Natočeno podle skutečné události ze vzpomínek producenta CNN Roberta Wienera. 1991. Válka v zálivu. Žádný příběh nestojí za to, aby kvůli němu člověk umíral - tohle je ale životní příběh. Spolupracovníci CNN, Robert Wiener a Ingrid Formanek, se s hrůzou dívají z hotelového balkónu na bomby dopadající na Bagdád ... Každý Američan se zaujetím sledoval v lednu 1991 zprávy z první ruky od týmu reportérů CNN. Jaká ale byla skutečná situace v Perském zálivu a na začátku irácké invaze do Kuvajtu? Jak asi bylo novinářům během bombových útoků přímo uprostřed dění v Bagdádu? Nyní se můžete podívat na jedinečný příběh hrdinství těchto lidí, kteří riskovali život pro to, aby světu zprostředkovali pravdu.
Fiktivní příběh z konce 90. let o boomu internetového obchodu. Mladý muž zanechá své zaměstnání v Silicon Valley, vydává se za vysněnou prací a pokouší se vynalézt a obchodovat s osobním počítačem za 99 dolarů. Jeho atraktivní sousedka dokáže divy a vzkřísí oboje - podnikání i sexuální apetit.
Dobrodružný film Lovci dinosaurů, který je založen na krátké povídce mistra sci-fi žánru Raye Bradburyho, nás zavádí do nepříliš vzdálené budoucnosti, v níž se stalo cestování časem nejen samozřejmostí, ale také výnosným byznysem. Na schopnostech moderních technologií profituje zejména majitel monopolní společnosti Time Safari Inc. Charles Hatton (Ben Kingsley), jehož cestovní kancelář pořádá pro bohaté klienty exkluzivní lovecké expedice do prehistorického věku. Účastníkům expedicí, vedených zkušeným Dr. Travisem Ryerem (Edward Burns), je během výletů do minulosti dovoleno lovit a zabíjet vybrané pravěké živočichy za předpokladu, že budou dodržovat přísná pravidla, která jim brání zasáhnout do běhu evoluce.Po návratu z jedné problémové expedice si však Travis všimne několika významných změn a začíná mít podezření, že některý z členů výpravy stanovená pravidla porušil a změnil tak vývoj dějin. To se potvrdí v okamžiku, kdy se napříč New Yorkem převalí "evoluční vlna". Začíná se měnit vegetace, mizí lidé i celé budovy, objevují se nebezpeční, nikdy nevidění predátoři. Travis vyhledá Soniu Rand (Catherine McCormack), která moderní cestování v čase vynalezla a požádá ji o pomoc při hledání příčiny strašlivých změn. Pokud se jim nepodaří najít chybu před příchodem poslední "evoluční vlny", lidstvo navždy zmizí z povrchu naší planety...
Britská výzvědná služba, konkrétně její oddělení MI 7, získala v agentovi Johnny Englishovi (Rowan Atkinson) skutečně jedinečnou posilu. Snad ani James Bond, připravený vždycky a všude na všechno, se s ním měřit nemůže. Právě včas, protože z londýnského Toweru byly ukradeny korunovační klenoty a Anglie čelí vážné krizi. Johnny, spolu se svým oddaným a všeho schopným asistentem Boughtem, se ihned ujímá vyšetřování a pátrání, která vede vskutku neotřelými a svéráznými způsoby. Podezřelým č. 1 se stává francouzský obchodní magnát Pascal Sauvage (John Malkovich). Nejcennější symbol moci ostrovního království nemá obohatit jeho sbírku, ale přímo jeho, dosud nekorunovanou hlavu. Budoucí král má ovšem ještě děsivější plán. Chce tu nádhernou, laskavou, zelenou a přívětivou zemi změnit v největší vězení na světě. Jaké štěstí, že Johnnymu ve chvíli, kdy už je téměř vše ztraceno, přispěchá na pomoc krásná agentka Interpolu. Alžběta se může klidně vrátit na trůn a panovat dál a Johnny? To se ještě uvidíVe špionážní komedii Johnny English, kterou realizovala britská společnost Working Title (Čtyři svatby a jeden pohřeb, Notthing Hill, Deník Bridget Jonesové, Jak na věc ad.) pro Universal, se spojily dva ryze britské filmové žánry v jediný, originální celek, jemuž dominuje strhující, excentrický komediální výkon Rowana Atkinsona (tedy Mr. Beana, jak mu všichni podvědomě říkáme). Zajímavé je, že impulsem k napsání scénáře se stala série reklamních spotů, natočených v 90. letech pro kreditní karty Barclaydcard. Právě v nich Rowan Atkinson vytvořil postavu agenta typu "neřízená střela", který se umí postavit skutečně ke všemu, ale vždycky jen a jen po svém. Takovému útoku na bránice se nedá odolat.
Na premiéra významného afrického státu je při jeho návštěvě na jakémsi ostrově spáchán atentát. Očitým svědkem zločinu byl dvanáctiletý chlapec, jemuž však jeho bohatá představivost a fabulační schopnosti již dávno přisoudily pověst notorického lháře. Jeho pohnutému líčení o tom, že viděl vraha, tedy nikdo nevěří. Atentátníci v něm však vidí smrtelné nebezpečí.
Losangeleskí policajti a novinári pátrajú po brutálnom sériovom vrahovi, oddeľujúcom svojim obetiam každú noc hlavu od tela. Medzi ľuďmi sa šíri panika a rozprávajú sa historky, že tajomný zabijak nie je ľudského pôvodu. Detektívi z oddelenia vrážd postupne zisťujú, že táto teória nemusí byť tak absurdná, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať...
Příběh chlapce, který dorůstá v muže a po letech hledání milovaného otce a poté, co získá vzdělání, po němž vždycky toužil, se vrací ze své životní cesty zpátky domů mezi své nejbližší
Mladý inženýr si zařídil vlastní projekční kancelář a zadal svůj projekt do soutěže na velkou vodní stavbu. Jeho představy o poctivé a odpovědné práci narazí na spekulace bezcharakterního velkopodnikatele... Natáčení náročného exteriérového filmu se pro režisérovo vážné onemocnění
nezvykle protáhlo. Téma bylo v té době neobvyklé, film zaujal spíše kritiku než diváky. Berka, postava hraná Karlem Hradilákem, se v první verzi jmenoval Rudolf Hertl. Zřejmě pro poválečné uvedení filmu byly v obraze vykryty všechny cedule označující stavby (původně německo - české) novými, pouze česky psanými.
Dieter Dengler od malička túžil po jedinom: lietať. Jeho sen sa mu splnil, no v roku 1966 ho zostrelili nad Laoson, zajali, väznili a mučili počas 6 mesiacov. Tento dokument je ďalším v rade Herzogových filmov o výnimočných osobnostiach. Dengler na kameru rozpráva celkom otvorene o svojich zážitkoch z tábora, o úteku cez džungľu a o návrate na lietadlovú loď, kde ho čakalo 4000 kolegov. To všetko za hudobného sprievodu Dvořákovej 9. symfónie, či za úplného ticha. Herzog Denglerov príbeh nakrútil o 9 rokov ešte raz, ako fikčný film, s Christianom Baleom v hlavnej úlohe (Rescue Dawn). Dengler sám zomrel v roku 2001.
V hodinovém filmovém eseji z roku 1992 se Werner Herzog opět vrací ke svým stěžejním tématům hrůzy a destrukce, které však posouvá z roviny individuální do roviny nadosobní a univerzální: zhroucení jedince přechází v kolaps celého světa. Rozpoutané destruktivní síly v člověku vedou k zániku jeho samotného i prostředí, v němž existuje. Herzog se nechal volně inspirovat událostmi z války v Perském zálivu z let 1990–1991. Konkrétní dopady války, zejména v poničeném Kuvajtu, jsou však pouze výchozím materiálem ke koncentrované vizuálně-akustické meditaci o projevech zla nezávisle na aktuálních politických podmínkách.