„Balzaminovův sňatek“ se odehrává v Moskvě 19. století. Nižší úředník Míša Balzaminov a jeho matka sní o tom, že se Míša ožení s bohatou nevěstou. Balzaminov, který ještě ani nevstal z postele, už rozebírá smysl snu. Očekává, že sen se musí splnit a jde se umýt na dvůr. V tu chvíli k nim přijíždí dohazovačka a vypráví o tom, že Míšovi našla nevěstu. Rodina Balzaminovových je pozvána do rodiny nevěsty. A tak se Balzaminovovi vydávají na cestu, Míša už přemýšlí o tom, jak utratí věno. Balzaminovovi jdou přes celou Moskvu pěšky, během cesty matka učí syna některá francouzská slovíčka, aby se před nevěstou předvedl v lepším světle.
Mladý montér ze sibiřské tajgy Voloďa projíždí Moskvou, aby zde navštívil spisovatele, který mu otiskl v časopise povídku. V metru se náhodně seznámí s dělníkem Koljou a stráví spolu jeden den. Zapletou se do sňatkových peripetií Koljova přítele Saši a oba se stihnou zamilovat do sympatické prodavačky Aljony... CHODÍM PO MOSKVĚ zajímavě modifikuje obvyklou formální strukturu filmových městských symfonií z přelomu dacátých a třicátých let - na pozadí úsměvného lyrického příběhu se před námi odvíjí život velkoměsta od časného rána až do noci. Namísto neviditelného „operátora“ jsou však našimi celodenními průvodci dva mladíci, s nimiž postupně poznáváme známá i neznámá moskevská zákoutí. Oproti konvenčním pohlednicovým záběrům zasněženého Rudého náměstí je Moskva ve snímku nezapomenutelným způsobem prezentována jako moderní prosluněná metropole s okouzlující atmosférou.
Středověký milostný příběh na motivy historické novely (The last days of Pirita monastery) autora Eduarda Bornhöheho.
Doba sužovaná množstvím rebelií, Piritský klášter zasvěcený Sv. Brigittě se snaží zajistit bezpečnost relikviím zde uloženým. Jistý šlechtic přislíbí svou pomoc klášteru, avšak za cenu získání chráněnky, krásné Agnes, která je k jeho nelibosti beznadějně zamilována do pohledného dobrodruha. Klášteru nezbývá nežli rozehrát dvojí hru...
Během občanské války se rudým dostane do rukou válečná kořist v podobě zbrusu nové kamery francouzské značky Paté. Štáb se rozhodne přístroj použít k leteckým snímkům terénu. Bývalý fotograf, voják Andrej Někrasov, je jmenován kameramanem. Pod dohledem Ivana Krjakina, degradovaného za pohrdání vojenskou disciplínou, se Někrasov vydává plnit úkol. Oba kamarády potká na cestě mnoho dramatických událostí a dobrodružství.
Sovětský barevný umělecký film, natočený podle motivu povídky „Škola" známého sovětského spisovatele Arkadije Gajdara. Vypráví o těžké a složité životní cestě gymnasisty Borise Gotikova v době revoluce. Boris vyrůstal v důvěře ve všechno, čemu ho učila škola - věřil ve šlechetnost cara, dobrotivost carského režimu. Oči mu otevře teprve poprava jeho otce za zběhnutí z fronty a jeho přítel bolševik Čubuk. Po Říjnové revoluci se hlásí do řad Rudé armády a se svým oddílem putuje územím bílých, aby se spojili s hlavním proudem Rudé armády. V oddílu prožije mnoho dobrodružství, udělá mnoho chyb, dokonce svou neopatrností zaviní smrt Čubuka, ale nakonec nachází správnou cestu. Stává se z něho uvědomělý, ukázněný a statečný voják revoluce.
Film byl na VIII. MFF v Karlových Varech odměněn Cenou za výchovný film „za hluboce lidské ztvárnění růstu mladého člověka v bouřlivých létech občanské války a sílu komunistických ideí ve slavném údobí Velké říjnové socialistické revoluce". (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1954)
Svůj debut natočil Alexej German podle povídky Operace Šťastný nový rok (Operacija S novym godom, 1971), do kin se však dostal s patnáctiletým zpožděním pod názvem Prověrka osudem, a to kvůli údajně svérázně podanému tématu viny a trestu ve složitých podmínkách partyzánské války. Na vztahu k provinilému zajatci, který se ale mezi partyzány ocitl ze své vůle, jsou postaveny odlišné životní principy dvou zkušených válečníků: Lokotkovova otevřenost a chápavost pro lidská selhání a Petuškova nedůvěra a vybičovaný smysl pro povinnost. Film i dnes upoutá jak nekonvenčním podáním tématu, tak moderním režijním rukopisem, jež German, malíř černobílého filmového plátna, rozvinul ve svých dalších dílech věnovaných válečnému období. Na kritice i cenzuře se režisérovi podařilo za 30 let vyvzdorovat jen čtyři filmy. Pro zajímavost - v Prověrce osudem se objevují všichni hlavní představitelé z Andreje Rubleva Andreje Tarkovského. (MFF Karlovy Vary)
„Když šílí sny“ vypráví příběh Jurije Otvertkina (Nikolaj Karačencov), jenž je posedlý vzduchoplavbou. V Petrohradě se nalíčený vydává za eso Ivana Piramidu. Díky tomu má vystoupit na festivalu, ale létat Jurij umí jen „podle příruček o létání“, leč nechce se ztrapnit a tak letí. Po mnoha peripetiích spojených s jeho podobou se známým zločincem se konečně Jurij přiznal své milé. Doznal se, že se vydával za někoho jiného. A tak konečně dokázal letět pod svým pravým jménem.
Příběh od režiséra tohoto filmu Nikolaje Bubenka je inspirovaný osobními vzpomínkami na prožité dětství. Přitažlivý a poetický básník Alexej Barteněv se vydá hledat své dva bratry z dětství, jednoho viděl naposledy ve věku svých deseti let a druhého nepoznal vůbec. Při hledání mu vyvstanou před očima zážitky z pohnutého času dětství. Vzpomínání obsahuje tři dějové polohy, které se navzájem prolínají v kontrastech. Přibližují tragédii války, ale i absurdní čas v dobách každodenního života v Rusku, které hluboce předtím poznamenali dětskou duši. Shledání s bratry Děnisem a Sergejem je originální reminiscencí a podobenstvím hledání podstaty lidského smyslu bytí.
Hollywoodsky nepřikrášlený obraz Země po nukleární katastrofě nabízí slavné ruské sci-fi natočené nejbližším spolupracovníkem Andreje Tarkovského. Povrch planety je zcela neobyvatelný a zpustošený, v lépe či hůře vybavených krytech živoří zbytky populace, zatímco armádní vedení stále vydává příkazy jednotkám v podzemních pevnostech a obrněných transportérech. Lidé umírají po tisících na následky ozáření a strádání a ti přeživší ztrácejí ve jménu přežití jakoukoli morálku. Hlavní hrdina, vědec Larsen, obětuje svou šanci na záchranu ve prospěch skupinky dětí, které lékař z hlavního krytu neuznal za hodné záchrany. Po smrti starého muže přebírá psaní jeho deníku nejstarší dítě a celá dětská skupina se vydává zničenou krajinou hledat nový život.
Pěna: Machonin koupil dizertační práci od lidí, kteří prodávají své znalosti a intelekt, připravují kandidátské a doktorské práce pro podvádějící studenty. Investigativní novinář Prosov se rozhodl, že na základě informací od Machonina zkusí vypátrat celou skupinu všech vědeckých podvodníků.