Prostý příběh je o ženě, která ztratila manžela ve válce a zasvětila svůj život kolchozu. Za poctivost a nekompromisní postoje ji mnozí neměli rádi, ale přesto Sašu Potapovou zvolili předsedkyní družstva. Nečekaná láska k tajemníkovi komunistické strany udělala její život šťastným i těžkým. Roli Saši napsal Budimir Metalnikov Nonně Mordjukové přímo na tělo, zohlednil tak její tvůrčí a hlavně lidský osud.
Válečný veterán Jegor Trubnikov (Michail Uljanov) se vrátil do své rodné vesnice obnovit válkou zničené a zbídačelé hospodářství. Je to velmi těžký úkol, srovnatelný s těmi válečnými. Poté, co se stal předsedou, naložil si na svá bedra nejen starost o zemědělské družstvo, ale i o osudy blízkých lidí. Předseda je dvoudílným dramatem, první část se jmenuje Bratři, ta druhá Být člověkem. Čtenáři sovětského časopisu „Sovětská obrazovka“ zvolili Michaila Uljanova nejlepším hercem roku 1965, samotný film byl vyhlášen nejlepším snímkem roku.
„Domov“ vypráví příběh Natálie. Krásná, mladá dívka Natálie ze šťastné rodiny v Leningradě se dozví, že někde daleko na vesnici má svoji vlastní matku. Natálie (Věra Kuznětcová) se dosud domnívala, že její matka zahynula při bombardování za II. světové války. Když Natálie přijede za svou mámou, zjistí, že se dostala do jiného světa. Uvědomí si, že našla svůj pravý domov.
Film „Od výplaty k výplatě“ vypráví příběh jedné továrny na boty, která sídlí v nejmenovaném krajském městě. Podnik vyrábí boty, které nikdo nechce. Po čase si tento problém konečně připustí i vedení továrny a začne přemýšlet, co s tím. Nakonec dospěje k rozhodnutí, že dozrál čas k přechodu na nové technologie a především, že musí začít vyrábět normální boty pro normální lidi.
Filmová epopej podle stejnojmenného Šolochovova románu; evokuje dny ústupu Rudé armády z vyprahlých donských stepí. Předností filmu jsou působivé psychologické portréty vojáků a důstojníků, lidí s různým sociálním a rodinným zázemím. Svou poslední roli tu vytvořil Vasilij Šukšin (nejlepší herec roku 1975).
Moskalenko ve svém filmu vypráví příběh novomanželů. Ona je inteligentní, obklopená rodičovskou pozorností, poněkud zhýčkaná a velmi málo samostatná. On je jeden z těch, kteří si neumí představit život bez stavby, na níž pracuje jako zedník. Jsou zcela různí lidé, ale spojuje je smysl pro povinnost.
Roku 1942 opustila část Rudé armády hornické městečko Krasnodon. Německé tanky odřízly cestu a město podlehlo okupantům. Skupina komsomolců se tedy musí vrátit domů. V reakci na nacistická zvěrstva vytváří mládež podzemní skupinu „Mladá garda“ a vede proti okupantům skrytou válku.
Filmová adaptace staré ruské frašky D. Lenského. Vysloužilý herec sní o hlavní roli pro jeho mladou a talentovanou dceru. Proti ní stojí primadona se zlou povahou a skvělými styky. Díky úsilí zúčastněných, přes mnohá nedorozumění, se starcův sen splní.
Třetí poslední část trilogie „Sestry, Osmnáctý rok a Smutné ráno“ znovu dává dohromady milenecké páry. Dášu s Ivanem Teleginem a Káťu s Vadimem Rošinem. Prošli dlouhou a strastiplnou cestu překonávání a hledání sebe sama v novém, ještě pro ně ne zcela pochopitelném, Rusku. Nalezli štěstí v jednotě s vlastí i s národem, což je v konečném výsledku dovedlo k pochopení smyslu života.
Komedie je založená na hře N.V.Gogola "Revizor". V jednom malém ruském městě čekají na příjezd hlavního revizora. Najednou přijde starosta s novinkou, že se v místním hostinci usadil nějaký podezřelý mladý muž, který vypadá jako revizor. Film na Gogolovu pětiaktovku navazuje v několika rovinách. Drama i film společně poukazují na nešvary zkorumpovaných provinčních úředníků, kteří se podlézavostí vůči nadřízeným chtějí vykoupit ze svých nekalých činů. Přímým odkazem snímku na Gogolova Revizora je samotný název, neboť drama mělo premiéru počátkem devatenáctého století právě v Petrohradě.