Trinásťročný Charlie Boyle je malý génius, vedec, hokejový fanúšik, ale v prvom rade zázračné dieťa. Je už unavený z toho, že nemá naozajstných kamarátov. S deťmi vo svojom veku si len ťažko rozumie. Pre svoje nadanie je prijatý na vysokú školu, kde sa stýka so samými dospelými. Jedným z nich je i jeho profesor, ktorého bezhranične obdivuje. Na druhej strane je tu i dievča jeho snov, ktoré sa v kruhu intelektuálov vôbec nepohybuje. Jediná možnosť, ako sa k nej dostať, vedie cez miestny hokejový tím. A tak Charlie začne žiť dvojitý život: dobrého a zlého chlapca. Ten je však veľké sústo aj pre génia...
Protivy se prý přitahují. Ovšem v případě nové vyšetřovací dvojice, kterou - zřejmě nikoli bez jistých postranních úmyslů - vytvořil jejich šéf, asi toto rčení příliš platit nebude. Ti dva si totiž nemohou kápnout do noty. Na jedné straně zjemnělý, kultivovaný inspektor Lynley, ten "rychlokvašený oxfordský zlatý hoch, arogantní aristokratický spratek", jak o něm říká ona, na straně druhé plebejská, nesnesitelná a neoblíbená seržantka Haversová, "ženská jako minové pole", jak o ní říká on. Jenomže teď jsou na jedné lodi a jejich úkolem je vyšetřit brutální vraždu jistého farmáře. Každý z nich má svůj dobrý důvod, proč chce, aby právě tohle vyšetřování skončilo úspěchem. Jenomže lidé na venkově nejsou metropolitní policii právě nakloněni, jak mají bohužel brzy zjistit...
Už několik dní se zjemnělý aristokrat inspektor Lynley a plebejská seržantka Haversová pokoušejí najít společnou řeč při vyšetřování brutální vraždy farmáře Williama Teye. Ostří jejich vzájemné antipatie se jim za tu dobu podařilo malounko otupit, ve vyšetřování případu však příliš nepokročili. Není také divu, když všude kolem sebe narážejí ne-li rovnou na zeď mlčení, tak alespoň na nepříliš velkou ochotu vesnických lidí vypovídat. Teď se však zdá, že se na ně přece jen usmálo štěstí. Neboť na scéně se objevila Tessa Teyová, léta pohřešovaná manželka oběti. A Lynley věří, že ten koneček nitě, který zachytil, mu pomůže rozmotat celé klubko...
Tento britský dramatický seriál o nekonvenční doktorce Eleanor Bramwellové z viktoriánského Londýna diváky ohromil, zaujal, ale občas i děsil svým dějem.
Mužská profese. Ženská vášeň.
V roce 1895 se předpokládalo, že ženy nebudou chodit do práce, ale že se budou starat o domácnost a svoje děti. Jen některé si vydobyly výsadu, že pracovaly jako učitelky nebo ošetřovatelky. Jedna žena ale byla odhodlaná toto pravidlo změnit. Eleanor Bramwellová (Jemma Redgrave) pracuje zatím pouze pod dozorem sira Herberta Hamiltona (Robert Hardy). Není ale šťastná. Poté, co Hamiltonovi po jeho chybě zemře zdravá mladá matka, se Eleanor rozhodne, že změní historii lékařství. Nejdříve je kvůli tomuto rozhodnutí zesměšňována spolužáky a studenty lékařské fakulty. Ani doma to nemá jednoduché. Ač sama pochází z lékařské rodiny, je od svého otce Roberta Bramwella (David Calder), taktéž doktora, tvrdě vyslýchána. Po překonání mnoha potíží si začne přece jenom plnit svůj dávný sen. Od lady Cory Petersové (Michele Dotrice) dostane darem renovovaný dům a otevře si tam svoji vlastní ošetřovnu s názvem "The Thrift". Ale v 19. století se považovala profese doktora výhradně za mužskou... Má Eleanor opravdu šanci přežít, ošetřovnu si udržet a budou ji její mužští kolegové skutečně uznávat?
Charles Sheldon (Robert Glenister) pracuje jako dodavatel chirurgického vybavení pro ošetřovnu "The Thrift". Cestou za doktorkou Eleanor Bramwellovou je svědkem ošklivé nehody, kdy je obětí mladá elegantní žena. Zcela vyčerpanou ji dopraví svým kočárem na ošetřovnu "The Thrift". Když Eleanor prohlíží pacientku, je v šoku, protože zjistí, že je to ve skutečnosti mladý muž Frederick Hackett (Hans Matheson). Ostatní pacienti a ošetřující personál nejsou nadšeni, že mají Fredericka ve své blízkosti, ale jeho zranění jsou vážná a tak ho musí nechat Eleanor přes noc na ošetřovně. Následující den, opilý pacient pan Beamish čeká na ošetření tržné rány na ruce, ale pod vlivem alkoholu napadne mladého Fredericka, rozbitou lahví ho těžce pořeže na krku a prchne... Frederick ztrácí mnoho krve a Eleanor v boji o jeho život rozhodne, že mu daruje svou vlastní krev a udělá transfůzi. Když se Charles Shelton dozví o zlém útoku na Fredericka a jeho velmi kritickém zdravotním stavu, je velmi znepokojený a navštíví Eleanor a Fredericka na ošetřovně. V očích Eleanor je Charlesovo gesto a chování velmi "džentlmenské". Když se pomalu začne lepšit Hackettův zdravotní stav a nabude vědomí, vyjádří Frederick svůj dík panu Sheldonovi. Nakonec se mladý Frederick díky doktorce Eleanor Bramwellové a jejímu personálu zotaví. Ještě než odejde z její ošetřovny, Eleanor shledá, že Frederick žije špatným způsobem života a proto v zoufalé snaze mu nějak pomoci jej přesvědčuje, aby nastoupil do evangelické polepšovny pana Sullivana (Robert Pugh), ale Frederick odmítne a Eleanor je zklamaná...
Romance R. D. Blackmore. Příběh lásky a cti. Zvítězí cit nad odvěkou nenávistí? Kouřící muškety, ukradené polibky a ti největší lumpové všech dob! Mezi rody Dooneových a Riddových leží už dlouho stará křivda. Jack Ridd byl Dooneovými zabit při potyčce na trhu a jeho rodina nezapomíná. Jednoho dne však John Ridd potká Lornu Dooneovou a zamiluje se do ní. Jejich lásku ale čekají těžké strasti a četné překážky...
"Vítejte na spodku potravního řetězce!" Na ostrově nedaleko Floridy je skryto zlo, které čeká, aby mohlo udeřit. Chlapec Patrick, který kvůli tomuto zlu přišel o rodiče, psa a málem vlastní život, se vrací s psycholožkou Victorií v rámci léčby zpět na ostrov. Victoria se snaží nalézt původ Patrickova traumatu a netuší, že chlapcova noční můra je reálná a opravdu nebezpečná.
Od tragické nehody své sestry trpí Carla Engelová přímo panickým strachem, kterého se nemůže zbavit. Proto se obrací na psychologa Paula Sadowského, který se specializuje na léčbu fobií, a dochází do skupiny podobně trpících lidí. Doufá, že s jejich pomocí se svých obav zcela zbaví. Když se však oběťmi vražd stane několik jejích spolupacientů, začíná být Carle jasné, že ji někdo pronásleduje...
Flm, který si troufá být jiný. Rock´n roll... láska... vášnivá dobrodružství...
Máte jedinečnou příležitost se podívat na naši planetu očima kosmonautů a obdivovat krásy Země z nové perspektivy. V prvních minutách Vás překvapí východ planety Země. Během filmu objevíte křehkou rovnováhu života na modré planetě a stáváte se svědky působení mocné přírody. Film nabízí krásné záběry reliéfu krajiny z vesmírné perspektivy jako například Gibraltarský průplav, obrovské písečné duny Namibské pouště, sněhem pokryté vrcholky Himalájí, sloupec kouře dýmající z probuzené sopky pod Japonskem nebo oblak dýmu z požáru deštných pralesů nad Jižni Amerikou. Modra planeta je 42 minut dlouhý velkoformátový film 2D, který uvádí Smithsonian Institution's National Air and Space Museum a Lockheed Martin ve spolupráci s NASA.
Georges Lachaunaye patří ke staré a kdysi bohaté rodině, poslední generace se ale potýkají se značnými finančními potížemi. Georges sice nic nehodlá měnit na rentiérském způsobu života, na který byl zvyklý, jeho majetku ale hrozí exekuce. Jako ctihodný katolík se jde za pomoc pomodlit do kostela. Tam uvidí ženu, která vhazuje mince do pokladničky se sbírkou na opravu kostela a dostane spásný, i když značně diskutabilní nápad, jak obnovit rodinné bohatství...
Režisér Jean-Pierre Mocky po úspěchu svých prvních filmů z přelomu padesátých a šedesátých let spojil své síly se slavným komikem Bourvilem a výsledkem byl mimořádně úspěšný film Un drôle de paroissien. Mocky opět vytvořil sžíravou a kousavou satiru, která pranýřovala četné neduhy tehdejší francouzské společnosti, film byl ale přijat značně kontroverzně, protože poukazoval na pokrytectví katolických věřících a navíc narážel na tehdy i dnes bolestivou tématiku vykrádání kostelů. Svérázné bylo i pojetí postav, kdy zločinci vycházejí z děje jako kladní hrdinové, zatímco jejich pronásledovatelé z řad policie dostávají slupku ničemných byrokratů, kteří otravují život běžnému občanovi. Přesto film zaznamenal mimořádný úspěch u diváků a v kinech překročil dvoumiliónovou návštěvnost; ještě před francouzskou premiérou (28. srpna 1963) byl film uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde byl nominován na hlavní cenu Zlatého medvěda.
Nenápadný úředníček Léon Dutilleul získává znenadání schopnost procházet zdmi. Nejprve chce využít tuto schopnost ke svému obohacení, ale po čase obrátí a začne ji používat k nápravě křivd. Komedii natočil Jean Boyer podle stejnojmenné novely Marcela Aymé. Zdroj: Wikipedie.cz