Filmy online ke shlédnutí zdarma

Horké stopy během Studené války. Píše se rok 1954, na místní soud v Berchtesgadenu přichází denní pošta a v ní nenápadná pohlednice zaslaná jednomu ze soudců, na níž je napsána jediná věta: "Jsem živ a brzy se vrátím. Adolf Hitler." Je skutečně pravda, že Vůdce, jenž dokázal mistrně zmanipulovat německý národ a jenž je osobně zodpovědný za smrt 60 milionů lidí, zemřel v roce 1945, anebo se mu podařilo druhou světovou válku přežít? Nemohl snad být včas zachráněn z hořících trosek Berlína a odvezen do bezpečí? Dokument přináší dříve nezveřejněné zvukové záznamy z výslechů, vzácné filmové materiály i dobové fotografie a prostřednictvím dokonalých rekonstrukcí nabízí zcela nový pohled na přísně utajovaný hon na Hitlera.

10-dielny dokumentárny seriál o nových revolučných predstavách vývoja starovekého Egypta v oblasti filozofie a technológie. Je predpoklad, že starovekí Egypťania boli v niektorých vedeckých poznatkoch ďalej, ako sme my dnes.

Když rádoby čarodějnice se svým poťouchlým pomocníkem ukradnou z oblohy vánoční hvězdu, vše závisí na třech odvážných kominíčcích, kteří musejí proniknout do hradu Nepořádníku převlečení za tři krále. Čeká je spousta trampot, dobrodružných honiček, legračních překvapení i samotný Santa. To se opravdu může stát jen Gaudínii.

Na rakovinu umierajúca Susan Jordan (Tracy Teague) vlastní malý obchodík so starožitnosťami. Jeden zvláštny predmet - zamknutá drevená truhlička, v jej ponuke priláka pozornosť niekoľkých ľudí. S postupom času zistí, že truhlička ešte začiatkom minulého storočia patrila doktorovi Kaminskému, ktorý hľadal liek proti proti starnutiu. Dr. Kaminsky odhalil, že tajomstvo je v špeciálnej ingrediencii - poslednom výdychu umierajúceho. Jeho výskum bol ukončený v 30-tych rokoch, keď experimentoval s väzňami odsúdenými na smrť a liek mal nebezpečné vedľajšie účinky. Nie všetky plody jeho práce však boli zničené, o čom sa na vlastnej koži presvedčí aj Susan.

Když dobrý král oznámí svým rytířům, že odmění ty, kteří prožijí dokonalé Vánoce, Skřípek náhle stojí před nejtěžším úkolem svého života. Přičiněním své panovačné tety Gity se pak ocitá tváří v tvář hrozivému neštěstí. Podaří se plechovému hrdinovi nakonec zvítězit?

O tom, že se o jedné z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona dá vyprávět poutavým způsobem, který je srozumitelný také pro děti, se přesvědčíte v tomto animovaném snímku. Mojžíš v něm vede svůj národ z Egypta do "zaslíbené země" cestou plnou nástrah a umírání. Z měst přes Rudé moře a "hořící" poušť až do království Moáb - všude musí Mojžíš a jeho národ odvarcet jednu hrozbu za druhou, any nakonec , po dlouhých čtyřech letech, konečně doputovali k vysněnému cíli.

Stal se nejznámějším faraonem Egypta, za jehož dlouhé vlády bylo postaveno několik proslulých chrámů a vybojována řada bitev. Předtím si ale mladý Ramses II. musel projít těžkými zkouškami, které na něj přichystal jeho otec Sethi I., aby se ujistil o chlapcových vladařských schopnostech. Na sotva patnáctiletého Ramsese tak čeká řada úkolů, jehož zdolání ho konečně v roce 1290 př.n.l. dosadilo na trůn.

„To je meloun nebo dinosauří vejce," smějí se íránští muži, když si prohlížejí ragbyový míč. Představa, že s ním na hřišti navíc pobíhají ženy, je pro ně naprosto absurdní. Prosadit v Íránu v čele s konzervativním prezidentem Mahmúdem Ahmadínedžádem sportování žen je pro Islámskou federaci ženských sportů v Teheránu nelehký úkol. Ragbyová federace se přitom snaží, aby bylo toto sportovní odvětví otevřené ženám, které o něj mají velký zájem. V cestě však stojí řada překážek. Ženy musí sportovat naprosto zahalené, i když jim dlouhý oděv brání v běhu a nadmíru se v něm potí. Sportoviště smí užívat jen tehdy, když na nich nejsou muži, takže většinou trénují v halách a na trávník se často dostanou jen dvakrát do roka. Trenérem nemůže být muž, neboť ho mravnostní policie dříve či později nařkne z obtěžování. A nakonec není kde a s kým hrát. Ačkoli je v zemi několik ženských družstev, mají dovoleno se spolu utkat jen jednou za dva roky. S problémy se setkávají i sportovní novinářky, jimž je odepřen přístup na mnohé zápasy. Režisér Faramarz Beheshti odhaluje sociální a politickou dimenzi sportu, který se nevyhne restrikcím patriarchálního systému.

Sídlisko Luník IX. v Košiciach je v médiách zobrazované často ako nebezpečné ghetto, plné kriminality, neprispôsobivých Rómov a špiny. Opakovaním sa tieto informácie iba znásobujú a Lunik sa stáva akousi ikonou súčasnej situácie, typickým príkladom, ako sa "rómsky" problém nedá riešiť. Nemyslíme si, že informácie v médiách sú mylné, určite však neprinášajú pravdivý, celistvý pohľad na vec. Sídlisko Lunik IX. bolo postavené v osemdesiatych rokoch 20. storočia s cieľom poskytnúť Rómom z okolitých osád bývanie a vyriešiť, hoci násilím, problém s ich neochotou začleniť sa do spoločnosti. V začiatkoch fungovania Luníka obývali paneláky Rómovia i nerómsky obyvatelia, v areály boli postupne vybudované škôlky, škola a nákupné centrum. Proces začlenenia do spoločnosti sa však nekonal, pretože v priebehu niekoľkých rokov sa všetci nerómsky obyvatelia vysťahovali. Rómovia, nezvyknutí na existenciu v panelákoch a nenaučení starať sa o spoločný priestor, sídlisko zdemolovali, zaniesli odpadom a vlastnými návykmi a tým urobili LUNIK IX neobývateľným pre ľudí z majoritnej spoločnosti. Deti vyrastajú najmä na ulici, od rána do noci, v zime, či v lete, sídlisko je plné ľudí. Rómovia sú ľudia exteriéru. Deti, ktoré sa napokon dostanú do základných škôl sú však inteligenčne nepripravené, bez sociálnych návykov, ostávajú súčasťou asociálneho prostredia a tým sa stávajú najhoršími žiakmi, najhoršími ľuďmi a tým sa pohybujú v začarovanom kruhu. Situácia je to neutešená, nie však neriešiteľná. V roku 1997 vznikla na Luníku IX materská škola, dnes ju navštevuje cca 150 detí. Jej najdôležitejším cieľom je vytrhnúť deti z ulíc, naučiť ich kresliť, spievať, hovoriť slovensky, pripraviť ich tak na štúdium na základnch školách, ale aj povzbudiť rodiny v pozitívnych ambíciách, v ceste za zmenou života. Celovečerný dokumentárny film LUNIK IX. chce ukázať kontrast dvoch svetov. Bezpečný svet škôlky, ktorý deťom prináša poznanie, radosť a zručnosti a divoký svet na uliciach Luníka, plný revu, bitiek, surových detských hier, špiny a neporiadku. A svet rodín, ktoré sa rozhodli vystúpiť zo začarovaného kruhu a začínajú si uvedomovať dôležitosť vzdelania pre deti. Bývajú na Luníku IX, no ich byty sú iný svet, snažia sa ich neničiť, takže sú to akési uzavreté, opancierované "oázy" pokoja. Vo filme vystupuje niekoľko hlavných charakterov. Sú to predovšetkým deti Alex, Števko, Viktor, Tomáš, Jenny a Janetka, ktoré sledujeme a ktoré nám odkrývajú svet ich rodín a svet škôlkárskych rituálov. A potom je to asistentka Irena, Rómka, ktorá s deťmi v škôlke spieva rómske hity, hrá na klavíry a sníva o živote mimo Luníka. Prirodzenými hrdinami nášho filmu sú pracovníci škôlky, predovšetkým obetavá učiteľka Valika a riaditeľka Anna Klepáčová. Priebeh filmu je modelovaný časom života v škôlke. Registrácia žiakov a začiatok školského roku, hry v škôlke, návštevy ZOO, či okolia, policajné exkurzie, poobedný spánok a návšteva základnej školy, do ktorej prichádzajú žiaci z Luníka, to sú orientačné a naratívne body, okolo ktorých sa nabaľujú obrazy a situácie z rodín a ulíc sídliska. Film je nakrúcaný tzv. observačnou metódou. Nezaujímajú nás výpovede na kameru, ktoré majú vysvetľovať situáciu, snažíme sa skôr vytvoriť plastickú štúdiu prostredia a to najmä pozorovaním situácií, rozvíjaním obrazových motívov, emócií a prácou so strihovými asociáciami.

„Bylo mi čtyřicet, můj život postrádal jakýkoli nádech rokenrolu a netušil jsem, kam vlastně směřuji," popisuje své pocity na prahu středního věku režisér snímku a jeho hlavní postava, Dylan Williams. Filmař se v roce 2002 přestěhoval z rodné Británie do Švédska a v novém prostředí si jen nesnadno hledá práci i přátele. Šeď všedního dne nabourávají pouze pravidelné čtvrteční večery, kdy navštěvuje stockholmský klub mužského synchronizovaného plavání. Pro partu sympatických čtyřicátníků nesportovních postav je jejich koníček především únikovou cestou z rutiny a pracovních starostí a také místem, kde se po svém srovnávají s faktem, že se jejich život přehoupl do druhé poloviny. Téma krize středního věku je ve vtipném a svěžím snímku zpracováno s typickým britským humorem a všudypřítomnou nadsázkou. Situační, až groteskní humor plyne především ze scén neohrabaného nácviku umělecké choreografie amatérských plavců. Spolek hledající smysl života na hladině bazénu přitom nespojuje jen přátelství, ale také společný cíl, když zjistí, že v Itálii se chystá neoficiální světový pohár v mužském synchronizovaném plavání.