Budoucí komunistický novinář Julius Fučík prožíval v dělnickém prostředí podnětné dětství a mládí, kdy se již projevovala jeho mravní vyspělost. Autoři filmu připomínají, že mladičký Julek byl hvězdou předměstské operetní scény, a ve třech epizodách jej zachycují jak v raném dětství, tak již na gymnasiu, kdy vypuknuvší světová válka v něm formuje rozhodnost. Snímek se řadí mezi oslavná dílka, která mají přispět k upevnění známé komunistické ikony. Jedna z prvních rolí režiséra Filipa Renče.
Dvoudílné historické drama natočené podle divadelní hry Jamese Goldmana. Píše se rok 1183 a v rodině anglického krále Jindřicha II. to doslova vře. Jeho žena královna Eleonora je zavřena ve věži, protože se ho už několikrát pokusila sesadiť z trůnu. Politická situace však není jednoduchá a země potřebuje silného vůdce. I oproti omezeným možnostem plánuje královu demisi a výměnu druhého preferovaného syna Richarda za krále. Jindřich má však jiné plány a zdá se, že i jeho další synové. Blíži se zima a situace se vyostřuje. Začíná nemilosrdná rodinná válka o trůn, kterou vyhraje ten nejsilnější a nejschopnější...
Paul se probudí vedle Becky, tanečnice z párty, a musí rychle vymyslet nějakou lež, aby "ochránil" svou budoucí nevěstu Karen. Ale když se objeví Beckyino spodní prádlo pod pohovkou a pár usvědčujících fotografií, zdá se, že je všechno ztraceno ... a ke všemu se zjistí, že Becky je Karenina sestřenice, ocitne se mladík před těžkou volbou. Dokáže se rozhodnout správně?
Hrdinou půvabné morality s prvky sci-fi je jedenáctiletý kluk, jehož rodiče se hádají kvůli otcově alkoholismu. Vnímavý Honza hledá spřízněnou bytost. Najde ji v nemluvném hromotlukovi přezdívaném Bizon, kterému pomůže při útěku z psychiatrické léčebny. S dobrosrdečným podivínem – vybaveným nadlidskou fyzickou silou – komunikuje vnitřním hlasem. Honza a jeho kamarádka Jana zažijí s „Bizonem“ sérii fantaskních dobrodružství, při nichž pomáhají svým bližním… Historka o síle dětské fantazie se odehrává v netradičně nasnímaném prostředí pražské periférie. Honzovu ustaranou matku ztvárnila textařka Gabriela Osvaldová.
Tři povídky inspirované nešťastnou láskou z tradičního loutkového divadla Bunraku. Macumoto a Sawako se velmi milovali a vše spělo k jejich svatbě. Rodiče rozhodli jinak. Přinutili Macumota, aby se s dívkou rozešel, protože mu již nevěstu vybrali. Zoufalá Sawako se pokusí o sebevraždu. Je zachráněna, ale ztratí paměť. Macumoto se cítí zodpovědný a vrací se ke své lásce. Hiro je šéfem japonské jakuzy, ale i když má vše, na co si vzpomene, cítí se velmi osamělý. Před třiceti lety pracoval v továrně jako dělník, jeho milá mu nosila každé poledne oběd a snili o životě. Hiro se ale vydal špatnou cestou. Nyní se vrací do míst, kde hledá ztracenou lásku. Haruna Jamaguči bývala slavnou zpěvačkou, ale po automobilové nehodě má znetvořenou tvář, za kterou se stydí, a skrývá se před světem. Možná slepý Nukui, její obdivovatel, bude mít trochu štěstí.
Svetoznáma filmová verzia 5. dielu Kieœlowského vynikajúceho televízneho cyklu Dekalóg prispieva ako novodobá variácia piateho prikázania biblického Desatora ("Nezabiješ") do diskusie o treste smrti. Zaznamenáva chladnú premyslenú vraždu bez motívu i rovnako chladnú, premyselnú a absurdnú popravu. Prostredníctvom paralelnej montáže sledujeme troch neznámych ľudí, ktorých cesty sa v jeden deň náhodou pretnú: nesympatického taxikára, zasmušilého mladíka a optimistického čerstvého advokáta. V niekoľkých okamihoch sa z nich stanú obeť, vrah a obhajca. Násilnícky spôsob rozprávania podporuje depresívne zelené tónovanie obrazu, ktorého nevľúdnosť dávkuje prísny, naliehavý strih. Základom úspechu celého Dekalógu sú rafinovane premyslené scenáristické konštrukcie: zámerná nedramatickosť, atmosféra napätia a tajomstva, až úzkostlivé odpsychologizovanie postáv, úspornosť a funkčnosť dialógov. Diagnóza spoločnosti bez sentimentu, cynizmu či moralizovania naznačuje cestu spásy v sebapoznaní a vo formovaní vlastného osudu (tvoreného reťazcom náhod) uvedomelou morálnou voľbou. Neľútostne presvedčivý film ťaží z dokumentaristickej surovosti pohľadu a zo znamenitej práce s detailmi, konkretizujúcimi realitu (svojou výrečnosťou dotvárajú barbarskosť videnia a cítenia hlavnej postavy, no i obraz stavu okolia, patričnou mierou spolupodmieňujúceho jej otrasný čin). Úvodné pasáže, kresliace sídliskovú scenériu (špina, zanedbanosť, pobiehajúce krysy, obesená mačka) uvádzajú tému anonymnej spoluviny za zločin, ústiacu do voľne nastolenej polemiky s podobne otrasným činom vykonávateľom absolútneho trestu, napĺňajúceho ortieľ, ktorého kultúrnosť a mravnosť sú sporné.
Dielo je upravenou verziou jednej časti Kieœlowského mimoriadneho televízneho cyklu Dekalóg (ktorého samostatné a predsa zvláštne spojené príbehy sú o. i. o tušení vyšších princípov, o tom, že človek nemusí byť veriacim na to, aby v sebe niesol túžbu po Zákone, Poriadku, Absolútne, Bohu, lebo bez vedomia akéhosi metafyzického kontextu, pocitu zodpovednosti za vlastný osud aj za osud sveta, sa stáva ľudský život tragickým nedorozumením). Film je konfrontáciou dvoch koncepcií lásky: zmyselnej a sebaobetujúcej. 19-ročná sirota Tomek pozoruje ďalekohľadom z okna svojej izby 35-ročnú Magdu, do ktorej je zamilovaný. Žena, redukujúca lásku na sex, ho hlboko raní, takže sa pokúsi o samovraždu. Prebudená Magda začne vnímať svet inými očami. Jemne a diskrétne stvárnená téma má príchuť horkosti, prameniacej z nemožnosti naplniť lásky, ktoré si želáme, a ktoré sa míňajú. Film vyzýva nespôsobovať bolesť či dokonca tragédiu nešetrnosťou k druhým. Intímne interiéry sú pozoruhodne nasvietené, hudba vynikajúco podfarbuje atmosféru, všetky sekvencie sú dokonale prepracované. Rafinovane vyrozprávaný dej vytvára z jemného pradiva chvejivú skutočnosť, blízku sneniu v bdelom stave. Pozorovateľ si tu z neúplných informácií zostavuje vlastnú skutočnosť, ktorá ho uspokojuje (v záverečnej scéne sa Magda pozerá do svojej izby Tomkovým ďalekohľadom a v zvoľnenom tempe sa opakuje pohľad na jej zúfalý osamelý plač doslova nad rozliatym mliekom, zrazu sa však objavuje Tomek, aby ju pohladil...).
V takřka reportážně natáčeném příběhu, spojeném s třetím přikázáním Pomni, abys den sváteční světil, vyláká Ewa (Maria Pakulnisová) bývalého milence Janusze (Daniel Olbrychski) od štědrovečerního stolu pod záminkou, že zmizel její manžel. Až do rána ho hledají po vánoční Varšavě a bez přiznání hrají na sebe hru, která maskuje Ewininu samotu.
Plachý poštovní úředník Tomek je posedlý atraktivní výtvarnicí středních let, smyslnou a promiskuitní Magdou, která bydlí v protějším domě. Sleduje ji dalekohledem, začne se jí plést do života a posléze se odhodlá odhalit jí své city. Soudí totiž, že je osamělá a potřebuje něhu. Cynická odezva, se kterou Magda jeho vyznání přijme, mladíka vážně raní. Do příběhu o manipulacích ve jménu lásky k bližnímu ovšem zasahuje i Tomkova bytná, která pro „svého" chlapce chce jen to nejlepší. -
Alena Prokopová
Do výjimečné rodinné situace zasvěcuje diváky variace na sedmé přikázání Nepokradeš. Studentce Majce (Maja Barelkowská) se před lety přihodila "milostná nehoda", po které se narodila malá Aňa. Majčina matka (Anna Polonyová) ji hned adoptovala a učinila vše proto, aby se vnučka nedozvěděla pravdu. Pro Majku je však daná situace málo únosná. Zmizí i s Aňou na venkov, kde vyhledá někdejšího milence (Boguslaw Linda). Ten však myšlenku na vytvoření rodinného zázemí rezolutně odmítá.