spontánní jako Malcolm, boduje snímek Rikky a Pete svým vlastním, výstředním šarmem a poetikou typickou pro australskou kinematografii.
Starý dobrý bowlingový klub je v ohrožení. Nejen, že počet stálých členů klesl pod povinné minimum, navíc jsou zde stavitelé dálnice, kteří by chtěli vést svou cestu právě prostředkem kuželkárny. Je čas na velkou bitvu nepatrné hrstky odvážlivců proti ohromnému nadnárodnímu konglomerátu, v níž se staří spojí s mladými a chudí s bohatými. Je čas zachránit jedno z posledních míst, kde po celý rok žije dobrá nálada, radost ze života a opravdu ryzí přátelství
Ve světě zuří válka, ale ta malá farma v australském Walalongu je oázou míru a pokoje. Zdá se až nepravděpodobné, že někde padají výstřely a umírají lidé. A přece právě válka svedla to nesourodé společenství dohromady: Dorothy, jejíž manžel už léta bojuje kdesi na evropských frontách. Její tři děti, které už zapomněly, jak vypadá jejch otec. Dva italské válečné zajatce, uvolněné z internačního tábora na výpomoc na farmě. A dvě německé Židovky, které se na útěku před nacisty ocitly v Austrálii vlastně omylem. Ve světě zuří válka, ale ta hrstka lidí tady žije v kousku pozemského ráje. Jenomže člověku, jak známo, není život v ráji souzený...
Autobiografický film, v němž se jeho scenárista a režisér vrací do dětství, do nejšťastnějších chvil svého života, kterými byly ty poslední válečné roky. Během tří týdnů napsal a za stejně krátkou dobu natočil příběh těch dní, nahlížený očima malého chlapce, citlivě vnímajícího ten podivný svět dospělých. Lyrický, nostalgicky laděný snímek s působivou atmosférou, krásnou kamerou a věrohodně vykreslenými charaktery si získal kritiky i diváky na celé řadě filmových festivalů jak v Austrálii tak i v zahraničí.
Profesor Glendon pátrá v Tibetu po vzácné rostlině kvetoucí jen při úplňku. Květinu objeví, je však napaden vlkodlakem. Přežije, ale... Potkává doktora Yogamu, který mu poví o rostlině a možném prokletí. Glendon mu nevěří. Po první proměně se však rozhodne udělat vše proto, aby se vyléčil. Jediný lék je rostlina z Tibetu, kterou mu však ukradl Yogami, aby zachránil sám sebe, neboť on je vlkodlak, který Glendona napadl.
Podezřelé aktivity ve školní zvířecí laboratoři probudí ospalé městečko Scottsville k životu. Zjištění, že genetické postupy umožní vyšlechtit krvežíznivého netopýra s tesáky, nahání všem kolem strach. Když netopýři ohrožují lidská obydlí, je to nepříjemné. Když se netopýři rozzuří a útočí na město, jejich nálet je smrtelně nebezpečný. Člověk jim svými smysly nestačí a je v nevýhodě. Hlavně v noci
První část dokumentárního projektu OLYMPIA zobrazující letní olympijské hry konané roku 1936 v Berlíně. Po prologu připomínající původní antické olympijské hry následuje přehlídka národů a jednotlivé soutěžní disciplíny konané převážně na olympijském stadionu.