Sto mil od domova se prý nevěra nepočítá. Tři obchodní zástupci, kteří jedou na dvoutýdenní seminář do Kalifornie, si to pořekadlo zvolí za hlavní heslo své cesty. Manželkami odhalené cizoložství, ale brzy přestane být tím hlavním problémem, který jim při jejich záletech hrozí. Neodbytné milenky na jednu noc, mrtvoly ve vanách a smůla přilepená na paty představují mnohem závažnější starosti. Když se něco pokazí, tak pořádně. To zní jako mnohem přesnější heslo pro hrdiny téhle černé komedie.
Únos dítěte z bohaté rodiny šel jako po drátkách, pohodlný život za tučné výkupné je nadosah, ale najednou se objeví komplikace…
Příběh o nepoučitelném zloději, jeho slávě i pádu. Simon (Jean-Claude Trintignant) se právě dostal z vězení a nejprve se ukryje u mladé Janine (Daniele Delorme), která podlehne jeho šarmu. Následně se ale vrhne zpět "do práce": kontaktuje svého starého kamaráda Charlese (Charles Gerard) a bývalou ženu Martine (Christine Lelouch), která se však provdala za boháče. Simon před svým zatčením unesl malého chlapce a pak vydíral banku, kde pracuje jeho otec, aby zaplatila výkupné milion dolarů. Banka měla strach o svoji pověst u veřejnosti, a výkupné se rozhodla vyplatit. Simon si teď po svém propuštění dojde pro ukryté peníze. S nimi a s komplicem Charlesem se rozhodne utéct do USA, ale přitom záměrně zanechává stopy a indicie, že je jejich cílem Kanada. Tam je také již očekává policie. Jaké je ale překvapení obou zločinců, když se ke konci letu dovědí, že kvůli špatnému počasí nepřistane jejich letadlo v New Yorku, ale v Montrealu! Christine LeLouch a Jean-Claude Trintignant zde předvádějí svižnější a odlehčenější role, než na jaké jsme u nich byli zvyklí z jiných snímků. Množství neobvyklých detailů, nekonvečních postupů či prolínajících se rovin drží diváka neustále v pozornosti, což z tohoto snímku dělá velmi zdařilé dílo evropské kinematografie.
Prvky thrilleru, mysteriózního dobrodružství i sci-fi, to všechno obsahují pozoruhodné filmové puzzle oscarového režiséra Claudea Lelouche, v němž je jen máloco opravdu takové, jaké se to zdá být. Průmyslník a mladá herečka byli pravděpodobně uneseni. Otázka ale zní kým. Že by mimozemšťané? Ale vlastně proč by ne...
Inspektor Claude Brasseur a obchodník s realitami Jean-Louis Trintignant jsou přátelé. Spojuje je láska k cyklistice. Jednou během vyjížďky je však obchodníkova žena zavražděna a inspektor slíbí, že vraha vypátrá...
Po skutečných dvaceti letech se legendární francouzský režisér Claude Lelouch rozhodl vrátit k velkému příběhu lásky a osamělosti, který v roce 1966 získal nejen dva Oscary, ale především nesmrtelnost v očích evropského i zámořského publika. Hlavními hrdiny jsou stále Anne Gauthierová a Jean-Louis Duroc, kteří před dvěma dekádami prožili milostné vzplanutí, ale bolestné vzpomínky jim tehdy nedovolily jít dál spolu životem. A nyní jsou o dvacet let starší. On se stále točí kolem automobilů a závodí, z ní se stala producentka málo úspěšných filmů, do nichž obsazuje vlastní dceru. A je to právě její profese, jež pár opět svede dohromady. Anne se totiž rozhodne natočit romantický příběh, který bude zrcadlem minulosti, přičemž při setkání s Jean-Louisem pochopí, že je to právě on, koho celou dobu milovala. Otázka ale zní, jestli všechen ten uplynulý čas dodal oběma i životní moudrost, jež by jim nyní konečně umožnila prožít štěstí. Anouk Aiméeová a Jean-Louis Trintignan se znovu pokusí naleznout vše, co kdysi dávno ztratili.
Psychologické melodrama, které svého času vyvolalo u kritiky protichůdné reakce, ačkoliv mu všichni přiznali vysokou profesionalitu. Filmová skriptka Anne Gauthierová se v Deauville seznámí s automobilovým závodníkem Jeanem-Louisem Durokem. Oba sem jezdí do penzionátu navštěvovat své děti. Annin muž zahynul jako kaskadér, Durokova žena spáchala sebevraždu. Při dalších návštěvách se osamělí lidé sblíží. Vzpomínky na minulost jim však brání plně se poddat svému citu. Zdá se, že milostný vztah skončil dříve, než byl naplněn. Jednoduchý děj obohatil tvůrce pozoruhodnou kameramanskou prací, nevšední silou citu a sugestivností atmosféry. To umožňuje divákovi, aby intenzivně prožíval velké city milenecké dvojice, sahající od smutku až po rozkoš, od utrpení až po naději. Jednotlivé dialogy herci improvizovali během natáčení, aniž by znali scénář.
Ten muž je mrtvý vypráví příběh nájemného vraha, jehož ztvárnil Jean-Louis Trintignant. Zabiják přijíždí z Francie do Los Angeles, aby provedl objednávku, má zabít nebezpečného gangstera. Po vykonání vraždy se nájemný zabiják sám stává cílem a je pronásledován. Nejdříve se snaží schovávat, ale záhy pochopí, že to není z dlouhodobého hlediska ideální řešení. A tak se vydává hledat ty, kteří si objednali jeho vraždu.
Děj filmu se odehrává ve vzdálené budoucnosti. Členové rodiny Mac Bee (Michel Piccoli) se stanou diktátory nad kolonií, která bude vytvořena v Paříži. Paříž bude rozdělena do sektorů podobně, jako býval Berlín svou pověstnou zdí. Všichni členové rodiny Mac Bee trpí zvláštní nemocí a nutně potřebují transplantaci orgánů. Jediným vhodným dárcem je Tykho Moon, který pravděpodobně zahynul při požáru, ale proslýchá se, že je stále naživu. Mac Bee uspořádá lov na Tykho Moona.
V hlavní roli Jean-Louis Trintignant. A ten film je erotický? Vážný? Směšný? Tragický? Záhadný, plný her, paradoxů nebo je to jen detektivka? V transevropském expresu z Paříže do Antverp jede skupina filmařů, kteří si krátí dlouhou cestu psaním scénáře k filmu. Do oka jim padne herec Jean-Luis Trintignant a udělají z něj hlavního hrdinu svého scénáře. Dílo jim jde pomalu od ruky, tak ho chtějí oživit. Uchylují se proto k realitě současného života, pašování drog, automobilové honičky, přestřelky, netradiční postoj hlavního hrdiny vůči ženám, to vše je zakomponováno do scénáře. A byť mnohé z toho ve filmu vyznívá ironicky a směřuje spíše k parodii, byl tento snímek v Anglii zakázán.
Příběh francouzského mechanika Juliena a židovské ženy Anny se odehrává v květnu 1940, kdy do Francie vpadne německá armáda a řada Francouzů se za každých okolností snaží opustit zemi. Julien s rodinou se vypraví vlakem; zatímco manželka s dětmi cestuje v běžném vagóně, Julien musí kvůli nedostatku prostor přijmout místo ve vagónu pro dobytek. Zde se setkává s německou Židovkou Annou. Vztah, který se mezi nimi zrodí, však nemá naději na budoucnost...
Režisér Pierre Granier-Deferre se s filmem Vlak již poněkolikáté chopil osvědčené literární předlohy slavného spisovatele Georgese Simeona a opět se mu podařilo natočit působivý film. Na úspěchu a celkovém vyznění filmu měli značný podíl nejen hlavní představitelé J. L. Trintignant a R. Schneider, ale také výrazná hudba skladatele Philippa Sarde. Ve francouzských kinech měl film premiéru 31. října 1973.